 | | Soutok Ňamihy se Svislačí a současně ústí tunelu nedaleko mostu stejnojmenné ulice mezi Trojickým předměstím a kostelem svatého ducha. |
|
 | | Při pohledu na výtok ze stoky by jen málokdo řekl, že právě na tomto soutoku byl založen historický Minsk. |
|
 | | Průzkumníci, kteří se chtějí vydat proti proudu Ňamihy, si mohou vybrat jednu ze dvou oddělených chodeb vedoucích pod nábřežím. |
|
Tunel řeky Ňamihy (bělorusky Нямігі) je podzemní stavba provádějící pod městem Minskem podzemím řeku Ňamigu od jejího pramene až po soutok s větší řekou Svislačí (bělorusky Свіслачі). Celková délka tunelu je asi 4,3 km a jeho trasování pod městem přibližně odpovídá původnímu toku řeky, na jejímž toku byla roku 1065 svedena bitva mezi ruskými knížaty, která je považována za první připomínku města Minsku.
Historie
Název kdysi druhé největší řeky Minsku „Ňamiha“ (bělorusky Няміга, rusky Немига) pochází ze starých baltických jazyků a odkazuje ke slovům jako nespavost a probuzení nebo také pozornost či stráž. Řeka, či spíše říčka pramenila ve (dnes vysušených) mokřadech poblíž předměstské ulice Грушевская nedaleko dnešního depa metra a železničního trianglu jihozápadně od hlavního nádraží. Původně říčka protékala plochou krajinou města otevřeně, překlenuta mnoha lávkami a mosty včetně železničních. Jak se město rozpínalo, byla roku 1926 Ňamiha částečně zakanalizována (od soutoku se Svislačí, tedy od centra města) do železobetonového kolektoru o výšce přibližně 2,5 m a šířce 1,5 m. Ten byl dále protažen v roce 1955 ve formě betonového potrubí složeného z jednotlivých segmentů o průměru cca 2 m, které se směrem k někdejšímu prameni větví a rozbíhá do drenážních stok menších průměrů. Od roku 1955 je tak celá Ňamiha v podzemí a stala se z ní tajemná a neviděná říčka, zachycená pouze v městských legendách.
Po roce 1984 byly na několika místech původní kolektor i navazující potrubí přeloženy v souvislosti s výstavbou obou větví minského metra a dalších podzemních staveb, které do vedení Ňamihy zasahovaly. V současnosti tak již není kolektor v celé délce průchozí, nicméně lze nahlédnout do jeho několika oddělených částí. Fotky v tomto článku pochází z nejnižší části tunelu před křížením s červenou trasou metra. Pro prohlídku nejvyšší části doporučuji první z uvedených odkazů.
Popis
Od soutoku Ňamihy s největší minskou řekou Svislačí vede nejnižší část podzemního toku (proti proudu) dvojicí betonových tunelů obdélníkového profilu asi 50 m, než přechází v přibližně parabolický tunel z roku 1926 vedoucí v přímém směru dalších asi 100 m až k místu, kde je přeťat betonovou stěnou nově vybudované stanice metra Няміга (1984). Vody bývalé řeky tuto část toku překonávají betonovým potrubím o průměru cca 40 cm, které je bohužel neprůlezné. Za stanicí metra pokračuje původní kolektor z roku 1926 až do prostoru náměstí Сендайский сквер, kde končí centrum města (původně obehnané hradbami) a dále proti proudu pokračuje pouze mladší betonové potrubí z roku 1955. Tato část je opět dobře průlezná, avšak záhy, pod ulicí Клары Цеткин je řeka opět svedena do potrubí kvůli výstavbě třetí linky minského metra (v roce 2017 doposud nedokončené). Dále pokračuje novější betonové potrubí zhruba o průměru 2 m až do prostoru ulice Грушевская, kde se jeho průměr zmenšuje až na neprůleznou velikost - jemné síťoví menších a menších trubek se pak rozlézá pod celé čtvrti jihozápadního Minska.
 | | Počáteční část tunelu je tvořena plochou chodbou obdélníkového průřezu, která není moc dobře průchozí. |
|
 | | Asi po sto metrech se obě hranaté chodby spojují do jedné chodby parabolického průřezu. |
|
 | | Průsak odpadních vod z kmenové stoky lemující levý břeh Svislače. Splašky tečou rovnou do řeky, kdo chce projít pod těžkou rourou, musí ohnout hřbet. |
|
 | | Přímá chodba s postranním potrubím na odpadní vodu (v betonovém bloku) vede říčku Ňamihu pod stejnojmennou městskou třídou. Kanál vede rovně a ztrácí se ve tmě. |
|
 | | Jak napojit ocelovou trubku na železobetonový tunel? Sovětská metoda je na snímku. |
|
 | | Do tunelu je zaústěna řada drenážních, ovšem i kanalizačních trubek. Asi 200 m od ústí do řeky vchází do tunelu z boku také roura, do které byla před léty při výstavbě metra svedena Ňamiha. |
|
 | | Tak vypadá v roce 2016 to, co zbylo z kdysi významné říčky. Čtyřiceticentimetrová betonová trubka. |
|
 | | Původní betonový tunel vedl přes prostor vytýčený pro výstavbu podzemní stanice metra, pojmenované opět Няміга, stejně jako řeka, ulice i blízké obchodní centrum. Musel proto ustoupit stanici a voda nyní protéká pouze trubkou. |
|
 | | Samotný tunel pak končí pod křížením s ulicí Праспект Пераможцаў. Za betonovou zdí, ještě olepenou tlejícími zbytky dřevěného bednění z roku 1984, se dnes prohání soupravy metra na červené lince (Аўтазаводская). Balónky jasně ukazujáí, kde přesně se v podzemí nacházíme… |
|
 | | …nad našimi hlavami totiž stojí palác módy, ve kterém dnes místo modelek dlí plukovník z Kentucky se svým smaženým kuřetem. Nad jejich hlavami pak pochodují pracující všech zemí světa, zhmotnění v brutalistní plastice nazvané Solidarita, která patří k novodobým divům Minska. |
|
 | | U západního východu ze stanice metra Няміга se rozprostírá nenápadný památník obětem tragédie z roku 1999, kdy při průtrži mračen vběhlo do stanice několik stovek účastníků pivního festivalu pod širou oblohou, aby se schovali před deštěm. Zejména dívky na vysokých podpatcích neudržely na přetížených eskalátorech do podzemí pod náporem davu rovnováhu a zhroutily se, zatížené masou lidí dolů. Lidská hmota se dala do pohybu jako tekoucí řeka a v jejích vlnách bylo umačkáno 53 lidí. |
|
 | | Na Ňamize - název moderního nákupního centra je doslovný. Budova totiž stojí přímo nad tunelem podzemní řeky, na dně bývalého mělkého údolí. |
|
 | | Tak vypadá dnešní ulice Няміга. Říčka zmizela v podzemí, přesto hledíme na místo, kde před 950 léty proběhla historická bitva na řece Ňamize. |
|
Zdroje
- Иванова, А.: Как выглядит река Немига под землей. Крутой фоторепорт. Dostupné z http://citydog.by/post/zaden_niamiha/.
- Семашко, В.: . Dostupné z http://minsk-old-new.com/minsk-2859-ru.htm.
|
