Zaniklé a nedostavěné železnice

Zatopený tunel pod kopcem Dielik je součástí nikdy nedokončené stavby tzv. Gemerských spojek na jižním Slovensku.
Zatopený tunel pod kopcem Dielik je součástí nikdy nedokončené stavby tzv. Gemerských spojek na jižním Slovensku.
Opuštěná přechodová stanice ve francouzském Quiévrechainu na hranicích s Belgií. Přesto, že se na obou stranách hranice mluví stejným jazykem a kontroly neexistují, bylo několik km mezinárodní trati zrušeno.
Opuštěná přechodová stanice ve francouzském Quiévrechainu na hranicích s Belgií. Přesto, že se na obou stranách hranice mluví stejným jazykem a kontroly neexistují, bylo několik km mezinárodní trati zrušeno.
Zrušená kolej úzkokolejné tramvaje před nádražím ve španělské Granadě.
Zrušená kolej úzkokolejné tramvaje před nádražím ve španělské Granadě.
Opuštěný úsek dráhy mezi zastávkou Głuchołazy miasto a zrušenou stanicí Głuchołazy zdrój ve stejnojmenném polském městě.
Opuštěný úsek dráhy mezi zastávkou Głuchołazy miasto a zrušenou stanicí Głuchołazy zdrój ve stejnojmenném polském městě.
Neprovozovaná mezinárodní železniční trať z Thajska procházející chudinskou čtvrtí na předměstí kambodžského města ក្រុងសិរីសោភ័ណ (Sisophon).
Neprovozovaná mezinárodní železniční trať z Thajska procházející chudinskou čtvrtí na předměstí kambodžského města ក្រុងសិរីសោភ័ណ (Sisophon).
Poslední zbytky úzkorozchodných kolejí a opuštěné těleso vyhodské lesní drážky pod karpatským hřebenem blízko obce Вишків ve Lvovské oblasti na Ukrajině.
Poslední zbytky úzkorozchodných kolejí a opuštěné těleso vyhodské lesní drážky pod karpatským hřebenem blízko obce Вишків ve Lvovské oblasti na Ukrajině.
Dvojkolejná trať Rockaway Beach Branch povrchového metra včetně napájecích kolejnic ve Forest Parku nedalekou Woodhaven bulváru v New Yorku.
Dvojkolejná trať Rockaway Beach Branch povrchového metra včetně napájecích kolejnic ve Forest Parku nedalekou Woodhaven bulváru v New Yorku.

Přeskočit úvod a jít rovnou na seznamy zrušených tratí.

Fenomén železnice změnil v polovině 19. století svět. V některých regionech Evropy a severní Ameriky byl rovoj železniční sítě tak rychlý a masivní, že vedly během několika desítek let koleje prakticky do každé obce a města. Zejména na východě USA bylo často železniční spojení (někdy i více drahami různých provozovatelů) na začítku 20. století naprostou samozřejmostí, v Belgii pro změnu zajížděly po 1. světové válce elektrické tramvaje prakticky do každé vesnice v severní polovině země. Jednou ze zemí s nejhustší železniční sítí se tak stalo i Česko, kde ve městech s želzničním spojením bydlelo ve 20. století téměř 90 % obyvatelstva.

Především příchod aut od 10. let 20. století nicméně vedl k postupnému poklesu přepravních výkonů na některých tratích a od poloviny 20. století se nezadržitelně rozjelo uzavírání a rušení železničních tratí po celém světě. Různé země byly a jsou postiženy různou mírou nezodpovědností při rozhodování o zrušení či zachování drah, reprezentujících často nenahraditelné kulturní hodnoty infrastrukturní, architektonické, stavbně technické nebo krajinotvorné. Tak USA či Velká Británie, ve kterých železnice kdysi zaznamenaly nejprudší rozvoj, byly postiženy nejmasivnějším rušením, jidne (typicky ve střední Evropě) se z rušení drah stal plíživý fenomén, který bez ustání ukrajuje z dědictví kdysi velkolepé sítě.

Důvody k rušení tratí však mohou být nejen ekonomické. V řadě zemí vedla k poškození až úplnému zničení železniční sítě válka (Kambodža, Eritrea), mezinárodní dráhy byly leckde poznamenány poškozením vztahů s okolními zeměmi a více či méně záměrnou izolací (prakticky celá Evropa), mnoho (zejména lokálních) drah muselo být v průběhu staletí přeloženo či zrušeno v souvislosti s výstavbou důležitějších staveb (přehrady, dálnice, městská centra), specifickou skupinou rušení drah jsou tratě tramvají a metra, které měnily trasu v rozvíjejících se velkoměstech. Naproti tomu průmyslové, důlní a lesní (často úzkokolejné) dráhy byly často již stavěny jen na určitou dobu a s jejich rušením se počítalo od prvního dne provozu. Takové tratě pak bývá nejtěžší vystopovat v terénu. Celkově lze důvody pro rušení drah shrnout následovně:

  • pokles rentability provozu pod akceptovatelnou mez (úbytek cestujících a/nebo zboží),
  • kolize trati s jinou stavbou, objektem či areálem (přehrady, dálnice, vojenské areály aj.),
  • zánik z politických důvodů, zejména u přeshraničních tratí,
  • havárie a mimořádnosti (sesuvy skal, poddolovaní tratí),
  • vybudování paralelní modernější dráhy vč. přeložek, tunelů aj.

Speifickým druhem železničních tratí, po kterých se již vlaky neprojedou, jsou tratě nedostavěné. Jejich nejranějším stádiem jsou dráhy uvažované kterých existuje ve stádiu různě propracovaných očekávání nepřeberné množství po celém světě (počínaje krátkými odbočkami z tramvajových tratí a konče tunely pod Atlantikem). Zajímavější jsou pak dráhy projektované, které sice nezanechaly skutečnou stopu v terénu, ale jejichž přípravě byla věnována práce na vytvoření důkladného projektu. Od nich už je jen krok ke tratím rozestavěným a to jak částečně, tak až takovým, kde stačilo jen málo k tomu, aby valky vyjely ke každodennímu provozu. Ani o takové dráhy není po světě, Česko nevyjímaje, překvapivě nouze.

Kategorie zrušených tratí

Aškoliv se mohou legislativní kategorie zrušených drah v jednotlivých zemích výrazně lišit, je vhodné při označení „zrušená“ či „zaniklá“ dráha rozlišovat několik stupňů degradace trati, počínaje omezením pravidelného provozu a konče naprostou fyzickou likvidací dráhy. Běžně lze stupeň omezení až zrušení nalézt v následujícím seznamu:

  1. Omezení pravidelné přepravy osob (přičemž pravidelnost zde znamená přepravu v krátkých cyklech řádu hodin, dní nebo týdnů, nikoliv např. jednu tradiční jízdu ročně), přičemž pravidelné přepravy nákladů na trati zůstávají (tato kategorie nepřipadá v úvahu u drah, na kterých nikdy pravidelná osobní doprava nebyla provozována).
  2. Omezení pravidelné přepravy osob i nákladů, přičemž na dráze zůstává možnost nepravidelných (občasných) přeprav.
  3. Úplné zastavení provozu na trati, přičemž trať je fyzicky (částečně) způsobilá k provozu, tomu ale brání legislativní překážky (dlouhodobé výluky, zákaz nakládky zboží, spory až po válečné apod.).
  4. Fyzické poškození dráhy, které znemožňuje provozovat na trati dopravu, nicméně nedošlo k systematické likvidaci částí trati (oprava je možná při řádově nižších náklaech než je budování nové dráhy). Pozemky dráhy patří jednomu vlastníkovi.
  5. Likvidace trati spočívající v odstranění svršku, trakčních a zabezpečovacích zařízení, nicméně zachovávající možnost generální rekonstrukce. Pozemky zůstávají jednomu vlastníkovi.
  6. Úplá likvidace dráhy, rozprodej nemovitostí (pozemky, staniční budovy aj.) různým vlastníkům až po naprosté vymazání stop po železnici v terénu.

Kategorie ozestavěnosti tratí jsou přibližně totožné (v opačném pořadí).

Seznamy zrušených železnic

Evropa



Česko - zrušené dráhy

Železniční tratě

Tramvajové tratě

  • tramvajová síť v Českém Těšíně
  • tramvajová síť v Jablonci nad Nisou
  • tramvajová sí v Liberci
  • tramvajová síť v Opavě
  • tramvajová síť v Teplicích
  • tramvajová síť v Ústí nad Labem

Úzkokolejné tratě (mimo tramvaje)

Česko - nedostavěné dráhy

  • Vizovice - Valašská Polanka
  • Hradec nad Moravicí - Fulnek

Slovensko - nedostavěné dráhy

Zdroje

  1. Zrušené a zanikléželeznice v ČR. Distupné na http://zrus-zan-zel.blog.cz/.
 
Článek ze dne 6. 1. 2015 byl naposledy upraven dne 5. 6. 2017 a zobrazen celkem 5265×, naposledy dne 23. 8. 2019 v 18:16.
 
 

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:


Autor: Milan LašťovkaČas: 9. 6. 2019, 10:45
Proboha, jak můžete mít mezi zrušenými tramvajovými provozy Liberec??????



Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2019-08-23]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Zanikl%C3%A9%20a%20nedostav%C4%9Bn%C3%A9%20%C5%BEeleznice.
 
Desktopová verze | Mobilní verze