|
Následující text byl převzat z tématu Svitavská pobřežní dráha:  | | Rozsah Svitavské pobřežní dráhy v roce 2014. |
Ačkoliv formálně nepatří tzv. Svitavská pobřežní dráha v Brně mezi vlečky, nýbrž je oficiálně drahou celostátního významu v majetku a péči státního správce infrastruktury SŽDC, není možné se o ní v souvislosti s brněnskými vlečkami nezmínit. Jde totiž o kmenovou trať, ze které v historii až podnes odbočovala řada vleček do průmyslových závodů rozesetých podle břehu menší z obou brněnských řek. V průběhu času se měnil počet připojených areálů, napojení vlečky na síť i její samotná délka a podoba, nicméně romantická kolej vinoucí se po nábřeží mezi továrnami zůstává již přes sto let základní spojnicí brněnského průmyslu se světem.  | | V 60. letech 20. století nově vybudovaná spojka z Brna Židenic vede po levém břehu řeky (formálně jde o kolej č. 905 stanice Brno Maloměřice). Pohled k jihozápadu na odbočující vlečku do strojírny Alstom. |
A to i přesto, že dnes většina obyvatel města vůbec netuší, odkud a kam ta starodávná rezavějící kolej vlastně vede. Postupně okolo ní vyrostly celé nové čtvrti, na planýrkách v okolí stojí moderní domy v sousedství zchátralých továrních areálů, po koleji se však stále jednou za čas šinou pomalé nákladní vlaky a stejně jako před léty na ně mávají kluci z ulic „za tratí“. Zmizela zvířata vozená na jatka, navždy zhasly plynové lampy, po kolejích se přestalo vozit uhlí a brambory do škrobáren. Nahradily je kapalné plyny a chemie, místo kluků s prakem dnes přes koleje utíkají sprejeři, z továren jsou obchodní domy a pradleny nad řekou ustoupily cyklistům na nové stezce, stejně jako před lety se ale po kolejích z práce vrací unavení dělníci, potulují se okolo nich nezaměstnaní brňáci a když se setmí, zkracují si tudy cestu studenti mířící do tanečního sálu v teplárně.
Historie
Vlaky se po nábřeží Svitavy prohání od roku 1885, kdy byl zprovozněn první úsek trati z Brna do Tišnova. Pamětníci dodnes vypráví o parních lokomotivách dunících pod okny secesních městských domů, o tramvajích, které čekaly na mostě přes řeku, až se otevřou závory před nádražím v Zábrdovicích, stejně jako autobusy za starým královopolským nádražím supící posléze do kopců okolo Soběšic. Strmé stoupání podél Tišnovské ulice prý způsobovalo potíže lokomotivám těžkých nákladních vlaků, stejně jako saze z jejich komínů trápily brněnské hospodyně sušící v přilehlých čtvrtích prádlo. Po břehu řeky vedla »Stará Tišnovka« od současné teplárny (tzv. odbočka Tišnovská z trati Brno - Česká Třebová) přes nákladiště Radlas ke dnes již zrušenému nádraží Brno-Zábrdovice.
 | | Současné připojení Svitavské pobřežní dráhy k železniční síti SŽDC vede po mostě přes řeku Svitavu. Pohled na sever proti proudu: kolej vlevo míří k nákladišti Radlas, kolej vpravo vede přes most do stanice Brno Židenice a v pozadí je vidět vyvýšené těleso a most dráhy Brno - Česká Třebová. |
 | | Pohled na severovýchod od teplárny na nákladiště Radlas pojmenované po stejnojmenné ulici. Romantický název pochází ze 13. století, kdy na místě dnešního nákladiště stála středověká osada. Zezadu zprava přicházela původní kolej dráhy Brno - Tišnov snesená v 60. letech 20. století. |
Záhy po dokončení tišnovské dráhy se k železniční síti počaly připojovat svými vlečkami průmyslové podniky na břehu řeky. V roce 1890 došlo k výstavbě jižní části Svitavské pobřežní dráhy, která od dnešního nákladiště Radlas u plynáren a tehdejší městské elektrárny pokračovala podjezdem pod dráhou Brno - Česká Třebová po pravém břehu řeky až k prostoru městských jatek, kde se napojovala na současnou Vlárskou dráhu v tomto úseku dokončenou v roce 1887. Poději byla tato větev Svitavské pobřežní dráhy protažena podjezdem pod tratí z dolního nádraží až do Komárova, kde končí dodnes. V roce 1962 byla spojka obou drah snesena a dnes po ní není na čtřproudové silnici městského okruhu ani památky.
Hluk vlaků projíždějících na mostech a náspech městem a plány na výstavbu nové dvojkolejné trati mezi Prahou a Brnem nakonec vedly k výstavbě »obchvatu« městského úseku dráhy Brno - Tišnov přes seřadiště v Maloměřicích a od roku 1953 tak vlaků na »Staré Tišnovce« ubývalo. Definitivní konec nastal v roce 1962, kdy brněnský železniční uzel nabyl víceméně současné podoby. Části tratě se změnily ve vlečky (do Královoposlké strojírny ze severu a do nákladiště Cacovice jihu - fomálně však nejde o vlečky, nýbrž o celostátní dráhy bez osobní dopravy).  | | Lokomotiva ČD Cargo 731 042-8 pravidelného manipulačního vlaku při předávce zátěže z teplárny na současném nejsevernějším bodě Svitavské pobřežní dráhy. |
Zrušeno bylo napojení Svitavské dráhy od hlavního nádraží okolo teplárny, tzv. odbočka Tišnovská, kterou používaly osobní vlaky jedoucí do Tišnova a místo něj bylo vybudováno středově souměrné napojení ze stanice Brno Židencice na levém břehu řeky, společně s novým mostem přes Svitavu jižně od křížení řeky s dráhou Brno - Česká Třebová, tj. dnešní odbočka Posvitavská. Změnily se tak podmínky - do jižní části Svitavské pobřežní dráhy je nyní možné zajíždět bez úvratě, naopak do severní části je nutné překonat úvrať jižně od nákladiště Radlas.
Zaústěné vlečky
V současnosti jsou do Svitavské dráhy zaústěny následující vlečky:
- Svitavská pobřežní dráha - škrobárny
- Svitavská pobřežní dráha - strojírny Šmeral
- Svitavská pobřežní dráha - teplárna
- Svitavská pobřežní dráha - Mosilana
- Svitavská pobřežní dráha - strojírna Alstom
 | | Nejjižnější část Svitavské pobřežní dráhy a nákladiště Komárov u přejezdu ulice Masné vedoucí mezi bývalá jatka a škrobárny. Z tamějšího rozsáhlého systému vleček v roce 2014 zbyla jediná kusá kolej. |
- Brno-Zábrdovice - uhelné sklady (zrušená)
Současný provoz
V roce 2015 jsou obsluhovány vlečky Alstomu, škrobáren (Linde), Šmeralu a teplárny Brno. Vlečka Mosilany je mimo provoz, i když se na počátku roku 2014 objevily náznaky jejího znovuuvedení do provozu. Systém vleček je obsluhován jednou denně manipulačním vlakem, který vyjíždí podle sledování v 8:50 z Brna Židenic a vrací se po obsloužení všech potřebných vleček.
Zdroje
- Hudec, Z. k.; Sekera, P.; Bureš, P.; Přibyl, J.; Ziffer, D.; Hádek, T.; Tyller, R.; Korbel, P.; Záruba, T.; Tetiva, J.; Pokorný, P.; Bureš, M.; Mara, R.; Mrkos, J. Atlas drah České republiky 2006-2007. Malkus: 2006; Vol. 2.
- Flodrová, M.; Galasovská, B., Seznam ulic města Brna. Archiv města Brna: Brno, 1982; Vol. 1, p 219.
|
Správným směrem
