Praha-Holešovice (žst)

Popis

Kvádrová výpravní budova s prosklenými stěnami je typickou ukázkou metropolitní architektury z 80. let 20. stoltí. Autorkou řešení je architektka Magda Peroutková.

Železniční stanice Praha-Holešovice patří k nejmladším pražským železničním stanicím. Do provozu byla uvedena 28. 9. 1985, pouhých 5 let po dokončení nejjižnější části trati 090 (Praha – Děčín), zvané Holešovická přeložka (23. 12. 1980). Tato dráha vychází z hlavního nádraží a přes odbočky Balabenka a Rokytka, Libeňský tunel (též zvaný Tunel pod Bílou skálou) a Holešovický most přes Vltavu spěje k východnímu zhlaví stanice Praha-Holešovice. Stanice se nachází na místě zástavby tzv. Starých Holešovic, které byly asanovány v 70. letech 20. století.

Pláň stanice je vložena mezi přemostění Argentinské a Partyzánské ulice, výpravní budova stojí jižně od kolejiště a je tvořena šestipatrovou železobetonovou stavbou s odbavovaí halou v uliční úrovni. Před stanicí se nachází atrium, vybudované stejně jako budova z betonových prefabrikátů a osázené rostlinami, rozlehlé autobusové nádraží a stanice metra na trase C Nádraží Holešovice (v době výstavby Fučíkova), která je přímo propojena s odbavovací halou nádraží. Fasáda budovy je tvořena kamennými deskami a závěsnými skleněnými panely.

Stanice Praha-Holešovice disponuje pěticí dopravních kolejí (1-5) a na západním (Bubenečském) zhlaví je doplněna ještě čtveřicí manipulačníh kolejí (6, resp. 6a/b/c, 101-103). Kolej 101-103 končí jako kusé, zatímco kolej 6a, resp. 6b klesá dále směem k východu jako kolej 6c k jednomu z nejrozsáhlejších vlečkových systémů v Praze, tzv. Novému napojení přístavu, tj. vlečkám do holešovického přístavu a do panelárny (dříve Prefa). Původně (cca do roku 1980) byla přístavní vlečka napojena rozsáhlým obloukem přímo do stanice Praha-Bubny.

Kusé koleje 103, 102 a 101 slouží především k manipulačním účelům. V roce 2015 byly využity při budování Trójského mostu.

Táhlou šikmou rampou odbočuje ze stanice vlečka do holešovického přístavu.

Stanice Praha-Holešovice byla první stanicí na síti ČSD, která byla plně bezbariérová. Po svém dokončení sloužila především pro odbavování dálkových vlaků kategoií R a Ex, od 90. let 20. století pak také IC a EC (a od roku 2005 SC) ve směru z Německa a Děčína dále ve směru na Kolín a Brno či Olomouc. Od roku 2004 byla přes tanici vedena exprimentální městská linka (ML), která předznamenala další rozvoj osobních a příměstských vlaků. Ty se po změně režimu dálkových vlaků, které začaly zajíždět na nově zrekonstruované hlavní nádraží a Holešovice přestaly být jejich jediným pražským zastavením, staly převažujícím typem vlaků v holešovické stanici.

Zdroje

1. Číselník železničních stanic, dopravně zajímavých a tarifních míst SŽDC SR70.
2. Zlámaný, M.: Železniční dědictví. Disertační práce. Dostupné z https://www.fa.cvut.cz/Cz/ArchivPraci/4f99aae250165310d10180cb.
3. Plán stanice Praha-Holešovice, dostupný z http://zofsmost.mzf.cz/planky_stanic.php?idqstahuj=31.
4. ŽST Praha-Holešovice. Dostupné z http://prahamhd.vhd.cz/Draha/holesovice.htm.

Komentáře: