 | | Brutalistní pomník se skládá ze tří disjunktních částí - jakoby ledabyle pohozených hrubě přitesaných kamenů. |
|
 | | Z čelní (západní) strany zdobí centrální obelisk prosté sdělení. |
|
 | | Zajímavější je text na postranních kamenech, informující o první brněnské oslavě svátku práce v roce 1890 právě zde. |
|
 | | Již o 21 let dříve se na stejném místě přihlásili brněnští delníci k programu 1. internacionály založené v roce 1864 Marxem, Engelsem a Bakuninem. |
|
 | | Sdělení na východní straně pomníku se neliší: Buď práci čest! |
|
Pomník první brněnské oslavy svátku práce na 1. máje roku 1890 se nachází při Pisárecké ulici v parku nedaleko muzejního pavilonu Anthropos a pisárecké střelnice. Pomník se skládá z hlavního nepravidelného obelisku na kruhovém prostranství a symetricky umístěné dvojice pobočných kamenů s reliéfními nápisy.
Nápis na obelisku
BUĎ PRÁCI ČEST (z obou stran)
Nápisy na pobočných kamenech
Sever:
DNE PRVNÍHO MÁJE ROKU 1890 SE KONALA V TĚCHTO MÍSTECH PRVNÍ OSLAVA SVÁTKU PRÁCE VE MĚSTĚ BRNĚ A V CELÉM JEHO OKOLÍ |
Jih:
ROKU 1869 SE V BLÍZKÉ BUDOVĚ KONALO SHROMÁŽDĚNÍ DĚLNICTVA JEHOŽ ÚČASTNÍCI SE PŘIHLÁSILI KU PROGRAMU 1. INTERNACIONÁLY |
Historie
Pomník stojí na místě parních lázní Josepha Vinzenze Bayera z počátku 19. století, které zanikly pravděpodobně ve 40. letech téhož století, aby byly posléze nahrazeny letním divadlem Wilhelma Thiela. Pravděpodobně v roce 1847 pak byl Brněnskou měšťanskou střeleckou společností vystavěn na louce venkovní střelecký stadion, restaurace a krytá hala střelnice. V období výstavby druhé části první linky brněnské tramvaje vedoucí z Králova Pole do Pisárek (1870) se stal park na pravém břehu Svratky oblíbeným výletištěm a rovněž místem dělnických setkání a manifestací. Tehdy došlo ke schválení programu 1. internacionály (založené 1864) brněnským dělnictvem právě poblíž střelnice, nicméně dělnická setkání pokračovala a o 21 let později ve stejném roce byl na místě poprvé slaven svátek práce 1. máj.
Samotný pomník vztyčený pravděpodobně v 70. letech 20. století je dílem dvojice autorů: architekta Antonína Hladíka a Miloše Slezáka, brněnského malíře, rytce a sochaře, narozeného v roce 1921, který se dlouhodobě zabýval využitím písma ve výtvarném umění. Mimo vlastní tvorbu byl Miloš Slezák rovněž zvolen (ovšem nepotvrzen tehdejším ministrem školství) v roce 1969 za děkana pedagogické fakulty současné Masarykovy univerzity. Přestože se v sochařství zabýval spíše motivy ženského těla, vtiskl pomníku jedinečný charakter ostrého reliéfního písma působícího monumentálním dojmem. Týž princip využil při tvorbě pomníku dělnických manifestací ve Vrchlického sadě.
Popis
Pomník se skládá ze tří oddělených částí - středového obelisku a dvou pobočných kamenů umístěných symtricky k ose tvořené parkovou cestou. Pomník lze označit za zástupce soudobého proudu brutalistní architektury, přestože využívá méně tradičně namísto typického hrubého betonu šedou žulu záměrně nepavidelných tvarů se znaky hrubé úpravy. Většina povrchu místy přitesaných kamenů je však tvořena prostou a neupravenou plochou lomu kamene, do které jsou vyvedeny plastické nápisy.
Styl vrcholícího brutalizmu vytváří neústrojný až ledabylý dojem, díky němuž se pomník zdá být nedokončen nebo dokonce již napůl zrušen, což umocňuje také podudržovanost parku a přilehlých cest. Téměř náhodně po trávníku rozhození kameny bez prostorovéo pojítka, tvarová a velikostní dosproporce a „řídkost“ pomníku, jakož i nevhodně zvolený styl vzhledem k době manifestací a slohu okolních budov vede spíš než k oživení ducha slavné minulosti, k pocitu rozervanosti a potřeby srovnat místo se zemí nebo, lépe, zastavět pomník do vysoké kamenné zdi.
Zdroje
- Spěšný, J.: Střelnici v pisáreckém parku navštívil i František Josef I. Dostupné z http://brnensky.denik.cz/serialy/strelnici-v-pisareckem-parku-navstivil-i-frantisek-josef-i-20130525.html.
- Morávek, J. a kol.: 1869-1989, 120 let městské hromadné dopravy v Brně. Dopravní podnik města Brna 1989.
|
