Úvod
Témata
Všechna
Kontakt

Oblíbené

Vodojemy Žluťák
Wolfova vila
Podzemí
Nebeská štola
Vlečky
Tunely pod Radlasem

Nejčtenější

Druhé Brno
Druhá Praha
Wolfova vila Stárkov
Vodojemy při ulici Tvrdého
Brněnské podzemí
Bondyho vila Nově Město nad Metují

Nejnovější

Bytový dům Palackého 28
Sklepení za domem Pražská 40
Pivovar Meisterbräu Halle
Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod
Стоўбцы (žst)
Сянки (žst)
Kozubnik
Železniční trať Tišnov – Žďár nad Sázavou
Štola nad Hálovým mlýnem
Plzenecká železnice

Náhodné

Dobré Pole (žzast)
Rádlo
Velké Pavlovice
 
Jméno:
Heslo:

 
 
 

Vlečka Blansko - ČKD

Faktografie

Vystavěna:1901
Ukončení provozu:v provozu
Číslo vlečky:5005
Délka:3,5 km, s rozvětvením 5,5 km

Historie

Podobně jako v Adamově, také v Blansku někdejší železárny změnily na konci 19. století charakter výroby a postupně se od výroby železa přesunuly k jeho dalšímu zpracování a staly se tak strojírnami. Také zde stísněný charakter údolí řeky Svitavy a do ní se vlévající říčky Punkvy nedovolil vystavět strojírny kompaktního tvaru a tak se postupně přistavované stavby roztahovaly po dně Arnoštova údolí postupně proti proudu Punkvy až k obci Lažánky. Současná strojírna tak proniká z rušného páteřního údolí až do tichého lůna lesů v hloubce Moravského krasu a nejzazší konec vlečky končí v bezprostřední blízkosti prvních vápencových jeskyní. I proto se v historii opakovaně objevil návrh na využití vlečky pro dopravu turistů ke Skalnímu mlýnu a propasti Macoše, od níž je poslední šturc vzdálen vzdušnou čarou necelé 4 km. Vlečka do blanenských strojíren byla vystavěna v roce 1901 a na své trase musela překonat nejen řeku Svitavu, ale také řadu již existujících staveb, aby se do omezeného prostoru na dně údolí vměstnala. To jí, společně s nádhernou přírodou na krasových svazích okolo a omšelou krásou majestátních strojíren, dodává velký kus romantiky, díky němu bezesporu patří k nejkouzelnějším vlečkám v českých zemích.

Trasa

Vlečka vychází ze stanice Blansko na pravém břehu Svitavy a ostrým obloukem naproti zatopenému lomu v Blansku uhýbá od železniční trati č. 260 a přechází přes přejezd původní silnice Blansko - Lažánky. V tomto místě od vlečky odbočovala úzkokolejná železnice k huti Klamovce. Záhy přechází přes řeku a po pravém břehu Punkvy okolo ředitelství někdejšího ČKD, nyní Тяжмаш ČKD Blansko holding, a. s. Přes přejezd nové silnice Blansko - Lažánky vede vlečka k delšímu rovnému úseku okolo lomu a dále do centrální části Arnoštova údolí.
U spisovny ČKD přkonává vlečka poprvé říčku Punkvu, následuje brána do areálu, kam se dříve nyblo možné dostat, nyní je ovšem tato část areálu zpřístupněna a hlídána kamerami. Před spisovnou a archivem následuje výkolejka a první rozvětvení vlečky, kde momentálně přebývá lokomotiva řady 703 používaná pro vnitropodnikové přeprav výrobků a materiálu. Vlečka dále vchází do uzavřené části areálu a vede podle výrobních hal, podruhé překonává Punkvu a přes rozlehlé nepravidelné pětikolejné rozvětvení přichází až k přejezdu přes silnici č. 379 do Lažánek, který je unikátní tím, že do něj zasahuje anglická výhybka, pro kterou je navíc vyříznut elegantní otvor v křídle zavíracích vrat.

Zde vlečka opouští areál ČKS Blansko holding, a. s., stáčí se do pravého úhlu k severu a vchází do areálu tzv. Starohraběcí huti, tj. především slévárny, v současnosti společnosti Slévárna DSB EURO s.r.o.. Ihned za přejezdem a vrátnicí se vlečka znovu rozvětvuje a souběžně několik kolejí prochází celým areálem až po hlavní halu slévárny a za ni ke skládce strusky, kde v Punkevním údolí končí v sevřeném skalním úseku téměř na nejsevernějším bodě celého čtyřkilometrového areálu.

Současnost a provoz

Přestože je vlečka v současnosti formálně provozní, od spisovny přes první punkevní most okolo ředitelství a k násraží je úsek již několik let (cca od roku 2011) mimo provoz. Vlečka je nicméně používána pro vnitro- a mezi-podnikovou dopravu v Arnoštově údolí, kde jsou na vlastních vozech a vlastní lokomotivou převáženy polotovary mezi jednotlivými halami ČKD Blansko holding, a. s., ale také pro přepravu výrobků ze slévárny, neboť oba podniky vlastněné různými majiteli pokračují v historické spolupráci. Provoz na březích Punkvy je tak nepříliš častý, nicméně pravidelný několikrát měsíčně.
 
Článek ze dne 1. 5. 2014 byl naposledy upraven dne 1. 5. 2014 a zobrazen celkem 863×, naposledy dne 18. 10. 2017 v 7:42.
 
   

Články související s tématem Vlečka Blansko - ČKD

Zpět | Nahoru

Katalog vleček
Katalog vleček
Seznam železničních vleček Katalog je souborem dokumentací k existujícím a zaniklým vlečkám a průmyslovým drahám v českých zemích i zahraničí. Vzhledem …

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2017-10-18]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Vle%C4%8Dka%20Blansko%20-%20%C4%8CKD.
 
Desktopová verze | Mobilní verze