Sklepení za domem Úvoz 18

Na fotografii je dobře vidět nejvyšší moderní bytový dům Úvoz 18, stojící od roku 2007 na parcelách původních domů Úvoz 18 a Úvoz 20, které zanikly ještě před koncem 20. století. Představu o jejich originální podobě si lze snadno udělat při pohledu na poslední zachovalý původní dům na Úvoze vpředu vpravo - oranžový dům Úvoz 14. Pozn. Povšiměte si oken srovnaných s vnější plochou fasády, které jsou typickým rysem domů postavených před rokem 1850.

Nevelký sklep vyražený ve skále se nachází v úbočí Špilberka za stísněným dvorkem domu na ulici Úvoz č. 18. Současná stavba z roku 2007 se rozkládá na místě původních dvou menších domů Úvoz 18 a Úvoz 20, které pocházely pravděpodobně z první poloviny 19. století. Domy zbourané zhruba v období okolo roku 1998 (zde nemáme dostatečné historické zdroje, proto uvítáme upřesnění) měly kromě hlavní budovy do ulice vždy také dvorní trakt (jak lze dodnes sledovat na posledním původním domě Úvoz 14), ve kterém mohly být jak méně honosné byty, tyk kůlny na dřevo a uhlí, sklepy, případně i chlívky nebo místnosti na zahradní náčiní (za všemi domy na východní straně ulice Úvoz se rozkládaly zahrady využívané pro pěstování zeleniny).

Přestože hloubení rozsáhlých sklepů pod městskýmim domy bylo na počátku 19. století již na ústupu vzhledem k rozvíjejícímu se potravinářskému průmyslu (už nebylo nutné skladovat potraviny ve sklepě plném ledu pod každým domem, neboť možnosti zakoupení čerstvého zboží z průmyslových provozů i vzdálenějších skladů se díky rozšiřování výrobních a dopravních možností rychle lepšily), velmi vhodné podmínky pro vybudování podzemí a stísněný prostor dvorku nejspíš přesto přesvědčily tehdejší obyvatele alespoň k nevelkému rozšíření sklepů i do rostlé skály za domem.

Původně navazovala podzemní část sklepa na suterén dvorního traktu domu Úvoz 18, po jeho zbourání se ale z nejzazší místosti ve skále stal samostatný prostor přístupný ze dvora otvorem v opěrné betonové zdi. Sklep má přibližně obdélníkový půdorys rozměru cca 2 m × 2 m a vzhledem k tomu, že, ačkoliv je ve dvoře soukromého domu, se nachází pod městským pozemkem, není prakticky využíván.

Z průchodu na dvůr vypadá vstup do zachovalé části sklepů původního domu na Úvoze 18 slibně. Po zbourání byla skalní stěna za původním dvorním traktem sanována betonovým nástřikem, vpravo nahoře je ale dobře patrný pozůstatek cihlové chodby, které možná původně rovněž pokračovala hlouběji do podzemí.

Osobní vzpomínka

Jiří Kalina, narozený v 80. letech 20. století, vzpomíná: Špilberský kopec obklopený ze všech stran historickým městem Brnem nebo jeho předměstími je pro budování podzemních chodeb jako stvořený. Poměrně soudržné svahy se zvedají ze všech stran dostatečně strmě, aby za domy, postavenými v zahloubených zárubech pod kopcem, vznikaly strmé skalní stěny či opěrné zdi přímo vybízející ke kopání. Známá skutečnost, že doslova za každým domem na Pekařské ulici se nachází spletitý systém sklepů (zde, zde, zde či zde) povzbuzuje fantazii hledače podzemí a svádí k projektování známého do neznámých míst. Špilberk je přece obestavěn z více stran! Chodby pod povrch vedou i z Husovy ulice, proč by tedy neměly existovat také vchody z Údolní či z Úvozu?

Míst vytipovaných k průzkumu se najednou objevují desítky. Jenže jak se legálně dostat do soukromých dvorků, do zahrad nebo jen škvír za domy nalepenými ke skále? Vždyť jde v dnešní době, paradoxně, často o místa hůře přístupná než jsou vrcholky velehor či zemské póly. Vnitřní malá bílá místa na mapách našeho světa, kousky Druhého Brna ve všedním světě. A tak okolo takových míst člověk prochází roky s romantickou a současně vlastně trošku protivnou představou, jaké úřasné objevy se v nepřístupném prostoru za domem či za zdí skrývají. Takové lehké mrazení v zádech spojené s nedočkavostí, zhruba takovou, jakou prožívají děti tři dny před štědrým večerem. Že jsou k dispozici letecké mapy? Jen se zkuste podívat…

A pak to přijde. Někdo zapomene zavřít dveře do domu, jinde začíná roky odkládaná rekonstrukce, náš pátrač někoho potká, přestěhuje se nebo se třeba s někým z domu seznámí. Nepřekonatelná bariéra se rázem rozplyne jako když se pod trhaným balícím papírem začínají rýsovat kontury čehosi očekávaného, možná dobře známého - a pak jednoho dnes tojíte na dvoře a hledíte na temný otvor do hloubi země za kterým se může skrývat prakticky cokoliv. Stačí už jenom vstoupit.

Samotná podzemní místnost ukrytá za tajemným vchodem je však spíše zklamáním. Svojí velikostí se nemůže poměřovat s nedalekými rozlehlými prostorami za domy na Pekařské ulici často i ze 17. století.

Pohledem do dvora domu se loučíme s jedním z nejmenších skalních sklepů ve špilberském masivu.

Komentáře: