 | | Nevelká dvoupodlažní budova továrny, která za sto let mnohokrát změnila název i majitele, upoutá především křivým komínem a nápadnými světlíky nad výrobní halou. V popředí původní pracovna ředitele, později zčásti přeměněná na prostor pro zásobování (viz dřevěné dveře vlevo). |
|
Nevelká strojírna, známá postupně pod řadou názvů (přičemž nejdéle jako provoz 03 národního podniku Mikulášovický kovoprůmysl - Mikov), byla postavena pravděpodobně před rokem 1910 na severním konci města Mikulášovic poblíž významného nádraží Mikulášovice dolní nádraží nejpozději v roce 1910.
Historie
Provoz byl vybudován nejprve jako textilní továrna Johanna Müllera, později Johanna Neumanna, Adolfa Schmidta či Josefa Wienera; následně změnila továrna sortiment na výrobu osvětlovacích těles pod jménem Lumen - Lampen und Metallwarenfabrik A.G. a v roce 1927 se stává majetkem rodiny Kunertů, kteří zde zakládají společnost pro výrobu kancelářských potřeb nazvanou J. Kunert & Söhne.
S výjimkou 2. světové války, v jejímž průběhu se ve strojírně (na území Velkoněmecké říše) vyráběly součástky do automatických pušek pro německé ozbrojené síly, zůstává výrobní sortiment přibližně stejný až do zániku továrny v roce 1997: děrovačky, sešívačky, pořadače, kalamáře, nejrůznější podložky a držáky, pravítka, ořezávátka a sponky všeho druhu. Po válce ovšem přechází podnik okamžitě pod národní správu (jeden ze tří majitelů je na místě zastřelen, druhý nezvěstný a třetí ještě během června 1945 odsunut do Německa), souběžně s původním názvem používá krátce značku BYR-REX, aby se v roce 1946 stal součástí národního podniku Koh-i-noor, spojené kovoprůmyslové závody.
 | | Fasáda továrny odpovídá době původu na počátku 20. století v Sudetech. Ozdobné zdivo neomítaného prvního podlaží, decentní štuky a ocelová tabulková okna. za povšimnutí stojí zelené glazované tašky, které nahrazují vnější parapety oken. |
|
 | | Kdybych byl architekt, řekl bych, že hranolová věž navozuje robustní pocit, podtržený gravitační hmotou kamenného zdiva postupně přecházející do odlehčených omítnutých ploch horního patra a štukových vlnovek odkazujících na doznívající secesní období. |
|
V roce 1955 konečně vzniká koncern Mikulášovický kovoprůmysl, zkráceně Mikov, pod kterým se sjednocuje roztříštěná výroba kancelářských potřeb a nožů v oblasti Mikulášovic a okolí. V rámci koncernu získává továrna označení provoz 03 a s postupnými reorganizacemi výroby se část jejího programu přesouvá do nealekého provozu 11, kde jsou v 60. a 70. letech 20. století vybudovány moderní provozní haly. Provoz 03 tak zajišťuje pouze pobočnou výrobu, lakování, výpočetní středisko a skladování výrobků a v roce 1990 nastává definitivní přesun i těchto zbývajících činností do jiných provozů, tak, že je v roce 1997 továrna definitivně opuštěna. Od roku 1999 pak bez údržby volně chátrá.
Popis
Objekt bývalé testilní továrny a strojírny se nachází na severním konci města Mikulášovic u jižního zhlaví stanice Mikulášovice dolní nádraží za železničním přejezdem. Dvoupodlažní budova je tvořená částečným suterénem, ve kterém byly situovány některé výrobní provozy a nadzemním podlažím, tvořeném výrobní halou s nápadnými světlíky v ploché střeše. Součástí budovy byla také pracovna ředitele a později přistavěná jídelna a výpočetní centrum. V areálu se nachází nápadný komín, v roce 2015 s narušenou statikou, díky které je patrné zakřivení komína v jeho horní části. Budova je v dezolátním stavu bez zájmu majitele, kterým je Aleš Ditrych z Horoměřic, zabývající se sběrem, úpravou a odstraňováním odpadů.
 | | Jednoduchá konstrukce střechy, tvořené dřevěným trámovíjm usazeným na ocelových nosnících, utpěla po zničení prosklených světlíků. Výrobní hala tak navozuje spíš pocit letní zahrady nebo nějaké terasy těsně pod oblohou ze hry Machinarium. |
|
 | | Původní administrartivní část budovy, později pravděpodobně změněná na jídelnu. |
|
 | | Jediný, kdo se na počátku 3. tisíciletí stará o dobrý stav svých budov, jsou v závodě pavouci. Jejich sítě jsou rozhodně v lepším stavu, než továrna. |
|
 | | Socialistickou přestavba velkolepé pracovny na sociální zařízení pro zaměstnance následovala postsocialistická destrukce, která odhalila pohrdání krásou původní stavby v plné nahosti. |
|
 | | Nedovedu si představit umělce, který by tady aspoň trošku nechtěl mít svůj ateliér. |
|
 | | Komín nyní soupeří se zdmi zpuchřelé haly o to, kdo se zhroutí dřív. Hala mírně vede… |
|
 | | Provoz 03 Mikulášovického kovoprůmyslu Mikov v roce 2015. |
|
 | | Továrna byla před svým rozpadem několikrát vykradena, přesto lze občas v jejích útrobách narazit na pozoruhodné předměty. |
|
 | | Záchodová mísa se pokusila uprchnout před všeobecnou zkázou, dál než nad schodiště ale nedoběhla. |
|
 | | Po schodech lze sestoupit do polosuterénu, kde byly sklady a část výroby. |
|
 | | Tak nějak vypadá v očistci schodiště, které spojuje peklo s nebem. |
|
 | | Konstrukce stropů je tvořena pokrokovým železobetonem - s podobnými prvky se lze setkat ve většině továren z počátku 20. století nejen ve Šluknovském výběžku. |
|
 | | Jednou z věcí, které ve zničené továrně stále zaujmou, je hromada archivních tiskovin. |
|
 | | Socialistické účetní knihy… |
|
 | | …modernější evidence vedená na počítači… |
|
 | | …návrhy nových výrobků… |
|
 | | …otevřeně kritický dopis zaměstnance z roku 1983, popisující, co všechno se v pohraničí během 37 let komunistické vlády rozpadlo, zničilo a zrušilo… |
|
 | | …nebo pozdrav z pro některé rodného Brna. |
|
Zdroje
- Fišer, L. F.: Historie firmy J. kunert & Söhne, výroba ocelového zboží a kancelářských potřeb. Dostupné z http://www.kunert-nixdorf.cz/clanky/historie-firmy.html.
|
