Čerpací stanice Kamenný mlýn

Čerpací stanice Kamenný mlýn je již nekolik let opuštěná a chátrá rukou přihlouplých sprejerů. Objekt úpravny vody je nicméně stále udržován a budova je v dosahu ostrahy.

Dochovaná budova čerpací stanice surové vody z řeky Svratky byla součástí dnes již zrušené úpravny vody v brněnské čtvrti Pisárky. Moderní budova čerpací stanice byla vystavěna na počátku 60. let 20. století. Budova stojí poblíž zařízení pro odběr surové vody z řeky nad jezem u bývalého začátku Svrateckého náhonu. Čerpací stanice byla v provozu do roku 2013.

Historie

Areál úpravny vody v Pisárkách byl vystavěn již v letech 1869–1872, v době, kdy ani opakované modernizace původního středověkéhom vodovodu z Puhlíku s petrovským vodojemem nemohly zajistit dostatečné množství kvalitní vody pro rychle rostoucí město. Původní areál se nacházel jižně od čerpací stanice, na jejímž místě stál ještě na začátku 20. století mlýn hnaný vodou náhonu, později změněný na městský chudobinec neboli opatrovnu.

Ze zadní strany čerpací stanice se nachází bizarní vtokový a rozdělovací objekt bývalého Svrateckého náhonu, vybavený několika stavidly a systémem ovládacích řetězů a kol. Z hloubky temných a úzkých betonových šachet se ozývá bublání a zurčení vody, která nahání strach - na dno nedohlédneme. Po spuštění do jedné z šachet lze zahlédnout rychle proudící vodu mizící v černé rouře pod budovou. Tak vypadá dnes začátek Svrateckého náhonu - vydal by se tam dobrovolně jedině blázen.

Ještě před koncem 19. století nicméně došlo při postupném zvětšování vodárenského areálu k využití celé plochy v severním cípu ostrova mezi řekou a náhonem a vodárenská zařízení dospěla až k jezu a původnímu mlýnu. Je pravděpodobné, že v té době vtékala voda do usazovacích nádrží úpravny vody z náhonu samospádem. Kvůli rostoucím spotřebám vody, přibývajícímu množství filtrů a zvyšování výkonu úpravny bylo však zapotřebí vyřešit i zvýšení množství surové vody natékající do úpravny. Řešení se ale neobešlo bez čerpání surové vody z řeky do usazovacích nádrží na vyšší úroveň a dosažení tak možnosti dalšího zvyšování výkonu úpravny při vyšším průtoku vody samospádem.

V letech 1905 až 1907 byla proto na místě postavena původní - na svou dobu moderní čerpací stanice surové vody, která byla již vybavena čerpadly s řemenicemi na pohon elektromotory. K této čerpací stanici náležela i malá vodní turbína na výrobu elektrického proudu, která využívala energie vody z tehdejšího Kamenomlýnského jezu.

Přestože se svým stavebním stylem budova současné čerpací stanice hlásí k moderním budovám vodárny jižně od Pisárecké ulice, které byly ve funkcionalistickém stylu vybudovány v roce 1928, je její původ zřejmě podstatně mladší a odhadnout jej lze na období 60. až 70. let 20. století, kdy nahradila původní čerpací stanici z roku 1907.

Téměř po celou dobu provozu úpraven vody Pisárky totiž probíhaly v areálu neustálé přestavby, dostavby, vylepšení a rekonstrukce s cílem zvyšování výkonu úpraven a zlepšování technologických procesů. Úpravny musely zvládat čištění surové vody z řeky, jejíž kvalita se rychle zhoršovala, avšak současně rychle narůstala spotřeba vody pitné.

Významnou etapou byla právě v letech 1961 až 1964 výstavba nové, třetí úpravny vody a částečná rekonstrukce tzv. úpravny vody II, kterou byl zvýšen její výkon o 130 l/s. Právě toto zvýšení výkonu vyvolalo potřebu současně postavit novou, výkonnější čerpací stanici surové vody a lze tedy předpokládat, že ke zrušení původní čerpací stanice z roku 1907 a výstavbě nové došlo právě v tomto období.

Čerpací stanice byla stejně jako úpravna vody v provozu do roku 2001, kdy došlo k jejímu odstavení, v provozuschopném stavu byla pak udržována jako záložní zdroj do roku 2008 a vyřazena z provozu byla v roce 2013. Následně proběhla demontáž čerpadel a stanice osiřela.

Popis

Čerpací stanice je dvoupodlažní budova obdélníkového půdorysu na severním cípu někdejšího ostrova mezi řekou Svratkou a Svrateckým náhonem v Brně. V nadzemním podlaží se nacházel elektrický rozvaděč, drobné technologické místnosti a zejména strojovna se dvěma páry vertikálních čerpadel, která zasahovala skrze otvory v podlaze do podzemního podlaží. Jednalo se o nízkotlaká vertikální čerpadla s dopravní výškou 6,7 m a 6,0 m o výkonu 600 l/s a 400 l/s. Sací potrubí každého čerpadla bylo samostatně vyvedeno do venkovní sací jímky, která je však společná pro všechna čerpadla.

Podzemní podlaží ukrývalo ve dvou oddělených místnostech armatury (uzávěry) a trubní rozvod, kterým byla voda vedena společným výtlačným potrubím do dalších technologických zařízení v úpravně. Část podzemního podlaží je cca o 2 m snížena oproti okolní podlaze, zřejmě z důvodu dosažení úrovně pod hladinou řeky nad Kamenomlýnským jezem (starší jez přestavěný pro potřeby vodárny v letech 1925–1926).

Od roku 2013 je čerpací stanice nevyužívaná a město Brno, které je jejím majitelem, zvažuje její odprodej soukromému vlastníku. Čerpací stanice není veřejně přístupná a vstup je možný pouze v doprovodu zaměstnance Brněnských vodáren a kanalizací.

Nahlédněme raději do samotné čerpací stanice. Podle popisu se zde donedávna nacházely dva páry vertikálních čerpadel, sahající přes dvě poschodí.

Váha to musela být pořádná - technici si na ni pořídili jeřáb popsaný ve dvou jazycích.

Pohled zvnitra čerpací stanice na konstrukci vtokového objektu a česlí před budovou.

Ponuré opuštěné místo má negativní vliv na všechno živé. Tato sojka vletěla sklepním okénkem do budovy a potom tak dlouho narážela jako moucha hlavou do prosklené stěny, až padla vysílením na parapet. Tam ji čekala pomalá mumifikace, šťavnatému stromoví nadohled.

Ani dělníci to tu zřejmě neměli moc rádi a pokoušeli se prchnout. Zaměstnavatel jim proto musel dávat jednoznačné příkazy!

Celkový pohled na vyprázdněný sál horního patra čerpací stanice.

Rozvaděč se sedmi boxy obsahoval také frekvenční měniče pro elektrické pohony čerpadel. Kabelů, jističů, spínačů a odpojovačů, pojistek, měřících přístrojů a kontrolek tu kdysi muselo být hodně.

Zásobník pojistek. Kdyby se jimi dalo střílet, Clay Allison by byl s jejich počtem spokojen.

Pro jistotu.

Aparát z doby, kdy byla v Brně telefonní čísla ještě osmimístná.

Po schodech lze sestoupit do prvního podzemního podlaží.

Tady se zřejmě nacházely těžké armatury čerpadel, které místnost plnily rachotem. Dnes je tu naprosté ticho, přerušované jen kapáním vody z netěsného kohoutku.

Celkový pohled na podzemní prostory čerpací stanice Kamenný mlýn. Vpravo kruhový otvor, kterým potrubí vcházelo do dalších podzemních prostor.

Nejnižší prostory jsou zaplněné zelenkavou vodou. Její nehybná hladina kontrastuje s tiše se valící masou vody za zdí.

Protože už stanice pár let nečerpá, ocitly se některé její části hluboko pod vodou.

Rezivým potrubím lze z místnosti s čerpadly prolézt do jiné podzemní prostory, odkud se rozbíhá potrubí do dalších částí pisárecké úpravny vody.

Vlevo na fotografii je vidět nevelký vstup do potrubí vedoucího k homogenizační a agregační budově, kterým lze prolézt pod zemí skrz celý areál.

Možná ten, kdo proleze potrubím až nakonec, objeví samotný Generální úřad pro tmu.

Je ovšem nutno překonat poněkud nekomfortní úseky s puchýři rzi na stěnách potrubí a podivnou, modře opaleskující kapalinu na jeho dně.

A pokud v bludišti potrubí, které si nezadá s legendárním spoříčem z Windows 3.11, špatně odbočíte, dojdete stejně jen ke zrezivělému mřížoví, jež vás nepustí dál.

Zdroje

1. Brněnské vodovody a kanalizace, a. s.: ÚV Pisárky. Dostupné z http://www.bvk.cz/o-spolecnosti/zasobovani-pitnou-vodou/uv-pisarky/.
2. Dodatek č. 300 ke smlouvě č. 64 94 2 005 „o provozování veřejných vodovodů a kanalizací a o poskytováni služeb souvisejících s pronajatým majetkem„ uzavřené mezi městem Brnem a Brněnskými vodárnami a kanalizacemi, akciovou společností dne 6. 6. 1994.

Komentáře: