 | | Vlevo od vstupní brány se nachází malá budova se zajímavou architekturou, která kdysi sloužila jako vrátnice, teď pouze jako stojan na lyže. |
|
 | | Podél vydlaždičkované zdi pokračuje k většině stojících budov. |
|
Pivovar v Karlových Varech (Rybářích) jsem už od mala vídala z vlaku i autobusu a sledovala, jak postupně chátrá.
Návštěvu jsem ale bohužel plánovala až příliš dlouho – ještě před deseti lety stály (a byly zastřešeny) všechny budovy, teď už je to jen zlomek.
Historie
První pivovar v Karlových Varech byl založen v roce 1520 a stával v blízkosti Vřídla. Byl zničen požárem v roce 1604. Nový, zděný pivovar se sladovnou byl vystavěn nedlouho po požáru a byl uzavřen v roce 1729. Pivovar nedaleko vřídla působil na lázeňské hosty negativně. Radnice vystavěla nový pivovar mimo centrum, v blízkosti dnešních Lázní I. Ten vařil pivo až do konce 19. století.
V roce 1878 začala se souhlasem městské rady stavba nového pivovaru. Lokalita byla tehdy zcela mimo město, v samostatné vsi Rybáře (německy Fischern). Produkce piva nového pivovaru stoupala, podnik byl průběžně renovován a rozšiřován a postupně likvidoval konkurenci v blízkém okolí. Majitel koupil i měšťanský pivovar v Ostrov.
Rybářský pivovar se začal proslavovat výrobou minerálního piva. Výrobní postup zůstal dodnes tajemství. Pivovar měl obchodní zastoupení v severních oblastech Německa, v Dánsku, Švédsku a Norsku.
Problémy přinesla hospodářská krize a nástup nacismu. Mírné oživení přinesl nástup henleinovců, kteří měli v Karlových Varech jedno z center. Za 2. světové války byl v pivovaru zřízen koncentrační tábor a zařízení bylo zdevastováno.
Po roce 1945 nahradili zaměstnance německé národnosti mnohdy profesně neznalí čeští dosídlenci. V roce 1948 byl pivovar znárodněn. Násilnou koncentrací výroby byly definitivně zrušeny všechny okoní pivovary.
Po válce se množství vyrobeného piva zvyšovalo a v roce 1956 byl docílen historický rekord - 130 390 hl. Bohužel kvalita piva utrpěla přetěžováním strojního vybavení a zaměstnanců, cílem bylo pouze splnění plánu. Rekonstrukce a modernizace byly neustále odkládány, až v roce 1969 se začal pivovar modernizovat.
V roce 1966 byla zahájena výroba 11 % světlého ležáku s názvem Karel. Nejprve byla novinka s radostí uvítána, později ale zájem ochaboval. V 90. letech byl proto využíván především k vaření plzeňských piv. Koncem roku 1999 se všechna výroba piva Primus přesunula do Plzně a pivovar byl zakonzervován.
Na konci roku 2001 měl být znám nový majitel pivovaru, jenže nikdo ze zájemců neučinil společnosti Plzeňský Prazdroj dost zajímavou nabídku. Na podzim 2004 se opět Prazdroj pokoušel areál prodat. Novým majitelem se stala společnost Upmann style, která plánovala v areálu prozatím zřídit sklady a obchodní prostory.
Majitelé pivovaru:
- Anton Weber z Hohengrundu
- Robert baron Weber-Hohengrund
- Robert, Pavel a Siegfried Weber-Hohengrund, v.o.s.
- Velkoněmecká říše
- Robert, Pavel a Siegfried Weber-Hohengrund, v.o.s. - národní správa
- Karlovarský pivovar Rybáře - národní správa
Pivovar byl po znárodnění součástí podniků:
- 1948-1952 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.
- 1953-1954 Karlovarské pivovary n.p.
- 1955-1959 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.
- 1960-1964 Plzeňské pivovary n.p.
- 1965-1990 Západočeské pivovary n.p.
- 1990-2004 Plzeňský Prazdroj a.s.
 | | Jedna z nich už téměř přišla o střechu, se sychravým počasím tak bojuje pouze krov. |
|
 | | Pivovar byl založen roku 1879, jak dokládá i nápis nad bývalým vstupem do jedné z budov. Tímto vstupem se dovnitř již nedostaneme, o kus dál se ovšem něco najde. A to na obou stranách. |
|
 | | Vlevo vstupujeme do klenutého sklepa s řadami sloupů. |
|
 | | Vpravo už to tak úhledné není – z budovy zbyly jen části obložených zdí a trámy ze stropů. |
|
 | | Otevírá se nám výhled na místo, které celé zaujímala jedna velká budova, z ní teď můžeme vidět jen obvodovou zeď v pozadí a propadající se strop sklepení. |
|
 | | Na město hledí už jen jedna věžička, která zatím nepodlehla zkáze. |
|
 | | Pod věžičkou se zřejmě nacházela varna, ze které jsou patrné už jen kruhovité otvory. Používána je jako skládka, nebo příležitostný úkryt bezdomovců. |
|
 | | Převrácený nákupní vozík mi tu připomene postapokalyptickou knihu Cesta. |
|
 | | Z další části zbyl pouze komín a ani ten není tak zachovalý, jak by se na první pohled zdálo. |
|
 | | Od komínu vidíme opět na dominantu celého areálu. |
|
 | | V této vysoké budově se nacházel výtah, zbyla po něm ovšem jen šachta a několik pokřivených kusů plechu. |
|
 | | Vystoupat nahoru se naštěstí dá i po zachovalých schodech. |
|
 | | Stěny schodiště zdobí ponuré citáty… |
|
 | | A každé patro odkrývá další překvapení. |
|
 | | S rostoucí depresí v citátech začínám pociťovat ponurou atmosféru a téměř očekávám mrtvé tělo nějaké emařky v nejvyšším patře. |
|
 | | Tento pocit naštěstí vyrovnávají výhledy z velkých prázdných oken, připadám si skoro jako v kině. |
|
 | | Další místnost připomíná cosi jako chrám temných myšlenek. |
|
 | | I díky lavicím a dalším citátům na zdech, které zanikají mezi nasprejovanými znaky. |
|
 | | Otevírá se odtud výhled na okraj Karlových Varů. |
|
 | | Jaké budou další osudy těchto budov? |
|
 | | Ačkoli je schodiště plné zdiva, omítky a prachu, je stále dost pevné na to, aby se po něm dalo vystoupat až do nejvyššího patra. |
|
 | | Až sem také vede výtahová šachta. |
|
 | | Mezi sutinami lze nalézt spoustu zajímavých věcí. |
|
 | | Jsme zpět na zemi a pokračujeme dál, tyto budovy jsme již prošli. |
|
 | | Tato část bývala také krytá, teď působí spíše jako zdevastovaný bazén. |
|
 | | Ani okna už nejsou to, co bývala. |
|
 | | Další z budov skýtá velký výběr bot, pokud ovšem nesháníte dvě stejné. |
|
 | | Ještě před několika desítkami let tudy procházeli lidé každý den. Pomalu je ale nahrazuje příroda. |
|
 | | Celý areál chátrá a zanáší se odpadky. Je ho velká škoda. |
|
 | | Letecký pohled na areál z roku 2006 - budovy stojí a jediným problémem se zdají být místy rezavějící střechy. |
|
 | | A srovnání s rokem 2016 - více než polovina budov už je srovnána se zemí, zbytek je bez střech a velmi zchátralý. |
|
|
