Verneřice (žst)

Železniční stanice Verneřice se nacházela v jihovýchodním cípu města Verneřic na konci ulice Nádražní. Přestože dráha z Lovečkovic byla v roce 1979 zrušena, koleje sneseny a staniční budova změněna na rodinný dům, ulice nese dodnes (2017) stejný název.

Fotografie železniční stanice ve Verneřicích ze 70. let 20. století z archivu města Verneřic.

Historie

Výstavbě dráhy z Velkého Března do Úštěka s odbočkou do Verneřic a tedy i samotné stanice Verneřice předcházelo roku 1889 založení akciové společnosti Localbahn Grosspriesen – Wernstadt – Auscha – L.G.W.A. (Místní dráha Velké Březno - Verneřice - Úštěk). Iniciátory výstavby byli verneřičtí podnikatelé a z nich zejména Julius Leon von Wernburg, nově císařem povýšený rytíř, továrník a nositel perského řádu Slunce a lva III. stupně. Ten mj. založil textilní továrnu ve Verneřicích a stal se městským radním a starostou.

Pohled na totéž místo zhruba o 40 let později. Z výpravní budovy je rodinný dům, na místě kolejiště se nachází bedlivě střežená zahrádka. Pozůstatek po táhlém oblouku trati nad Verneřicemi je na pastvinách stále vyznačen prstencem keřů a dobře znatelnou mezí. V dálce vykukuje mezi stromy štít kdysi koncové stanice.

Hlavním motivem pro výstavbu místní dráhy byla nákladní přeprava - a to jak průmyslových výrobků textilní továrny, pivovaru a dalších provozů, tak také uhlí, které se zde na pláních nad Verneřicemi, Valkeřicemi, Merbolticemi a Velkou Javorskou těžilo nejprve v malých šachtách a později ve větších dolech nejpozději od roku 1811.

Stanice byla uvedena do provozu jako součást úseku Velké Březno – Verneřice dne 18. srpna 1890, k příležitosti 60. narozenin císaře Františka Josefa I., zbývající část dráhy z Lovečkovic do Úštěka byla zprovozněna o 24 dnů později dne 11. září 1890.

Do roku 1925 zajišťovala provoz společnost Rakouské severozápadní dráhy (ÖNVB), která vlastnila také hlavní dráhu z Vídně, přes Jihlavu a Nymburk do Děčína. Provoz byl vykonáván tzv. na účet vlastníka - výše zmíněné akciové společnosti. Sedm let po vzniku Československa však došlo k zestátnění řady soukromých tratí včetně dráhy do Verenřic, která vydržela v režii ČSD (s válečnou přetržkou v provozu německých říšských drah DR)) až do svého konce.

Přes několik úvah o zrušení dráhy ve 30. i 60. letech let 20. století vydržela místní dráha v provozu až do 27.května 1978, kdy byla pro nízkou rentabilitu trať včetně koncové stanice uzavřena. Toho dne odvezl poslední osobní vlak motorový vůz M131.1501, na dráze tehdy více než běžný, poslední nákladní vlak o den dříve motorová lokomotiva T444.0250.

Staniční budova byla odprodána do soukromého vlastnictví jako rodinný dům, koleje byly z úseku Verneřice–Lovečkovice sneseny ještě v letech 1978–1979 a o jejich obnově se ani po zprovoznění zbývajících částí dráhy jako muzejní trati neuvažuje.

Popis

Stanice se nachází na jihovýchodním okraji Verneřic na konci ulic Nádražní a Okružní. Původní trojkolejné kolejiště se nacházelo východně od staniční budovy. Přestože byla důvodem pro výsrtavbu dráhy především nákladní přeprava, ze stanice nevedla nikdy vlečka a veškerá nakládka a vykládka byla prováděna na manipulační ploše na severní straně nádraží u skladiště. To se dochovalo do současnosti (2017), stejně jako citlivě zmodernizovaná staniční budova, která aktuálně slouží jako rodinný dům se zahradou na místě někdejší pláně stanice. Dráha vycházející z nádraží směrem k jihozápadu je mezi pastvinami a poli dobře patrná, pozemky vedené jako drážní jsou v roce 2017 nabízeny k prodeji.

Těleso dráhy je dobře rozpoznatelné, pozůstatky kolejí bychom tu ale hledali marně. V roce 2017 nabízí majitel někdejší dráhy společnost Zubrnická museální železnice pozemky k prodeji.

Na bývalém nádraží je stále rušno. Ze strany od města by člověk čekal, že uslyší každou chvíli houkání vlaku.

Také skladiště neztratilo za 125 let nic ze své krásy.

Tam, kde kdysi jezdily vlaky se dřevem, uhlím, průmyslovým zbožím i cestujícícmi, však pomalu raší les.

Zdroje

1. Verneřice, oficiální stránky města: Historie železniční dopravy ve Verneřicích. Dostupné z http://vernerice.cz/historie-zeleznicni-dopravy-ve-vernericich/d-3055/p1=2978.
2. Zrušené tratě v ČR: Velké Březno - Úštěk horní n., odbočka Lovečkovice - Verneřice. Dostupné z http://zrusenetrate.wz.cz/pages/trate/brezno.htm.
3. Federální ministerstvo dopravy: Seznam železničních stanic v československé socialistické republice (Seznam stanic). Nakladatelství dopravy a spojů, Praha, 1972.
4. Kindlerová, J.: Hledání ztraceného ráje v Českém středohoří. Dostupné z http://www.zsvernerice.cz/fotogalerie/fotodvojice.html.
5. Županič, J.: Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii: Julius Leon von Wernburg. Dostupné z http://www.novanobilitas.eu/rod/leon-z-wernburgu.

Komentáře: