| Hlavní chodba přeskačského podzemí je široká 1,8 m. Neobvyklá šířka svědčí o tom, že mohla být používána mj. pro skladování majetku v případě ohrožení. |
Podzemí v Přeskačích tvoří nevelký systém jedné široké zahnuté chodby a několika protilehlých užších pokroucených chodbiček se třemi kruhovými místnostmi pravděpodobně ze 14. století. Podzemí je zpřístupněno veřejnosti.
Historie
Přeskačské podzemí pochází podle nejstarších datovaných úlomků keramiky nalezené v systému chodeb ze 14. století. Účel vybudování chodeb není zcela jasný, avšak lze usuzovat, že širší chodba sloužila ke skladování majetku a případně i úkrytu osob v případě ohrožení obce. Naopak úzké a zakroucené chodbičky ve východní části labyrintu mohly dobře posloužit pro přímou obranu v případě napadení.
Nejmladší keramika nalezená v podzemí pochází ze 17. století, kdy byly chodby zřejmě zasypány a následně na 400 let zapomenuty. Světlo světa proniklo do hloubky znovu až v roce 2004, kdy se dělníci při budování kanalizace prokopali do cípu hlavní chodby. Následně provedený průzkum odhalil velmi dobrou úroveň zachovalosti chodeb - vyklizené a čisté podzemí čekalo na svě znovuobjevení v totožném stavu, v jakém jej před staletími poslední kopáči opustili.
Po provedení záchranného archeologického výzkumu byl v roce 2009 postaven nad vstupem do podzemí nevelký domek s expozicí místních archeologických nálezů a podzemí bylo za drobný poplatek zpřístupněno veřejnosti.
Popis
Přeskačské podzemí lze pomyslně rozdělit na dvě části: hlavní chodba široká 1,5 m–1,8 m a vysoká 1,8 m se od nově vybudovaného vstupu se schodištěm stáčí postupně od severu k západu, kde končí přibližně v místě, kde byl v roce 2004 prokopán vstup. Na opačné straně od současného schodiště se nachází propletenec úzkých (cca 0,5 m) a nepravidelných chodbiček, postupně ústících do tří mírně hlubších místností kruhového půdorysu. Strop chodeb je přibližně 2,5 m pod povrchem, ze sálků jsou k povrchu proraženy původní větrací šachtice.
Chodby jsou ručně vytesány v relativně měkkém hadci, protkaném křemennými žílami (s chalcedeonem, chlority a mastkem), nezřídka zajímavě zbarvenými. Na stěnách jsou dobře patrné rýhy po použití středověkých nástrojů, zachovalo se též někoklik nik, výklenků nebo pozůstatků po upevnění polic či branky.
Vzhledem k možnému narušení severně od chodeb vedoucí silnice nebylo podzemí prozkoumáno v celém rozsahu, jedna chodba vedoucí k severu zůstává zasypána a na svoje odkrytí teprve čeká. Podzemí je v majetku obce a je veřejně přístupné za drobný poplatek. Více informací naleznete na webu obce.
| Hlavní chodba ve své šířce nabízí několik polovýklenků, které mohly ideálně sloužit pro skladování movitého majetku. Naneštěstí se žádné police, truhly ani skříně v podzemí nezachovaly. |
| | Odvážná školačka už na nás čeká, schovaná před zimou na povrchu v chodbě se stálou teplotou 8 °C. |
|
| Na obrácené straně od vstupu se od hlavní chodby odvrací systém pokroucených úzkých chodbiček. |
| | Nejzajímavějším místem v přeskačském podzemí jsou tři téměř kulové sály o průměru asi 3 m. Ze dvou vycházely k povrchu (necelé 3 m) úzké větrací průduchy. |
|
| Vstup do jednoho s kulových sálů při pohledu zevnitř. |
| | Totéž místo při nasvětelní přímým světlem. Nehomogenní struktura hadce je výborně patrná. |
|
| V prostředním sálku se na zemi nachází tři kusy kamene. Pravděpodobně jde o vylámanou skálu, kterou nikdo z podzemí nevynesl - dodnes. |
| | V podzemí je instalováno elektrické osvětlení, které slouží návštěvníkům. Po jeho zapojení vypadá hlavní chodba zase trošku jinak. |
|
Zdroje
- Obec Přeskače: Přerskačské podzemí. Dostupné z http://www.obecpreskace.cz/clanky/podzemi.html.
|