Vlečka Český Brod - Cukrovar Český Brod

Následující text byl převzat z tématu Vlečka Český Brod - cukrovar:

Vlečka cukrovaru v Českém Brodě byla nejdelší a nejrozvětvenější vlečkou ve městě. Detaily jejího vývoje nejsou dokonale prozkoumány, neboť napojení na železniční trať i využití ve dvou různých areálech na vlečce se zřejmě v historii měnilo.

Historie

Cukrovar v Liblicích u Českého Brodu založili Lichtensteinové již v roce 1838, druhý nejstarší provoz svého druhu tedy stál v severní části obce (v prostoru severovýchodně od křižovatky ulic Za Drahou a Cukrovarské) dříve než vůbec vznikla železniční stanice Český Brod. V roce 1868 byl v těsné blízkoti Liblického založen cukrovar českobrodský, který se náchazel západněji, v prostoru dnešního přednádraží. V roce 1892 pak liblický cukrovar ukončil provoz a byl připojen k českobrodskému cukrovaru jako skladový areál.

Komplikovaný vývoj cukrovarnictví v oblasti znesnadňuje pátrání po přesné historii vlečky. Ta totiž nejen propojovala oba areály bývalých cukrovarů, ale rovněž byla kromě pozdějšího zaústění do stanice na západní straně zaústěna také do poříčanského zhlaví stanice na východě.

Vzhledem k tomu, že liblický cukrovar byl výrazně starší než českobrodský, lze i přes fakt, že v prvních letech po dostavění dráhy (vlaky Severní dráhy začaly Českým Brodem projíždět v roce 1845) nebylo budování vlečných drah nijak populární, předpokládat, že byl připojen ke stanici vlečkou ještě před sloučením s českobrodským cukrovarem (nicméně v roce 1852 na mapách II. vojenského mapování ještě vlečka není). To by naznačovalo, že původní část vlečky byla tvořená kolejí od východu z poříčanského zhlaví klesající k ulici Za Drahou, kde končila v areálu cukrovaru.

Síť spojených cukrovarských vleček se v průběhu posledních 150 let dynamicky měnila. Na základě starých katastrálních map lze v zásadě rozlišit tři etapy: oranžově jsou zakreslené koleje v době největšího rozkvětu vlečky na konci 19. století, červeně rozsah v první polovině a fialově v druhé polovině 20. století.

Vlastní vlečku od západu (později odbočující ze staniční koleje 5b) pravděpodobně získal českobrodský cukrovar po roce 1868 - kolej procházela šikmo napříč přednádražím přes přejezd ulice Krále Jiřího a dále zhruba západovýchodním směrem mezi budovami cukrovaru. Z hlavní koleje vlečky mířící na západ a posléze spojené s vlečkou liblického cukrovaru (datum propojení se však autoru dosud nepodařilo nijak odvodit) odbočovalo v průběhu necelých 150 let existence množství kolejí směrem k jihozápadu až téměř k ulici Prokopa Velikého do prostoru současného supermarketu.

Provoz cukrovaru ustal v roce 1999, vlečka byla v provozu maximálně do roku 2003, kdy bylo naposledy, nakrátko a neúspěšně obnoveno vačení cukru, nicméně v roce 2004 cukrovar definitivně skončil a v následujících létech proběhla jeho demolice. Zařadil se tak po bok zhruba třicítky českých cukrovarů, které doplatily na produkční kvóty na cukr po vstupu Česka do Evropské unie. Koleje vlečky byly nicméně na pozemku ponechány jako infrastruktura pro zvažovanou průmyslovou zónu a vlečka byla v úseku mezi stanicí a areálem již bývalého cukrovaru přerušena teprve v roce 2013 v rámci rozsáhlé rekonstrukce ulice Krále Jiřího. Dalších sedm let zůstávala západně od budovy krátká vlečková kolej ukončená zarážedlem, která ovšem nebyla využívána a v roce 2020 byla odstraněna.

Patrně zřejmě v období v období let 1956–1964 bylo zrušeno zaústění vlečky do poříčanského zhlaví stanice a skladový areál na místě bývalého liblického cukrovaru se tak nadále nacházel na kusém konci vlečky. Koleje mezi areály obou bývalých pivovarů byly na přejezdu přes Cukrovarskou ulici vytrhány v roce 2015.

Základní mapa 1:25000 z roku 1956 je poslední, na které je vlečka zakreslena se zaústěním na východě do poříčanského zhlaví.

Popis

Vlečka cukrovaru v Českém Brodě odbočovala z koleje č. 5b výhybkou č. 35 západně od staniční budovy (na téže výhybce začínala také vlečka zemědělského zásobování a nákupu) a po přechodu ulice Krále Jiřího vstupovala do areálu cukrovaru, kde se v průběhu let různě větvila. Hlavní kolej vlečky pokračovala západovýchodním směrem podél ulice Krále Jiřího (z jihu) a přejezdem přes ulici Za Drahou se skrze areál bývalého liblického cukrovaru přimykala zpět k dráze, se kterou byla do poloviny 20. století propojena na poříčanském zhlaví.

Přibližně 250 m východně od vjezdu do areálu z přednádraží odbočovala z hlavní vlečkové koleje jihozápadním směrem odbočná kolej vedoucí na skládku řepy a k areálu bývalého pivovaru. Také z této koleje historicky odbočovalo několik dalších kolejí (viz mapku). V tomto prostoru se vlečka křížila s dopravníkem pro transport cukrové řepy a rovněž cukrovarskou úzkokolejkou o rozchodu 600 mm.

Východní část vlečky se zřejmě dále nevětvila a pouze procházela prostorem bývalého liblického cukrovaru přestavěného na skladový areál. V roce 2020 z vlečky zbývalo několik kolejí v areálu českobrodského cukrovaru, nepropojených se zbytkem železniční sítě.

Zarážedlo na konci kusé koleje, která zbyla z vlečky, v roce 2018, tedy pět let po rekonstrukci přednádražního prostoru včetně ulice Krále Jiřího (za plotem vpravo).

Pohled na zarážedlo z ulice Krále Jiřího - nová dlažba ze starého kamene se nachází na místě, kudy vlečka překračovala ulici.

Při pohledu od západu je za nově rekonstruovaným terminálem integrované dopravy jasně patrná vjezdová brána do cukrovaru, na jehož místě ovšem zejem prázdná planina.

Na bráně do areálu se ještě nacházejí cedule železniční návěsti Posun zakázán, modrou barvu však již překryl nový zelený nátěr.

V roce 2018 už v kolejišti vlečky rostly poměrně mohutné stromky.

Pohled na areál cukrovaru 13 let po demolici. Z plánu na průmyslovou zónu sešlo, v roce 2020 má být zahájena výstavba rezidenční čtvrti. Pro vlečku tu nezbude místo.

O rok a půl vyšší pajasany na poslední koleji cukrovarské vlečky v Českém Brodě.

Záblesk koleje mezi pozůstalými budovami pivovaru. V pozadí slavné liblické vysílače. Nedalsko odsud se nacházela ústřední část cukrovaru.

Pohled na bránu, kterou vlečka opouštěla areál českobrodského cukrovaru a pokračovala přejezdem přes Cukrovarskou ulici do areálu liblického cukrovaru.

Pohled od cukrovarské ulice k západu. Současná pláň se nachází na místě, kterým procházela kolej vlečky mezi provozními budovami cukrovaru.

Na místě bývalého přejezdu přes Cukrovarskou ulici už přítomnosti vlečky, po které jezdily dlouhé vlaky s cukrovou řepou, nenasvědčuje téměř nic.

Zdroje

1. Obec Liblice: Dějiny z různých pohledů. Dostupné z https://liblice.estranky.cz/clanky/dejiny-z-ruznych-pohledu.html.
2. Jadlovský, F.: Vývoj cukrovarů v České republice, jejich historický vývoj a současný stav. Diplomová práce na Masarykově univerzitě, Brno, 2020.

Komentáře: