Úvod
Témata
Všechna
Kontakt

Oblíbené

Kalendář Druhé Brno 2019
Vodojemy Žluťák
Wolfova vila
Podzemí
Vlečky
Databáze úzkokolejek

Nejčtenější

Druhé Brno
Druhá Praha
Wolfova vila Stárkov
Vodojemy při ulici Tvrdého
Brněnské podzemí
Opuštěné domy a vily

Nejnovější

Šuchtač
Wengrafova mykárna a skárna
Úzkokolejka za Rokycanovou ulicí
Železniční trať Chomutov–Vejprty
Motorárna Zetor
Důlní drážka ve Fond-de-Gras
Úzkokolejka cihelny v Polomi
Tiskárna Typia
Mlýn Nad jazerom v Košicích
Immerův seznam úzkokolejek

Náhodné

Únice
Vojtěchov
Radotice
 
Jméno:
Heslo:

 
 
 

Cementárna a vápenka Mokrá

Původní plán výstavby tří rotačních pecí na výrobu slínku z roku 1959 byl zredukován na dvě pece, každá o kapacitě až 1900 t slínku za den.
Původní plán výstavby tří rotačních pecí na výrobu slínku z roku 1959 byl zredukován na dvě pece, každá o kapacitě až 1900 t slínku za den.

Cementárna a vápenka Mokrá je rozlehlý průmyslový podnik na území městyse Pozořic. K továrně vede od 2 km vzdáleného lomu přes lesnatý kopec pásový dopravník a je vybavena vlastní rozsáhlou železniční vlečkou.

Historie

Výroba vápna, sběr a těžba vápence na území Moravského krasu probíhaly pravděpodobně již v raném středověku (10. století). Kvalitní vápence z jižní části Moravského krasu využívala pro výrobu cementu již od roku 1907 maloměřická cementárna na severním okraji Brna pod lomem Hády. Zrychlující se výstavba a rostoucí popularita betonu jako stavebního materiálu však vedly již na konci 50. let 20. století k významné nedostatečnosti výrobních kapacit a úvahám o výstavbě nové cementárny v okolí Brna. Mezi roky 1957 a 1959 zpracovala společnost Keramoprojekt Brno studii s pěti různými alternativami výstavby cementárny a vápenky s roční těžbou v lomu 1,7 milionu t, ročním výpalem vápna 135 tisíc t a roční výrobou cementu 915 tisíc t.

Výstavba cementárny ve variantě na dně amfiteátru v údolí potoka Roketnice mezi Sivicemi a Mokrou-Horákovem započala v roce 1961 otevřením velkolomu, rozšířením železniční stanice Blažovice a výstavbou necelých 8 km dlouhé železniční vlečky. Přes komplikace s nedostatkem pracovních prostředků byla stavba dokončena v roce 1968, kdy začala výroba cementu až 1969 zprovozněním výroby vápna.

S drobnými úpravami a vylepšeními fungovaly cementárna i vápenka v období socializmu v rámci koncernu Cementárny a vápenky se sídlem v Mokré, zahrnujícím dále cementárny v Maloměřicích a vápenky v Čebíně, Mikulově a Tlumačově. V roce 1988 byly provedeny do té doby nejzásadnější úpravy zařízení za účelem snížení prašnosti.

V roce 1991 došlo k odprodeji společnosti Cementárny a vápenky Mokrá do rukou zahraničních vlastníků, konkrétně belgické společnosti CBR Cimenteries S.A., která zařízení modernizovala a dále snížila vliv provozu na životní prostředí. V roce 1998 došlo k převzetí cementárny opět zahraniční (německou) společností HeidelbergCement Group pod eufemistickým názvem Českomoravský cement. Společnost zakoupila v ČR také cementárny v Maloměřicích, Radotíně, a Králově dvoře u Berouna.

Od roku 2001 se ke spalovaným odpadům (pneumatiky, oleje) přidala rovněž možnost zpracovávat odpady ve formě tuhého alternativného paliva - směsi nadrcených hořlavých materiálů zejména z komunálního odpadu. V roce 2003 byla výroba vápna odkoupena belgickou společností Carmeuse Czech Republic, s.r.o.

Výstavba cementárny a vápenky začala přehrazením potoka Roketnice, čímž vznikla Mokerská vodní nádrž sloužící k zásobování provozu vodou.
Výstavba cementárny a vápenky začala přehrazením potoka Roketnice, čímž vznikla Mokerská vodní nádrž sloužící k zásobování provozu vodou.
Přístup k cementárně je poněkud omezený, přes plot lze částečně vyfotit zářizení alespoň v zimě.
Přístup k cementárně je poněkud omezený, přes plot lze částečně vyfotit zářizení alespoň v zimě.
Na jaře vypadají cementárna a vápenka na pozadí tmavých lesů docela idylicky.
Na jaře vypadají cementárna a vápenka na pozadí tmavých lesů docela idylicky.
Hradba domů v Horákově a za ní hradba průmyslových objektů mokerské cementárny.
Hradba domů v Horákově a za ní hradba průmyslových objektů mokerské cementárny.

Zdroje

  1. 40 let závodu Mokrá 1968–2008. Dostupné z http://www.heidelbergcement.cz/cs/system/files_force/assets/document/40_let_zavodu_mokra_1968-2008.pdf.
 
Článek ze dne 20. 3. 2017 byl naposledy upraven dne 1. 4. 2017 a zobrazen celkem 2165×, naposledy dne 22. 7. 2019 v 19:28.
 
 

Články související s tématem Cementárna a vápenka Mokrá

Zpět | Nahoru

Vápenka Rakovice
Průmysl stavebních hmot
Z průmyslu stavebních hmot byly doposud zpracovány: Šamotka ve Vidnavě, Cihelna v Blansku, Kohnova cihelna v Brně, Vápenka v Rakovicích, Cementárna…
Pozořice
Pozořice
leží v v ORP v nadmořské výšce m. V roce zde žilo obyvatel. má katastrální území o rozloze ha.Prameny: Regionální informační servis, dostupné z …
Pásový dopravník u Mokré
Pásový dopravník u Mokré
Pásový dopravník na kamenivo o délce cca 1350 m se nachází mezi velkolomem nad dvojobcí Mokrá-Horákov a cementárnou a vápenkou na katastru městyse Pozořic …
Vlečka Blažovice - cementárna a vápenka
Vlečka Blažovice - cementárna a vápenka
Faktografie Vystavěna:? Ukončení provozu:v provoz16.8008425u (2017) Číslo vlečky:5009 Délka: Vlečka do cementárny a …
Vodojem u pásového dopravníku
Vodojem u pásového dopravníku
Nevelký vodojem, zřejmě na užitkovou vodu, se nachází v těsné blízkosti pásového dopravníku na kamenivo vedoucího z velkolomu u Mokré-Horákova do cementárn…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2019-07-22]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Cement%C3%A1rna%20a%20v%C3%A1penka%20Mokr%C3%A1.
 
Desktopová verze | Mobilní verze