|
Štola Jezeří se nachází na úpatí Krušných hor nedaleko Horního Jiřetína (místní části Černice) a slouží k odvedení vod Šramnického potoka mimo povchový hnědouhelný důl ČSA.
Historie
Po tisíciletí stékal Albrechtický potok z úbočí Krušných hor, na jejichž úpatí se vléval do kdysi ohromného (historicky až 56 km2) Komořanského jezera. To bylo lidmi po příchodu lidí postupně vysušováno až do roku 1831, kdy zaniklo a potoky stékající z horských hřbetů byly protaženy po jeho původním dně až k řece Bílině. Znovu se změnila situace se započetím povrchové těžby hnědého uhlí. Na místě někdejšího jezera vznikl lom Československé armády a na konci 60. let 20. století bylo pod horami nově vybudováno Dřínovské jezero, do něhož ústila řeka Bílina, Albrechtický a Šramnický potok i několik dalších toků. Jak se rozloha lomů rozšiřovala k severu, bylo zrušeno i Dřínovské jezero, tok Bíliny byl přeložen o několik kilometrů jižněji a voda potoků musela být odkloněna. Po zavržení povrchové varianty, která by znamenala vybudování několika kilometrů vícemébně vrstevnicového toku po úbočí hor, byla zvolena varianta ražby dvojice tunelů, přestože terén, kterým měly štoly procházet je geologicky dosti složitý. První - štola Jezeří - odvádí na severovýchod vody Šramnického potoka, druhá - Albrechtická štola - pak společně vody Šramnického, Srnčího a Albrechtického potoka do umělého koryta vedoucího k Hornímu Jiřetínu, kde se vlévají do Jiřtínského potoka a posléze do řeky Bíliny.
 | | Mohutná regulace před soutokem a vtokem do štoly stáčí vody Černického potoka o více než 90°. |
|
 | | Masivní betonový retardér na počátku regulace Černického potoka. |
|
Popis
Pod místem, kde se odpradávna stékaly vody Černického (Albrechtického) potoka s malým pravostranným přítokem - Srnčím potokem byla vybudována v roce 1978 mohutná betonové regulace s retardérem, který zpomaluje vody Černického potoka a zachycuje větší předměty (kameny, stromy) přinášené vodou, aby se posléze obrátil o více než 90° mohutným obloukem betonového koryta k východu a splynul s vodami Šramnického a Srnčího potoka, které do údolí od téhož roku přivádí kilometr dlouhá štola Jezeří. Celá mohutná stavba regulace je ukrytá v lese a při pohledu z dálky působí ponurým dojmem. Přímo od soutoku vtékají vody všech tří potoků do přímé, 255 m dlouhé Albrechtické štoly.
 | | Prohlubující se mělké koryto Šramnického (a Srnčího) potoka před soutokem s Černickým potokem (vlevo) a vtokem do štoly. |
|
 | | Pohled do štoly Jezeří je prakticky totožný s tím, co lze spatřit uvnitř (o 50 cm širší) Albrechtické štoly. |
|
 | | Závěrečný skluz pod ústím Albrechtické štoly - zde potoky opouští hory a umělým korytem spějí k Hornímu Jiřetínu. |
|
Štola samotná byla vyražena mezi prosincem 1978 a květnem 1979 jako železobetonem vyztužený kruhový tunel o průměru cca 2,7 m (je tedy širší než předcházející štola Jezeří a vzhledem ke čtvrtinové délce byla ražena ručně bez použití razícího štítu. Štola protíná ostroh vybíhající směrem k jihu z Černického vrchu, ne jehož temeni se nacházejí zbytky středověkého hradu, tradičně (ale chybně) nazývaného Alberk. Podle něj dostala štola původní název Alberská. Maximální výška nadloží štoly činí 56 m, vtok je ve výšce 330 m a výtok 328 m nad mořem, odhadovaný sklon je asi 1 %. Bezprostředně za ústím štoly následuje betonový skluz, po kterém vody Albrechtického potoka klesají cca o 25 m níže do umělého koryta s mírným spádem, odvádějícího vodu do Jiřetínského potoka v blízkosti Horního Jiřtína.
Zdroje
- Lysák, J.: Novodobé štoly u Jezeří, dostupné z http://rangiroa.sweb.cz/jezeri/nove_stoly.html.
|
