|
Středověká Nebeská štola se nachází nedaleko Stříbrných Hor na katastru města Přibyslavi pod osadou Utín ve svahu naproti Štukhejlskému mlýnu.
Historie
Historie Nebeské štoly dosud přesně popsána (nebo není autorům k dispozici), zřejmě jde o štolu, jejíž historie sahá až do středověku a ve které probíhala těžba po několik století. Lze předpokládat, že těžba dosáhla rozvoje v 17. století, stejně, jako je tomu u většiny důlních děl v okolí Stříbrných Hor. Nápadná je rovněž podobnost v pojmenování s nedalekou Pekelskou štolou, která napovídá o podobném stáří obou důlních děl. Nebeská štola sloužila pravděpodobně především jako průzkumná pro ověření možnosti těžby polymetalických rud.
Popis
Od roku 2017 nepřístupná štola je ve své úvodní části zavalena a vstup do podzemí byl proto v minulosti možný pouze prokopaným otvorem z povrchu skrze zával, za kterým se trvale drží jezero důlní vody, v současnosti není možný vzhledem k masivní neoteviratelné mříží vůbec.
Za nehlubokým jezerem, dlouhým cca 30 m se sledná štola o profilu šířky cca 1 m a výšky cca 2 m větví nevelkou rozrážkou vpravo od přímé sledné štoly. Vstup do rozrážky je zpevněn subtilním betonovým pilířem, jehož účel není zcela jasný a jehož stáří lze odhadnout do období před rokem 1940. Sledná štola pokračuje dalších cca 20 m k místu, kde se za nevelkým rozšířením nachází překop se zhroucenou výdřevou z masivních dřevěných kůlů a lešenářských trubek. Výdřeva je částečně rozdrcena mohutným tlakem zeminy a neumožňuje tak vstup do navazující části sledné štoly - prostory za ní proto zůstávají neznámé.
 | | Původní vstup je zavalen, po nějakou dobu bylo možné se do štoly dostat prokopaným otvorem v bahnitém závalu, který byl extrémně nebezpečný. Proto byl v roce 2017 důkladně zabezpečen ocelovou mříží, díky níž už přístup není možný. |
|
 | | Za závalem se nahromadilo jezero namodralé vody, které se táhne v délce několika desítek metrů do hloubi štoly. |
|
 | | Jezero lze překonat různě - při nižším stavu vody broděním, jinak na loďce nebo zapíráním nohou o stěny štoly, jako (tentokrát snad až příliš) odvážná školačka. |
|
 | | Na konci zatopeného úseku se nachází jediné rozdvojení. Vpravo lze pokračovat do krátké zavalené rozrážky, rovně pokračuje hlavní štola. |
|
 | | Ve štole je stálá teplota, vlhkost, tma a nehybný vzduch. Velice pomalu tu probíhají dokonce i rozkladné procesy - etikety na lahvích z 80. let 20. století se tak možná dožijí i 50 let v čitelném stavu. |
|
 | | Zasypaná rozrážka se neustále zužuje až do téměř neprůlezného profilu. Pak chodba končí. |
|
 | | Pohled ze zadní části štoly zpět k zatopenému úseku se může zdát tady, ve věčném tichu hluboko pod zemí, poněkud fádním. |
|
 | | Věříme proto tomu, že si středověcí horníci ve své mysli zabydlovali podzemní chodby různými stvořeními. V Nebeské štole by to mohli být třeba andělé nebo víly. |
|
 | | Štola dřív zřejmě pokračovala dál v přímém směru, nicméně i přes úpornou snahu o zapažení překopu se nakonec stěny a strop zhroutily a zasypaly možné pokračování štoly. |
|
 | | Do závěrečné, nejužší části Nebeské štoly nás zve dívka s andělským vzezřením. |
|
 | | Prostor je zde extrémně stísněný. Mezi kůly pomalu práchnivějící výdřevy, která praská pod ohromnou tíhou horniny, by se odvážil jen člověk, který se chce z Nebeské štoly dostat rovnou do nebe. |
|
Zdroje
- Žák, J.: Nebeská štola. Dostupné z https://www.janzak.cz/nebeska-stola/.
- Vávra, V., Štelcl, J.: Stříbrné Hory - Pekelská štola. Dostupné z http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/stribhory_pekel/pekelska.htm.
|
