Úzkokolejka cihelny v Polomi

Úzkokolejka s jedinou výhybkou a tunelem pod původní císařskou silnicí je na mapách vyznačena jen výjimečně. Poprvé se pohybuje na státní mapě měřítka 1:5000 z roku 1954, o pár let později ale z map opět mizí.
Úzkokolejka s jedinou výhybkou a tunelem pod původní císařskou silnicí je na mapách vyznačena jen výjimečně. Poprvé se pohybuje na státní mapě měřítka 1:5000 z roku 1954, o pár let později ale z map opět mizí.
Trasa úzkokolejky je do mapy z roku 2019 zaznačena žlutou barvou. Po rampě od cihelny k silnici v roce 2019 stále vedly koleje, nicméně původní hliník zarostl náletovými stromy a keři a severně od silnice veškeré pozůstatky drážky mizí. Fialově je vyznačena současná železniční trať č. 270.
Trasa úzkokolejky je do mapy z roku 2019 zaznačena žlutou barvou. Po rampě od cihelny k silnici v roce 2019 stále vedly koleje, nicméně původní hliník zarostl náletovými stromy a keři a severně od silnice veškeré pozůstatky drážky mizí. Fialově je vyznačena současná železniční trať č. 270.

Úzkokolejka cihelny v Polomi je průmyslová drážka sloužící k dovozu cihlářské hlíny z nedalekého hliníku do cihelny v obci Polom nedaleko Hranic na Moravě.

Historie

Cihlena v Polomi byla zřejmě založena již v roce 1915, poprvé je v pramenech zmiňována v roce 1930. Je velmi pravděpodobné, že úzkokolejka pro dovoz hlíny byla vybudována již v počátcích výroby a svému účelu zřejmě sloužila po desítky let. Od 1. ledna 1950 přešla znárodněná cihelna pod Hanácké cihelny, ale ty se jí v roce 1952 zbavily převedním pod Okresní podnikový kombinát v Lipníku nad Bečvou, následně okresní podnikový kombinát Hranice a v roce 1955 se stala opět součástí Hanáckých cihelen.

Podle předávacího protokolu v roce 1952 dosahovala síť úzkokolejek o rozchodu 600 mm celkem 525 m. Těžba hlíny probíhala korečkovým rypadlem O&K s vyložením 6 m a pohonem elektrickým motorem Škoda. K dopravě suroviny z hliníku byly využívány překlopné vozíky, pro dopravu cihel k pecím pak vozíky etážové.

Další předávací protokol z roku 1955 uvádí v cihelně lokomotivu Galy č. 411, vyrobenou v roce 1952 o výkonu 27 koní. Tehdy relativně mladá lokomotiva byla původně dodána podniku Ingstav Brno, závod Prostějov, odkud však byla koncem roku 1953 předána Dopravním stavbám Olomouc, a dále zřejmě poměrně rychle odejít do polomské cihelny.

Pasport cihelny (tehdy závodu č. 11) z roku 1959 žádnou lokomotivu neuvádí a jako dopravu z hliniště zmiňuje pouze svážnou kolej. V Polomu není vedena lokomotiva ani v roce 1965.

Definitivní ukončení provozu úzkokolejky muselo nastat v období mezi roky 1987 (schválena modernizace silnice č. I/48) a 1999 (stavba dokončena), kdy byl tunel sloužící pro podjíždění silnice č. I/48 při jejím rozšíření zakonečn slepě a proměněn na sklad.

Autorům se zatím nepodařilo dohledat využití drážky mimo dovozu hlíny do cihelny také k odvozu hotových cihel na nedaleké překladiště železniční stanice, vzhledem k tomu, že koleje vedly i do prostoru pece a používaly se pro přepravu cihel, je však takové využití pravděpodobné.

Pár desítek metrů od nádraží v Polomi stojí od počátku 20. století místní cihelna.
Pár desítek metrů od nádraží v Polomi stojí od počátku 20. století místní cihelna.

Pozornému návštěvníku neuniknou pozůstatky úzkokolejné 600 mm drážky.
Pozornému návštěvníku neuniknou pozůstatky úzkokolejné 600 mm drážky.

Popis

Úzkokolejka o délce nejméně 270 m a rozchodu 600 mm vedla z horního patra cihelny (zřejmě od zásobníku cihlářské hlíny) po šikmo klesající ocelové rampě směrem ke státní silnici, jejímž náspem procházela skrze cca 25 m dlouhý betonový tunel.

Mezi tunelem a rampou se drážka rozdvojovala a jedna její větev vedla také na skládku hlíny západně od budovy cihelny. Další větve úzkokolejky jsou doloženy uvnitř budovy a přímo v oválné peci, je proto velmi pravděpodobné, že vozíky stejného rozchodu 600 mm byly využívány k dovozu hlíny i navážení a vyvážení cihel do a z pece.

Severně od silnice č. I/48 se úzkokolejka rozvětvovala a její trasa se měnila s postupným vytěžováním nevelkého hliníku, který se s ubýváním vhodné cihlářské hlíny posouval (a stále posouvá) k východu. Zmapování přesné trasy kolejí tak prakticky není možné.

Vozový park ani trakce na úzkorozchodné drážce nejsou autorům známy - za případné doplňující informace děkujeme.

Koleje vedoucí z hliníku začínají přibližně 40 m před cihelnou stoupat po ocelovo-dřevěné rampě ke vratům do horního patra výrobní budovy.
Koleje vedoucí z hliníku začínají přibližně 40 m před cihelnou stoupat po ocelovo-dřevěné rampě ke vratům do horního patra výrobní budovy.
Kolejka vede skrze korunu rozložité třešeně a míří k nebesům.
Kolejka vede skrze korunu rozložité třešeně a míří k nebesům.
V horní části rampy se vozíčky s hlínou musely cítit doslova na výsluní.
V horní části rampy se vozíčky s hlínou musely cítit doslova na výsluní.
V opačném směru se takřka přímo naproti rampě šklebí na „cestující“ temné ústí betonového tunelu.
V opačném směru se takřka přímo naproti rampě šklebí na „cestující“ temné ústí betonového tunelu.
Původní tunel vedl pod státní (kdysi císařskou) silnicí. Při jejím rozšíření před rokem 1999 byl ukončen slepě a stal se z něj pouhý podzemní sklad.
Původní tunel vedl pod státní (kdysi císařskou) silnicí. Při jejím rozšíření před rokem 1999 byl ukončen slepě a stal se z něj pouhý podzemní sklad.
Tudy kdysi projížděly úzkokolejné vláčky s hlínou pod silnicí, aniž by bylo nutné přerušovat provoz koňských povozů a aut na ní.
Tudy kdysi projížděly úzkokolejné vláčky s hlínou pod silnicí, aniž by bylo nutné přerušovat provoz koňských povozů a aut na ní.
Původní hliník se pomalu posouvá od západu k východu. Vytěžená cihlářská hlína je dnes bytelným základem tisíců severomoravských domů. V současnosti si horníci vystačí bez úzkokolejky, s nákladním autem a otlučeným sovětským buldozerem.
Původní hliník se pomalu posouvá od západu k východu. Vytěžená cihlářská hlína je dnes bytelným základem tisíců severomoravských domů. V současnosti si horníci vystačí bez úzkokolejky, s nákladním autem a otlučeným sovětským buldozerem.

Autor článu děkuje Zdeňku Hrdinovi za podrobné informace o lokomotivách provozovaných na drážce.

Zdroje

  1. Obec Polom: Historie. Dostupné z https://www.obecpolom.cz/historie.
  2. Cihelna Polom. Dostupné z http://www.cihelnapolom.cz/cs/kontakt.
  3. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava: Cihelna Polom. Dostupné z https://www.fast.vsb.cz/223/cs/fotogalerie/cihelna-polom/.
 
Článek ze dne 9. 5. 2019 byl naposledy upraven dne 23. 5. 2019 a zobrazen celkem 12502×, naposledy dne 18. 4. 2024 v 15:53.
 
 

Články související s tématem Úzkokolejka cihelny v Polomi

Zpět | Nahoru

Databáze úzkokolejek
Databáze úzkokolejek
Následující seznam úzkokolejek obsahuje všechny dráhy o rozchodu menším než standardních 1435 mm, o jejichž existenci se podařilo získat spolehlivou informaci …
Polom (ORP Hranice)
Polom (ORP Hranice)
leží v v ORP v nadmořské výšce m. V roce zde žilo obyvatel. má katastrální území o rozloze ha.Seznam železničních zastávek a stanic na katastruPolom …
Polom (žst)
Polom (žst)
Název stanice: Polom Číslo stanice: 345447 Zkratka: POM Kilometrická poloha: 221,765 …

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Horáková, D., Kuchař, J., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2024-04-19]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/%c3%9azkokolejka%20cihelny%20v%20Polomi&typzarizeni=m.
 
Desktopová verze | Mobilní verze