 | | Železniční poliklinika na břehu Svratky v Brně je místem plným tajemství a záhad. Dlouho šlo o nepřístupné území sevřené mezi řekou a spletí kolejí a nádraží, ze kterého jako podivná houba vyrostla přísně pravoúhlá budova, která však nikdy nesloužila svému účelu. Místo samo jako by svou tísní působilo bolestný pocit odtržení od města, od jehož centra je přitom doslova nadohled. |
Železniční poliklinika v Brně na Štýřickém nábřeží je nikdy nedokončená nemocnice, kterou v létech 1989 až 1992 stavěly Československé státní dráhy. V důsledku organizačních změn ČSD po sametové revoluci byla stavba zakonzervována a následujících 30 let nevyužívána a střežena. V roce 2022 polikliniku koupilo město Brno, které plánuje její demolici.
Historie
Je jen stěží uvěřitelné, že pozemky na pravém břehu Svratky ve východním výběžku brněnských Štýřic byly až do zahájení výstavby železniční polikliniky v roce 1990 využívány jako produkční zemědělská půda. Bez nadsázky šlo až do samotného konce 20. století o nejbližší pole, vzdálené pouhý kilometr od centra Brna.
K protáhlé a opomíjené kapse na břehu Svratky, obklíčené ze severu a východu řekou a z jihu a západu železniční tratí vedly jen chatrné cesty pod některým z železničních mostů přes Svratku. Území se stalo téměř nepřístupným v 60. létech 19. století, kdy bylo od zbytku světa odříznuto železniční spojkou mezi nádražím v Horních Heršpicích a hlavním nádražím, od roku 1928 navíc rozšiřovanou postupně o dalších 18 kolejí, tvořících tzv. odstavné nádraží B, kde se shromažďují osobní vozy pro vlaky vyrážející z brněnského horního alias hlavního nádraží.
Následujících 60 let území sloužilo jako zapomenuté a před zraky Brňanů skryté pole a zahrádkářská kolonie, než padlo rozhodnutí o výstavbě polikliniky pro zaměstnance Československých státních drah. Ačkoliv zdroje hovoří o přípravě projektu nejpozději od roku 1989, samotná stavba nezačala dřív než v roce 1990. Během pouhých dvou let pak již v průběhu dramatických změn, které po sametové revoluci vedly k masivnímu omezení činností ČSD, snížení počtu zaměstnanců a opuštění oboru zdravotnictví, vyrostla na břehu masivní sedmipodlažní stavba, která však nikdy nebyla úplně dokončena.
V roce 2012 byla po pravém břehu řeky vybudována cyklostezka, která zpřístupnila po více než sto let nehostinné území a poliklinika se dočkala negativní popularity, jež postupně vedla až k rozhodnutí o prodeji objektu z vlastnictví SŽ městu, které pro něj nemá lepší využití než demolici. Na místě má v budoucnu vzniknout poněkud bažinatý park, který je vedením města vnímán jako užitečnější než stavby z betonu a skla. Poněkud diskutabilním argumentem pro nahrazení moderní stavby rákosím je potřeba protipovodňových opatření na úseku řeky relativně blízko pod Brněnskou přehradou, kde díky ní povodně prakticky nehrozí.
 | | Na mapě z roku 1858 je vlevo dobře vidět železnice přicházející do města z Vídně, vpravo čerstvě zprovozněné dolní nádraží a dosud nezregulovaný tok řeky Svratky, který byl později (v levém horním rohu výřezu) za železničním mostem narovnán. |
|
 | | V roce 1906 je již patrná přibyvší spojovací kolej, která pozemek definitivně odřízla od světa a uzavřela v protáhlé kapse mezi řekou a světem vlaků a kolejí samým pro sebe. |
|
 | | V roce 1936 se kromě nouzové kolonie Polní na zasypeném rameni Svratky na místě nic nemění. A neměnilo se dalšího více než půl století. |
|
 | | Na fotce z roku 1990 lze zachytit změny, které by mohly odpovídat prvním nesmělým pokusům o zahájení rozsáhlé stavby, doslova na zelené louce. |
|
Popis
Budova polikliniky byla pojata ve vzletném stylu doznívajícího brutalizmu na půdorysu připomínajícím nesymetricky vyosené písmeno T. Z dvojpodlažní nižší části vyrůstá s průčelími obrácenými k řece a ke slunci celkem sedmipodlažní hmotově masivní hlavní budova ve tvaru kvádru o rozměrech 69 m délky, 16 m šířky a přibližně 25 m výšky. Tvarosloví budovy se nejen v tomto případě přidržuje přísně pravoúhlého jazyka, včetně neobvyklých betonových světlolamů na silně sluncem ozářeném jižním průčelí, strojoven výtahů nebo příjezdového portiku pro sanitky. S jistou mírou nadsázky lze tvrdit, že jedinou nepravoúhlou částí stavby je mírně skloněná plochá střecha.
Budova disponuje dvojicí schodišť a k nim přiléhajících výtahových šachet procházejících skrze hlavní budovu a třetím schodištěm vedoucím z přízemí pouze do prvního a současně posledního patra dvojpodlažního nižšího křídla vybíhajícího k jihojihozápadu. Calková délka nižšího křídla je 101 m a šířka opět totožných 16 m.
Mimo hlavní budovu a jihozápadní křídlo je součástí původního návrhu čtveřice pobočných staveb zahrnující vrátnici a technické budovy, které jsou rovněž bez využití vyjma nejjižněji umístěné trafostanice jež dodnes slouží potřebám hlavního nádraží.
 | | Na fotce je vidět, že návrh budovy se drží přísně pravoúhlého jazyka bez jediné šikmé nebo zaoblené části. Je tak v ostrém kontrastu s mnohdy obludnými experimenty bezprostředně navazující éry 90. let 20. století ve stavebnictví. |
|
 | | Čisté a téměř pravidelné tvary nedokončené nemocnice zjevně předběhly (alespoň v Brně) o třicet let čas. Přinejmenším tak usuzujeme při pohledu na osluněnou jižní fasádu, za kterou se v dálce vypíná stylově totožná fasáda kancelářské budovy Dorn. A nebo se tu jen za 30 let nic nezměnilo? |
|
 | | V pravém dolním rohu budovy je vidět velkolepě pojatý portikus včetně terasy na úrovni prvního patra. Předpokládáme, že spodem měly vcházet pacienti a snad i vjíždět sanitky, terasa pak měla sloužit pro vycházky a odpočinek. |
|
 | | Ani při pohledu od řeky není průčelí budovy zcela pravidelné, zajímavý je nejen portikus na levé sraně, ale také předsazené sály (zamýšlené snad jako operační?) v prodlouženém nízkém jihovýchodním křídle na fotce vpravo. |
|
 | | Nejvyšších pět podlaží disponuje na místní poměry nezvyklými světlolamy, stínícími zejména intenzivní září letního poledního slunce. |
|
 | | Dokonce ani sloupy podepírající portikus rozepnutý na výši dvou podlaží nejsou kulaté ale přísně hranolové. Tudy měl kdysi proudit živý ruch zaměstnanců v bílých pláštích a modrých uniformách, jakož i návštěvníků zdravých i nemocných. |
|
 | | Svoji návštěvu zahajujeme v přízemí, které zde plní spíše roli suterénu. Vzhledem k tomu, že budova stojí na břehu řeky, nebylo zřejmě hloubení podzemí účelné. |
|
 | | Budova je dokonale prázdná až na jedinou kapradinu, tyjící z vlhkosti u vchodu na terasu. Smutkem tu sklesla i jinak odvážná školačka. |
|
 | | Poliklinika byla opuštěna ve vysokém stupni dokončenosti. Centrální chodby procházející středem obou křídel budovy byly osazené veřejemi, omítnuté a vybavené většinou potřebných sítí od elektřiny a telefonu přes rozvod vody, tepla a medicinálních plynů. |
|
 | | Hlavní schodiště se nacházelo v jihovýchodním cípu budovy a vzhledem k její velikosti bylo poměrně subtilní. |
|
 | | Těžko říct, co přesně se mělo nacházet v místnostech se zahloubenou podlahou v přízemí. Vzhledem k tomu, že kotelna je v jiné části budovy, sahají naše úvahy od čistírny pro předčištění odpadních vod, přes prosté boxy pro rozvody sítí až po speciální bazény pro léčebné terapie. |
|
 | | Také kotelna nebo snad výměníková stanice byla takřka kompletní. Dnes už chybí přinejmenším samotné kotle, pokud kdy byly vůbec instalovány. |
|
 | | Na svoji dobu byla nemocnice relativně dobře vybavena vzduchotechnikou s ohřevem vzduchu, bazény a také několika byty, snad pro potřeby správců objektu. |
|
 | | Tady se zrovna vrací z vytápěného bazénu lékařka zaměstnaná u ČSD. |
|
 | | Vedlejší schodiště v místě křížení obou křídel doplňoval osobní a také nákladní výtah, určený pro převoz pacientů v horizontálním stavu. Překvapivě jsou výtahy, ač z roku 1992, dílem americké firmy Otis, která mezitím stihla zakoupit břeclavský závod československého výrobce Transporta. |
|
 | | Okna v jhovýchodním křídle jsou obrácena směrem do centra města. Tudy proudí do budovy poslední paprsky zapadajícího slunce. Ordinace tu mohly být velice příjemné, pro železničáře při pohledu na posun souprav za oknem obzvláště. |
|
 | | Nejvyšší, sedmé patro při pohledu na vedlejší schodiště nad křížením obou křídel. Budova je zcela prázdná, víceméně ve stavu, v jakém ji v roce 1992 opustili poslední dělníci. |
|
 | | Je skoro nod roku 1992 se v jejím okolí změnilo takřka všechno. Zmizely staré budovy a navždy odjely temně zelené vagóny, nad všemi drahami v Brně se rozeběhly dráty a ta zákoutí města, která nezničili hladoví developeři se zacelila a zkrásněla. Město provrtaly nové široké přivaděče s tunely, úzké cyklostezky a k nebi se vypnuly mrakodrapy. Doprava, průmysl i školství se naprosto proměnily, přibyly tisíce nových lidí. Ale tady se za celou tu dobu nestalo vůbec nic. |
|
 | | Vyšetřovna stále čeká na instalaci rentgenu. Možná, že dnes by už byl k dispozici trošku jiný typ, který by nepasoval na původní podstavec z roku 1992. |
|
 | | Jen díky ostrému zapadajícímu slunci není vidět z provizorního otvoru, vedoucího kdysi ke stavebnímu výtahu, na AZ tower, t. č. nejvyšší českou budovu. Oblast má nesporný potenciál, o to větší škoda je, že město má v úmyslu sedmipodlažní budovu zbourat a místo ní na břehu řeky zřídit mezi kolejemi park. |
|
 | | Samotné místnosti nejsou nijak vybaveny a jejich téměř nespočetná řada je k rozeznání jen podle polohy zásuvek, které naznačují, kde měl stát přístroje a kde měli na postelích ležet odpočívající pacienti. |
|
 | | Pohled z nejvyššího patra přes takřka dějinnou propast. Nedokončená poliklinika měla být jednou z posledních velkých staveb období, které nenaplnilo své vize a skončilo neúspěchem a odmítnutím. Naproti tomu AZ tower je pýchou období následujícího, jež bez vizí mnohdy nedovede navázat na pozitivní odkazy z minulosti. |
|
 | | Vybavení strojovny výtahu se v 80. letech 20. století poněkud smrsklo z velkých motorů a masivních oběžných kol na poměrně malé a efektivní motorky a třecí kotouče. |
|
 | | Nástavba na střeše doplňuje strojovnu vzduchotechniky a obou skupin výtahů do víceméně pravidelné konfigurace, samozřejmě zcela pravoúhlé. |
|
 | | Strojovna vzduchotechniky na střeše je nejvybavenější místností v celém areálu. |
|
 | | Dá se v ní třeba tančit na šelest lopatek vzduchových turbín. |
|
 | | Štítek na vzduchotechnice firmy Janka (později Závody rudých letnic, ZVVZ, Lennox, Lloyd, Leel a dnes opět Janka) svědčí o dokončení této části budovy v roce 1992. |
|
 | | Vinou toho, že nebyla poliklinika nikdy dokončená, přišli lékaři o mnoho zajímavých příležitostí. |
|
 | | Dobrou noc, železniční polikliniko! |
|
Zdroje
- Haluza, O.: 30 let bez využití a teď půjde k zemi: zpustlou polikliniku nahradí nový park
Zdroj: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/brno-poliklinika-zeleznicni-novy-park-demolice.html.Dostupné z https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/brno-poliklinika-zeleznicni-novy-park-demolice.html.
- Walter, V. Digitalizované staré mapy Moravy a města Brna. Dostupné z http://vilemwalter.cz/mapy/.
|
