Camagüey (žst)

Název stanice: Camagüey
Číslo stanice:
Zkratka:
Kilometrická poloha: 528,388
Provozní obvod: Camagüey
Provozovatel: Ferrocariles de Cuba (FC)
Tratě: Nuevitas – Santa Cruz del Sur
La Habana – Santiago de Cuba
Morón–Bayamo
Předchozí stanice:
Následující stanice: Garrido

Železniční stanice Camagüey je hlavní a největší stanicí ve stejnojmenném kubánském městě. Stanice bývá někdy neoficiálně nazývána Camagüey Central, nicméně její oficiální název je pouze Camagüey. Stanice patří mezi nejvýznamnější železniční uzly na Kubě.

Historie

Úvahy o vybudování železnice na Kubě mají dlouhou historii - poprvé se myšlenka stavby dráhy do objevuje již ve 30. letech 19. století, tedy v době, kdy koleje ještě nevedly ani do většiny evropských a severoamerických zemí. Kuba byla 6. světovou zemí se zavedenou železniční dopravou. Nejstarší kubánská železná dráha vedla z přístavního města Nuevitas na severním pobřeží právě do Camagüey, nazývaného tehdy Puerto Príncipe a provoz koňmi tažených vlaků byl zahájen již v roce 1836 (parní vlaky následovaly o rok později mezi Havanou a Güines - přesně 19. listopadu 1837, tedy o necelý rok dříve než první český vlak na nádraží v Rajhradě). Původní dráha do Nuevitas byla později rovněž přestavěna na parní provoz a v současnosti slouží jako trať lokálního významu poté, co byly v roce 1902 do stanice přivedeny páteřní kubánské tratě z Las Tunas, Bayama a Ciego de Ávily.

Severní nástupiště na trati do Nuevitas ztratilo význam po zrušení dráhy přes město podél ulice Avenida Carlos J Finlay a vybudování přeložky do seřazovací stanice Garrido.
Severní nástupiště na trati do Nuevitas ztratilo význam po zrušení dráhy přes město podél ulice Avenida Carlos J Finlay a vybudování přeložky do seřazovací stanice Garrido.
Svoji současnou neobvyklou, nicméně na Kubě nikoliv ojedinělou podobu získala stanice v roce 1901 v souvislostí s propojením původní dráhy z Nuevitas s páteřní tratí. Stanice leží v klínu těchto dvou drah s nástupišti ve tvaru písmene V a se spojkou uzavírající kolejový trojúhelník a sloužící jak pro obracení parních lokomotiv, tak pro přímou jízdu z Nuevitas do Martí. V průběhu první poloviny 20. století pak prošla stanice několika přestavbami, nejvýznamnější byla výstavba několika betonových eklektických administrativních budov mezi roky 1908 až 1918. Původní severní nástupiště na trati do Nuevitas hrálo stále menší roli ve srovnání s rostoucí stanicí s rozsáhlým kolejištěm na jižní hlavní větvi. V souvislosti s houstnoucím provozem a vybudováním moderního nákladového a seřazovacího nádraží a rozsáhlých železničních dílen v Garridu na jihovýchodě Camagüey byla (pravděpodobně v období okolo roku 1930) vybudována jednokolejná přeložka severní větve z prostoru podél ulice Avenida Carlos J Finlay do železničního trianglu mezi třídami Avenida Camagüey a Avenida Ignacio Agramonte, čímž se stala severní větev nádražního trianglu kusou a vlaky od severního nástupiště od té doby vyjíží pouze západním směrem.

Popis

Pohled od západu. Doleva odbočují koleje nejstarší kubánské železnice vůbec - původní koňky do Nuevitas, rovně vedou koleje centrální dráhy mířící z havany do Santiaga de Cuba na východě. V pozadí řídící věž a přejezd s ulicí Avellaneda, vlevo čerpací stanice.
Pohled od západu. Doleva odbočují koleje nejstarší kubánské železnice vůbec - původní koňky do Nuevitas, rovně vedou koleje centrální dráhy mířící z havany do Santiaga de Cuba na východě. V pozadí řídící věž a přejezd s ulicí Avellaneda, vlevo čerpací stanice.

Stanice Camagüey disponuje dvěma krytými nástupišti sevřenými v úhlu cca 50° směrem k západu, další nekryté nástupiště se nachází v západní části stanice na společné koleji. Současná hlavní staniční budova je umístěna mezi oběma nástupišti poblíž ulice Avellaneda, nicméně ve stanici existuje ještě několik starších budov koloniálního charakteru v poměrně zanedbaném stavu. Provoz je řízen z futuristické řídící věže, kde je dopravní kancelář umístěna ve výši 2. poschodí nad nádražím. Provoz ve stanici komplikují závorami chráněné přejezdy s rušnými městskými ulicemi Avellaneda, República a Santa Rosa. Trať procházející východozápadním směrem je dvoukolejná, původní severní odbočka do Nuevitas, nyní kusí kolej, je jednokolejná. Význam železničního uzlu převzala od stanice Camagüey později nově postavená seřazovací stanice Garrido umístěná v jihovýchodním cípu města, proto v současnosti (2016) slouží nádraží zejména osobní dopravě. Žádná ze zaústěných drah není elektrifikována.

Světle fialově jsou na mapce města zvýrazněny koleje ve stanici Camagüey. Dobře je patrná kusá kolej severní větve, která je pozůstatkem nejstarší kubánské železnice do Nuevitas. Od západu k východu pak prochází centrální dráha Havana - Santiago de Cuba.
Světle fialově jsou na mapce města zvýrazněny koleje ve stanici Camagüey. Dobře je patrná kusá kolej severní větve, která je pozůstatkem nejstarší kubánské železnice do Nuevitas. Od západu k východu pak prochází centrální dráha Havana - Santiago de Cuba.
Západní nástupiště je v roce 2016 používáno jen výjímečně.
Západní nástupiště je v roce 2016 používáno jen výjímečně.
Moderní řídící věž stanice Camagüey.
Moderní řídící věž stanice Camagüey.
Přejezd ulice Avellaneda je jedním z nejrušnějších míst ve městě. Do centra můžete pokračovat za několik pesos třeba bryčkou.
Přejezd ulice Avellaneda je jedním z nejrušnějších míst ve městě. Do centra můžete pokračovat za několik pesos třeba bryčkou.
Koloniální stavby z roku 1918 chřadnou nedostatkem údržby i využití. Jsou však nápisy, které platí stále a rekonstrukci nevyžadují.
Koloniální stavby z roku 1918 chřadnou nedostatkem údržby i využití. Jsou však nápisy, které platí stále a rekonstrukci nevyžadují.
Koupě jízdenek na vlak je na Kubě malým dobrodružstvím. Ceny dopravy na železnici jsou řádově nižší než cesty autobusem či přestavěným kamionem, a tak je zájem obrovský. Ve chvíli, kdy se (v předem neznámou dobu) otevře po většinu dne zavřená pokladna, změní se čekárna v rojící se úl.
Koupě jízdenek na vlak je na Kubě malým dobrodružstvím. Ceny dopravy na železnici jsou řádově nižší než cesty autobusem či přestavěným kamionem, a tak je zájem obrovský. Ve chvíli, kdy se (v předem neznámou dobu) otevře po většinu dne zavřená pokladna, změní se čekárna v rojící se úl.
Původem americká lokomotiva Genaral Motors EMD G8 (dodávaná od roku 1954) evidenčního čísla 50927 s vlakem složeným z japonských, italských, amerických a ruských vozů u severního nástupiště stanice Camagüey.
Původem americká lokomotiva Genaral Motors EMD G8 (dodávaná od roku 1954) evidenčního čísla 50927 s vlakem složeným z japonských, italských, amerických a ruských vozů u severního nástupiště stanice Camagüey.
Původem sovětská lokomotiva TEM2K (dodávaná od roku 1960) u západního nástupiště stanice Camagüey.
Sovětské lokomotivy TEM2 byly kopií amerických vzorů (konkrétně lokomotivy RSD1 s motorem McIntosh & Seymour 539), tedy na Kubě dopře zapadly.
Původem sovětská lokomotiva TEM2K (dodávaná od roku 1960) u západního nástupiště stanice Camagüey. Sovětské lokomotivy TEM2 byly kopií amerických vzorů (konkrétně lokomotivy RSD1 s motorem McIntosh & Seymour 539), tedy na Kubě dopře zapadly.
Sovětské lokomotivy TGM8 jsou exportní verzí typu TGM6. na Kubu byly dodávány v letech 1976 a 1977. Na snímku je na elektrický přenos výkonu přestavěný stroj TGM8Ek (původně kubánská řada 38 změněná na řadu 29 - unikátní řadu o jediném stroji 29003 (původně 38522) před rozsáhlejší objednávkou modernizace těchto lokomotiv ruskou strojírnou Sinara ze srpna 2016).
Sovětské lokomotivy TGM8 jsou exportní verzí typu TGM6. na Kubu byly dodávány v letech 1976 a 1977. Na snímku je na elektrický přenos výkonu přestavěný stroj TGM8Ek (původně kubánská řada 38 změněná na řadu 29 - unikátní řadu o jediném stroji 29003 (původně 38522) před rozsáhlejší objednávkou modernizace těchto lokomotiv ruskou strojírnou Sinara ze srpna 2016).
Severní nástupiště stanice Camagüey.
Severní nástupiště stanice Camagüey.
Pozice nádraží ve městě je naprosto bezprostřední. Ani železničářům nevadí, když si děti natáhnou od krajní výhýbky provaz a skáčou přes něj opodál posunujících lokomotiv.
Pozice nádraží ve městě je naprosto bezprostřední. Ani železničářům nevadí, když si děti natáhnou od krajní výhýbky provaz a skáčou přes něj opodál posunujících lokomotiv.

Zdroje

  1. Collantes, R. C. R.: Estación Central de Viajeros de Camagüey. Dostupné z http://www.monografias.com/trabajos102/estacion-central-viajeros-camaguey/estacion-central-viajeros-camaguey2.shtml.
 
Článek ze dne 16. 10. 2016 byl naposledy upraven dne 16. 10. 2016 a zobrazen celkem 723×, naposledy dne 10. 12. 2017 v 4:07.
 
   

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2017-12-11]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Camag%C3%BCey%20(%C5%BEst).
 
Desktopová verze | Mobilní verze