Černovické metro

Metro v Černovicích je něco jako zjevení ve tmě. Město velikosti Brna si na skutečnou podzemku ještě pěkných pár let počká.
Metro v Černovicích je něco jako zjevení ve tmě. Město velikosti Brna si na skutečnou podzemku ještě pěkných pár let počká.
Pozornému kolemjdoucímu, který prochází od nádraží po Gagarinově ulici do centra města, nemůže uniknout temný otvor štoly ukrytý ve dvoře jedné ze starobylých továrniček.
Pozornému kolemjdoucímu, který prochází od nádraží po Gagarinově ulici do centra města, nemůže uniknout temný otvor štoly ukrytý ve dvoře jedné ze starobylých továrniček.

Jako Černovické metro bývá neoficiálně označován systém drenážních štol a šachet pod historickým centrem ukrajinského města Чернівці (Černovice). Přibližně 1,2 km podzemních štol bylo vybudováno v 70. letech 20. století pod návrším, na kterém se město rozkládá, aby zabránily nebezpečným sesuvům s tragickými následky, které se ve městě odehrávaly.

Název Černovické metro vychází z nápadné podobnosti se skutečnými tunely metra v jiných sovětských městech (v Černovicích byla využita stejná stavební firma i technologie), z faktu, že v části tunelů opravdu vedou koleje, i z toho, že oba portály drenážních štol označují velká plastická písmena M.

Historie

Ačkoliv nejdynamičtější rozvoj Černovic probíhal na přelomu 19. a 20. století, kdy město jako součást habsburské monarchie získalo svůj typický rakouský charakter, nebyla až do 70. let 20. století žádným způsobem řešena geologická nestabilita kopce, na kterém se historická část města rozkládá. Město tak čas od času trápily sesuvy půdy, při kterých do údolí Prutu sjížděly celé domy, někdy i s tragickými následky. V 50. letech 20. století došlo k několika velkým sesuvům díky rozsáhlým dešťům a situace se znovu opakovala mezi roky 1965 a 1969. Dodnes lze na různých místech ve městě (např. pod Mozartovou ulicí) nalézt menší sesuvy půdy, pod kterými vyvěrají studánky.

Na přelomu 60. a 70. let byla situace již neúnosná, proto městská rada začala jednat a od roku 1970 město zahájilo sérii protisesuvových opatření. Ta měla zabránit (a taky zabránila) tomu, aby se domy na severní straně městského centra zřítily ke hlavnímu nádraží. Kromě opěrných zdí a pilotů pod synagogovou ulicí šlo zejména o systém drenážních tunelů a šachet vybudovaný mezi roky 1975 až 1978 společností Київметробуд, která v té době budovala také metro v Kyjevě. Právě typický symbol staveb metra, stylizované písmeno M, které společnost vytvořila jako negativní otisk v obou betonových portálech černovických štol, se stalo základem pozdější legendy o nedokončeném metru v Černovicích.

Tmavě modrými puntíky je zakreslena odhadnutá trasa hlavních štol do mapy z roku 1911, kdy většinu dnešních továrních čtvrtí ještě pokrývaly zahrady. V mapce je též dobře patrná trasa tramvaje od nádraží do centra města.
Tmavě modrými puntíky je zakreslena odhadnutá trasa hlavních štol do mapy z roku 1911, kdy většinu dnešních továrních čtvrtí ještě pokrývaly zahrady. V mapce je též dobře patrná trasa tramvaje od nádraží do centra města.

Dvůr není hlídaný a tak, pokud jsou zorvna vrata otevřená, se lze snadno prosmýknout do zákoutí, kde z jícnu štoly vydechuje na povrch vlhký vzduch. Pod nohama tu zurčí malý potůček.
Dvůr není hlídaný a tak, pokud jsou zorvna vrata otevřená, se lze snadno prosmýknout do zákoutí, kde z jícnu štoly vydechuje na povrch vlhký vzduch. Pod nohama tu zurčí malý potůček.
Ocelová mříž kryje vstup do nečekaně dlouhé štoly, která se jako had vine pod celou severní částí městského centra, aby ústila na povrch o 1,2 km dál a o 20 m níž. Pod vodou rezivějící koleje napovídají, že půjde o zajímavé a rozsáhlé dílo.
Ocelová mříž kryje vstup do nečekaně dlouhé štoly, která se jako had vine pod celou severní částí městského centra, aby ústila na povrch o 1,2 km dál a o 20 m níž. Pod vodou rezivějící koleje napovídají, že půjde o zajímavé a rozsáhlé dílo.

Samotná ražba tunelu trvala přibližně 1,5 roku a po jejím dokončení byly oba portály tunelu uzavřeny ocelovou mříží a napojeny na kanalizaci, do které neustále vytéká na obou stranách stružka podzemní vody. Koleje důlní drážky, která byla v tunelu ponechána, byly v 90. letech, kdy pomiula ostraha tunelu, částečně odcizeny, většinu zbývajícíh úseků překryly nánosy sintru z minerálních solí rozpuštěných v protékající vodě. Tunely dál slouží svému účelu a chrání před živelnými pohromami obyvatele v ulicích nad nimi, kteří nemají o černovickém metru většinou ani ponětí.

Podle nepodložených pramenů bylo v plánu také vyražení třetí podobné štoly z Nikitinovy ulice, která se měla setkávat s hlavním tunelem v prostoru pod Vovčkovou ulicí. Ekonomická krize po vzniku samostatné Ukrajiny však zřejmě znamenala zrušení tohoto projektu.

Popis

Drenážní systém se skládá ze dvou štol mírně stoupajícíh od Gagarinovy a Nachimovovy ulice ke 14 m vysoké šachtě, která je spojuje přibližně v prostoru pod univerzitou (kratší štola z Nachimovovy ulice je položená níže). Celková délka obou štol je 1210 m, vyzděny jsou železobetonovými profily navzájem sešroubovanými ocelovými šrouby. Vnitřní průměr tunelu je cca 2,5 m. Prvních 200 m od Gagarinovy ulice je na počvě štoly uložena úzkokolejná drážka o rozchodu 600 mm, jejíž pokračování však bylo nelegálně rozebráno a odcizeno v 90. letech 20. století.

Do obou štol ústí celkem 58 vrtů/studní z povrchu, které mají pomáhat odvídět podzemní vodu z hornin kopce, na kterém město stojí. Štoly mají na povrchu podobu nízkých ocelových rour překrytých deskou s provrtanými otvory. Ve městě je lze spolehlivě rozpoznat podle vlhkého chladného vzduchu, který vydechují. Z celkového počtu je však během 40 let od dokončení štoly vlivem zanedbané údržby 40 studen zanesených solemi tak, že jsou pro podzemní vodu prakticky nepropustné. Funkce drenážního systému je tak poněkud omezená.

Oba portály nižší i vyšší štoly jsou uzavřené ocelovou mříží a uzamčené na zámek. Přístup je možný pouze nárazově v rámci oragnizovaných exkurzí.

Za mříží začíná částečně zatopený úsek štoly, která se svojí polohou až podezřele nápadně podobá brněnské tramvajové štole.
Za mříží začíná částečně zatopený úsek štoly, která se svojí polohou až podezřele nápadně podobá brněnské tramvajové štole.
Štola od vchodu mírně stoupá proti proudu vytékající podzemní vody. Stěny jsou v celé délce systematicky vzděné železobetonovými profily, které skutečně připomínají tvarovky vyzdívky metra v sovětských městech.
Štola od vchodu mírně stoupá proti proudu vytékající podzemní vody. Stěny jsou v celé délce systematicky vzděné železobetonovými profily, které skutečně připomínají tvarovky vyzdívky metra v sovětských městech.
Průměr kruhové štoly činí asi 2,5 m. Metro by tu mohlo projíždět jedině v měřítku 2:1.
Průměr kruhové štoly činí asi 2,5 m. Metro by tu mohlo projíždět jedině v měřítku 2:1.
Protože vstupy do temného podzemí jsou vidět z povrchu, ale dovnitř se dostal z místních jen málokdo, kolují o „Černovickém metru“ nejrůznější legendy. Třeba, že bylo vybudované jako zkratka pro pěší, kteří jdou ze čtvrti Roša k nádraží.
Protože vstupy do temného podzemí jsou vidět z povrchu, ale dovnitř se dostal z místních jen málokdo, kolují o „Černovickém metru“ nejrůznější legendy. Třeba, že bylo vybudované jako zkratka pro pěší, kteří jdou ze čtvrti Roša k nádraží.
Nedaleko od vstupu se nachází nejkrásnější úsek štoly, s počvou pokrytou sintrovými lavicemi mocnosti přes 10 cm. Pokud porostou stejným tempem, za 800 let už štolou nikdo neproleze a bude potřeba vybudovat novou.
Nedaleko od vstupu se nachází nejkrásnější úsek štoly, s počvou pokrytou sintrovými lavicemi mocnosti přes 10 cm. Pokud porostou stejným tempem, za 800 let už štolou nikdo neproleze a bude potřeba vybudovat novou.
Minerální voda ale vytváří v pohádkovém podzemním království i jiné tvary.
Minerální voda ale vytváří v pohádkovém podzemním království i jiné tvary.
Po kolejích už by díky sintru vlak projel jenom stěží.
Po kolejích už by díky sintru vlak projel jenom stěží.
Horní část štoly je nicméně čistší a koleje se tu jeví jako dobře průjezdné. K povrchu směřuje několik šachet, ta nejvýznamnější je dobře vidět na křižovatce ulic Marka Vovčka a 28. června. Na poklop čůrají psi.
Horní část štoly je nicméně čistší a koleje se tu jeví jako dobře průjezdné. K povrchu směřuje několik šachet, ta nejvýznamnější je dobře vidět na křižovatce ulic Marka Vovčka a 28. června. Na poklop čůrají psi.
Zhruba v polovině délky pak koleje náhle končí. Byly prý rozkradeny v 90. letech po rozpadu sovětského svazu neznámými pachateli.
Zhruba v polovině délky pak koleje náhle končí. Byly prý rozkradeny v 90. letech po rozpadu sovětského svazu neznámými pachateli.
V nejvyšším bodě štoly se nachází nečekaná překážka. Podzemní místnost, ze které spadá do temné hloubky svislá šachta. Tak tudy by metro určitě neprojelo.
V nejvyšším bodě štoly se nachází nečekaná překážka. Podzemní místnost, ze které spadá do temné hloubky svislá šachta. Tak tudy by metro určitě neprojelo.
Šachta naštěstí není hluboká a rezavý žebřík se také dosud neutrhnul. Lze tedy opatrně sestoupit po jeho stupních do druhé štoly o 14 m níže. Tady se zřejmě potkaly razící štíty a původně nezávislé štoly byly propojeny.
Šachta naštěstí není hluboká a rezavý žebřík se také dosud neutrhnul. Lze tedy opatrně sestoupit po jeho stupních do druhé štoly o 14 m níže. Tady se zřejmě potkaly razící štíty a původně nezávislé štoly byly propojeny.
Dolní štola je sušší a čistší, sem dojde zřejmě už jen málokdo. Pravidelná struktura stěn působí sci-fi dojmem; třeba jako útroby kosmické loď Discovery z Vesmírné Odysey.
Dolní štola je sušší a čistší, sem dojde zřejmě už jen málokdo. Pravidelná struktura stěn působí sci-fi dojmem; třeba jako útroby kosmické loď Discovery z Vesmírné Odysey.
Nebo z Metra 2033 od Dmitrije Gluchovského. Za 15 let se tu možná budou dít věci…
Nebo z Metra 2033 od Dmitrije Gluchovského. Za 15 let se tu možná budou dít věci…
Ani James Bond by se tu nemusel nudit, zvlášť když třeba narazí na dívku s odloženými svršky.
Ani James Bond by se tu nemusel nudit, zvlášť když třeba narazí na dívku s odloženými svršky.
Štola vede delší úseky rovně, ale na několika místech se divoce kroutí jako had. Pokud člověk neví, kam jde, brzo ztratí orientaci.
Štola vede delší úseky rovně, ale na několika místech se divoce kroutí jako had. Pokud člověk neví, kam jde, brzo ztratí orientaci.
Také výklenky ve stěnách tunelu upomínají na jeho mírně železniční původ. Před důlními vozíky je třeba uhýbat stejně jako před soupravami metra.
Také výklenky ve stěnách tunelu upomínají na jeho mírně železniční původ. Před důlními vozíky je třeba uhýbat stejně jako před soupravami metra.
Závěrečná část štoly je přímá, prázdná a tichá. Od členitých betonových stěn se neodráží žádné zvuky.
Závěrečná část štoly je přímá, prázdná a tichá. Od členitých betonových stěn se neodráží žádné zvuky.
Také portál v zahradě za Nachimovovou ulicí se honosí typickým písmenem M vytlačeným do betonu, tak jako všechny čtyři systémy skutečného metra na Ukrajině.
Také portál v zahradě za Nachimovovou ulicí se honosí typickým písmenem M vytlačeným do betonu, tak jako všechny čtyři systémy skutečného metra na Ukrajině.

Osobní vzpomínka

Jiří Kalina, cestovatel a příznivec Ukrajiny vzpomíná: „Vstup do Černovického metra jsme objevili s přáteli náhodou při naší první návštěvě romantického hlavního města Bukoviny. Vlastně jsme původně vůbec neměli ponětí, že by tady mohlo něco tak zajímavého pod zemí být. První podivnou věc jsme však objevili hend po návštěvě univerzitního komplexu. Na křižovatce, kde jsme čekali na kamarády nám padl do oka ocelový hříbek vedoucí kamsi do hlubin. Malými otvory nebylo vidět dovnitř, ale závan podzemního vlhkého vzduchu prozrazoval, že tady něco musí být!

Gagarinova ulice šplhá poměrně prudce od nádraží do města po úbočí kopce a ke hledání podzemí přímo vybízí. Vlevo lemovaná srázem s několika sesuvy, nad kterými na okraji stojí činžovní domy z 19. století, nahoře křivoalká židovská čtvrť, vpravo napůl opuštěné továrny se svými dvorky namáčknutými pod svahem vilové čtvrti. A na ulici dlažba, po které duní s vypětím sil přecpané trolejbusy. Něco mně to pořád připomínalo - a pak mně to došlo - jde o kopii brněnské Pekařské ulice. Dopravní tepna vedoucí mimo centrum, taky ve svahu lemovaná historickými domy, sem tam průmyslovýé objekty, dvorky a sklepení. Stačilo jen najít dvojnici tramvajové štoly. A pak se to podařilo.

Nejprve jsme bezvýsledně prozkoumali zadní trakty domů za sesuvy nad nádražím, kam místní chodí do studánky pro vodu z nově vzniklého pramene. Narazili jsme tam na masivní betonové zdi, které zřejmě chání před váhou horniny železniční koleje dole. Také tady kdysi stávaly typické rakouské pavlačáky, dnes zčásti zbourané, začásti snad ještě obydlené. Ze syrových domů s temnými okny ale šla spíš jen hrůza. Za setmění jsme se vrátili na hlavní ulici. A tam Doubravka opravdu záhy zahlédla černý otvor do země - nehybně ústil do jednoho z dvorků přímo z nitra kopce. Stačilo se nenápadně protáhnout branou a stáli jsme u zamřížovaného ústí temné štoly, ze které trčel kus koleje a pod našima nohama zurčel potůček důlní vody.

Teď už nikdo neměl pochyb: Brno má dvojníka. Tím pádem víme, kam jít. A skutečně - kromě tramvajové štoly jsme vzápětí se záhadnou přesností našli také ekvivalent podzemí pod konzervárnou na Pekařské ulici, tady v podobě opuštěných sklepů na víno. Člověka z toho až zamrazilo. Ale o tom snad až někdy příště…

Zdroje

  1. Сірецький, І.: Міська рада відкрила…Чернівецьке метро. Dostupné z http://www.fakty.cv.ua/2014/12/miska-rada-vidkryla-chernivetske-metro-foto/.
  2. BukNews: Незабутнє видовище та нові емоції - туристичний маршрут "Підземні Чернівці". Dostupné z http://гривень.buknews.com.ua/page/nezabutnie-vydovyshche-ta-novi-emotsii-turystychnyi-marshrut-pidzemni-chernivtsi.html.
  3. Данилюк, А.: Чернівецьке метро: правда та думки. Dostupné z http://euromisto.cv.ua/content/%D1%87%D0%B5%D1%80%D0%BD%D1%96%D0%B2%D0%B5%D1%86%D1%8C%D0%BA%D0%B5-%D0%BC%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%BE-%D0%BF%D1%80%D0%B0%D0%B2%D0%B4%D0%B0-%D1%82%D0%B0-%D0%B4%D1%83%D0%BC%D0%BA%D0%B8.
  4. Фещук, Н.: Чернівецьке «метро» запрацювало!. Dostupné z https://wz.lviv.ua/article/129987.
 
Článek ze dne 12. 1. 2018 byl naposledy upraven dne 13. 1. 2018 a zobrazen celkem 1356×, naposledy dne 21. 6. 2018 v 12:00.
 
   

Články související s tématem Černovické metro

Zpět | Nahoru

Чернівці
Чернівці
Чернівці (rok 2017) Počet obyvatel:266034 Status:Město ORP:- Kraj:Černovická oblast Stát (ISO):UKR Katastrální území:15300 ha Zem. …
Podzemí
Podzemí
Podzemí přirozené i lidmi vyhloubené. Jeskyně, štoly, sklepy, chodby, bunkry, tunely a nádrže. Nejvíce článků je zatím na stránce Brněnské podzemí, al…
Чернівці (žst)
Чернівці (žst)
Název stanice: Чернівці Číslo stanice: 366602 Kilometrická poloha: Provozní obvod: Львовск…
Tramvajová štola
Tramvajová štola
Tady bude článek o tramvajové štole na Pekařské ulici v Brně. Ještě předtím bude ale tady článek o podzemí továrny Fruta na stejné ulici. …

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2018-06-21]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/%C4%8Cernovick%C3%A9%20metro&typzarizeni=m.
 
Desktopová verze | Mobilní verze