Kaple sv. Jana Křtitele v Boru

Uliční fronta borského špitálu podél Ruské ulice - mezi severním a jižním křídlem chátrajícího komplexu budov se nachází opuštěná gotická kaple svatého Jana Křtitele.
Uliční fronta borského špitálu podél Ruské ulice - mezi severním a jižním křídlem chátrajícího komplexu budov se nachází opuštěná gotická kaple svatého Jana Křtitele.
Ve 2. polovině 20. století byl špitál přestavěn na byty (včetně půdní vestavby patrné na snímku z Malého náměstí). V roce 2018 jsou však i ty prázdné.
Ve 2. polovině 20. století byl špitál přestavěn na byty (včetně půdní vestavby patrné na snímku z Malého náměstí). V roce 2018 jsou však i ty prázdné.

Kaple svatého Jana Křtitele je opuštěná církevní stavba v areálu zpustlého klášterního špitálu při Ruské ulici v Boru u Tachova. Poměrně velká gotická kaple je přes půl tisíciletí stará.

Historie

Původně samostatně stojící gotická kaple pochází zřejmě z 1. půle 15. století, podle údajů Národního památkového ústavu z tohoto období pochází obvodové zdivo kaple, její korunní římsa z cihlových tvarovek a ostění oken. Kolem roku 1515 byl v Boru založen špitál, jehož budovy těsně obklopily kapli z obou stran. Při té příležitosti byla zřejmě v letech 1515–1518 do kaple vložena nová pozdně-gotická sklípková klenba ve tvaru hvězdice. Z kaple byly navíc proraženy průchody do prostoru špitálu (do severního i jižního křídla), dnes opět zazděné, avšak s patrným kamenným ostěním.

Kaple byla dále upravena v souvislosti s přestavbou špitálního areálu v novogotickém duchu v 60. letech 19. století, nicméně cenná sklípková klenba nebyla dotčena. K další úpravě došlo ve 2. polovině 20. století v souvislosti s přestavbou na sbor Církve československé husitské, kdy byla vybudována jednoduchá dřevěna kruchta dochovaná dodnes.

K opuštění kaple došlo zřejmě v 90. letech 20. století v souvislosti s úbytkem věřících v Boru. Od té doby je kaple udržována pouze na minimální úrovni, není využívána a citelně chátrá.

Popis

Jednolodní gotická kaple se nachází uprostřed špitální fronty podél Ruské ulice mezi Malým náměstím a Pražskou ulicí v Boru (u Tachova). V prostoru lodi se nachází novogotický oltář, kříž a čtvero kostelních lavic, z dalšího vybavení je v kapli pouze jednoduchá dřevěná kruchta s točitým schodištěm a vstupním portálem. Veškeré ostatní předměty byly z kaple legálně či nelegálně odstraněny.

Z původní dvojice průchodů do severního a jižního křídla špitálu je severní portál zazděný a jižní vede do nevelké sakristie, částečně zaplněné nepotřebným materiálem, odpadem a sutí. Kaple je nevyužívaná, prázdná a příležitostně přístupná hlavním vstupem.

Pohled do kapelní lodi od hlavního vstupu. Vpravo je dobře patrný druhotně proražený průchod do sakristie v jižním křídle špitálu.
Pohled do kapelní lodi od hlavního vstupu. Vpravo je dobře patrný druhotně proražený průchod do sakristie v jižním křídle špitálu.
Pohled zpoza oltáře. Zhruba tímto směrem se podle našich představ dívá na bohoslužby Bůh.
Pohled zpoza oltáře. Zhruba tímto směrem se podle našich představ dívá na bohoslužby Bůh.
Opuštěnou, avšak stále zachovanou kaplí by určitě nepohrdli ani Vontové z knížek o Stínadlech od Jaroslava Foglara.
Opuštěnou, avšak stále zachovanou kaplí by určitě nepohrdli ani Vontové z knížek o Stínadlech od Jaroslava Foglara.
Novogotický oltář zřejmě není původním prvkem, ale vznikl v rámci pozdější přestavby. Pokud byl trám za ním kdysi křížem, dnes už mu cosi podstatného chybí.
Novogotický oltář zřejmě není původním prvkem, ale vznikl v rámci pozdější přestavby. Pokud byl trám za ním kdysi křížem, dnes už mu cosi podstatného chybí.
Pohled na kapli sv. Jana Křtitele z pozice bohoslužebníka za oltářem.
Pohled na kapli sv. Jana Křtitele z pozice bohoslužebníka za oltářem.
Morbidním zákoutím kaple je pod podlahou umístěná hrobka šlechtického rodu Löwensteinů-Wertheimů, z něhož pocházeli významní němečtí politikové a rytíři řádu zlatého rouna. Pohledu na ně jsou naštěstí návštěvníci uchráněni masivní kamennou deskou.
Morbidním zákoutím kaple je pod podlahou umístěná hrobka šlechtického rodu Löwensteinů-Wertheimů, z něhož pocházeli významní němečtí politikové a rytíři řádu zlatého rouna. Pohledu na ně jsou naštěstí návštěvníci uchráněni masivní kamennou deskou.
Náhrobek Wilhelma Lorenteena (1626–1700) je poněkud skromněji umístěn ve stěně za oltářem.
Náhrobek Wilhelma Lorenteena (1626–1700) je poněkud skromněji umístěn ve stěně za oltářem.
Po náhrobku Friedricha Leopolda svobodného pána z Korffu na Harkottenu z roku 1889 šlapali borští občané ještě hezkou řádku let.
Po náhrobku Friedricha Leopolda svobodného pána z Korffu na Harkottenu z roku 1889 šlapali borští občané ještě hezkou řádku let.
Nicméně ležet pod erbem starého šlechtického rodu pánů z Korffu jistě není zatěžko. Dvojice modroocasých prostovlasých mořských panen musí obveselit i mrtvého.
Nicméně ležet pod erbem starého šlechtického rodu pánů z Korffu jistě není zatěžko. Dvojice modroocasých prostovlasých mořských panen musí obveselit i mrtvého.
Ve srovnání s věkem kaple poměrně mladý kůr je prostý ve své prázdnotě jako víra sama.
Ve srovnání s věkem kaple poměrně mladý kůr je prostý ve své prázdnotě jako víra sama.
Průchodem doprava od hlavního vstupu lze vstoupit do dvojice místností jež zřejmě sloužily po dostavění špitálu jako jednoduchá sakristie kaple.
Průchodem doprava od hlavního vstupu lze vstoupit do dvojice místností jež zřejmě sloužily po dostavění špitálu jako jednoduchá sakristie kaple.
Snad to měl být obraz světce nebo aspoň zrcadlo pro kontrolu ustrojení kněží. Dnes se rámem prohání jen zatuchlý van vlhkého zdiva.
Snad to měl být obraz světce nebo aspoň zrcadlo pro kontrolu ustrojení kněží. Dnes se rámem prohání jen zatuchlý van vlhkého zdiva.
Zapomenutá stránka ze zpěvníků naznačuje, kdo má současný stav kaple nejvíc na svědomí.
Zapomenutá stránka ze zpěvníků naznačuje, kdo má současný stav kaple nejvíc na svědomí.
Majitelem budovy je totiž stále Církev československá husitská, jejíž záměry jsou prostému lidu nejasné stejně jako ty boží.
Majitelem budovy je totiž stále Církev československá husitská, jejíž záměry jsou prostému lidu nejasné stejně jako ty boží.

Zdroje

  1. Národní památkový ústav, Památkový katalog: špitální kaple sv. Jana Křtitele. Dostupné z http://pamatkovykatalog.cz/?presenter=ElementsResults&action=element&element=18092606.
  2. Kohout, J.: Největší ostuda Tachovska: rozpadající se klášter v Boru. Dostupné z https://tachovsky.denik.cz/zpravy_region/nejvetsi-ostuda-tachovska-rozpadajici-se-klaster-v.html.
 
Článek ze dne 2. 9. 2018 byl naposledy upraven dne 2. 9. 2018 a zobrazen celkem 12848×, naposledy dne 18. 4. 2024 v 21:26.
 
 

Články související s tématem Kaple sv. Jana Křtitele v Boru

Zpět | Nahoru

Bor
Bor
leží v v ORP v nadmořské výšce m. V roce zde žilo obyvatel. má katastrální území o rozloze ha. Seznam železničních zastávek a stanic na katastr…
Kaple sv. Františka Xaverského v Muzlově
Kaple sv. Františka Xaverského v Muzlově
Kaple sv. Františka Xaverského je poslední původní stojící stavbou ze zaniklé vesnice Muzlova, který byl v roce 1948 vysídlen a srovnán se zemí z důvodu vy…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Horáková, D., Kuchař, J., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2024-04-19]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Kaple%20sv.%20Jana%20K%c5%99titele%20v%20Boru&typzarizeni=m.
 
Desktopová verze | Mobilní verze