Bytový dům Dornych 55

30. května roku 2019 se nad domem Dornych č. 55 stahovaly mraky. Vozovka před hlavním vchodem se rozšířila několikanásobně a slepá okna už vyhlížela smrt. O devět dní později už dům přestával existovat. Nebyl to zub času, kdo rozhlodal jeho zdi, ale lžíce bagru povolaného sem městem Brnem, které tak rádo ničí svou vlastní historii. Možná zde vyroste namísto secesního domu bouda z vlnitého plechu, jako na druhém břehu Svitavského náhonu.

Bytový dům na ulici Dornych 55 v brněnském Komárově byl původně výstavním bydlením pro vedoucí zaměstnance přilehlých škrobáren. Dům z 19. století byl v roce 2019 beze zbytku zbourán.

Historie

Historie nájemního domu na adrese Dornych 55 v Brně je z větší části zahalena tajemstvím. Dům byl pravděpodobně (na základě informací od posledních nájemníků z roku 2019) původně nadstandardním bydlením pro vedení přilehlých škrobáren (na místě dnešní Škrobárenské ulice) po obou březích Svitavského náhonu (který býval v těchto místech pod oběma soutoky současně tokem Svrateckého náhonu i Ponávky). Lze tedy očekávat, že jako součást škrobáren (původně společnosti Chemische Werke Hochstetter und Schickardt A. G.) byl vystavěn v období po jejich založení v létech 1843–1845, čemuž odpovídá i jeho architektonické řešení. Dům byl zjevně později přistavován a přestavován, snad za účelem pojetí většího počtu nájemníků ve zmenšených bytech.

Po 2. světové válce se dům dostal do majetku města Brna (škrobárny přešly jako německý majetek pod národní správu již v roce 1945) a sloužil jako nájemní bydlení a sídlo provozoven (prodejny, dílny aj.) v přízemí. V roce 2019 byl v rámci přesunu tramvajové tratě z Dornychu na Plotní ulici a přebudování Dornychu na víceproudý silniční přivaděč dům kompletně zbourán.

Popis

Cihlový dům půdorysu písmene L disponoval dvěma nadzemními a jedním podzemním podlažím. Hlavní trakt obrácený do ulice Dornych byl symetricky členěn sedmi okenními osami a středově umístěnými vchodovými dveřmi, za kterými následovalo schodiště do 1. patra i do sklepa. Poměrně bohatě zdobené fasádě dominovaly pro Brno typické žluté lícovky a secesní zdobené římsy, šambrány a suprafenestry. Kratší dvorní trakt kolmý k uličnímu se obracel směrem k provozu škrobáren v délce tří okenních os.

Přízemí budovy poskytovalo zázemí prodejnám, případně dílnám se třemi samostatnými vstupy, v patře se původně nacházel pravděpodobně jediný honosný byt, později rozčleněný na dva nebo tři byty menší. Sedlová střecha ukrývala půdu nad celým objektem, naopak pod zemí se nacházely cihlami zaklenuté sklepy. Méně tradičním prvkem domu byla uzavřená dřevěná pavlač/veranda nesená trojicí litinových sloupů a obepínající vnitřní část domu ve tvaru písmene L.

V posledních desetiletích své existence dům v majetku města Brna poměrně značně chátral, proto byl v okamžiku demolice jeho stav vzdálen uspokojivé situaci. Narušená statika zdiva byla kompenzována dřevěnými vzpěrami, které byly odstraněny až při bourání domu.

Budoucnost Dornychu, jakož i okolních čtvrtí, které se ani přes úpornou snahu během posledních dvou století nestaly skutečně malebnými, je Trnitá.

Poprvé jsme si domu v zádumčivém koutě Brna všimli při dobrodružné plavbě zádumčivými zadními trakty po Svitavském náhonu v roce 2015.

Z vod náhonu je možné spatřit místa, na která se obyčejný smrtelník jen tak nepodívá. Kromě ohyzdných parkovišť a továrních provozů třeba taky zapomenuté klenoty z dávno minulých století.

Nápis na omítce se nám nikdy nepodařilo rozlousknout. Secesní písmena sice oznamují prodej něčeho, ale čeho vlastně a v jaké době, zůstává (zatím) záhadou.

Pohled ulicí Dornych ve směru od Zvonařky. Vpravo je vidět starší dům Dornych 57, vlevo technologická zařízení společnosti Vodní sklo, která navazuje na takřka dvousetletou tradici škrobárenství a chemické výroby v Komárově.

Poslední hodiny domu Dornych č. 55. Do zahájení demolice zbývají tři dny, vozovku rozšířenou na několikanásobek původní ulice již kryje čerstvý asfaltový koberec.

Pohled ze dvora na lodžii nesenou třemi litinovými sloupy. Zda byly vyrobené v blanenských železárnách starohraběte Hugo Salma, blízkého přítele majitele škrobáren Christiana Karla Heinricha Hochstettera, se nám prokázat nepodařilo.

Pohled na nechtěné loubí pod verandou a jeden ze čtyř vstupů, pravděpodobně druhotně vybudovaných v přízemí domu.

Za necelých 200 let svojí existence dům hostil různé provozy. Rozšíření průchodu mezi nosnými zdmi snad mohlo sloužit pro snazší manipulaci s motocykly, tlačenými po rampě ze dvora do opravárenské dílny.

V posledních letech své existence dům hostil různě podivné instituce.

Motocyklová dílna v přízemí, ve které zůstaly pouze věnce - jako by je někdo chtěl položit na pomyslný hrob jedné z nejstarších budov dnešního Komárova, jež musela zmizet beze stopy, aby uvolnila místo více a rychleji jedoucím autům.

BMA 97-77.

Na vyprázdněné prostory dohlížely ze stěn pohledné, spoře oděné dívky.

Dveře do dvora byly v roce 2019 zabedněny poměrně invenčním způsobem.

V haraburdí na podlaze mohl nepřipraveného pátrače šokovat nejeden zvláštní tvor.

V roce 2011 prohlašovalo město Brno, že „pro vlastníka budovy vyplývá povinnost pečovat o řádný provoz a technický stav domu“. V roce 2019 jej nechalo zbourat.

Zábradlí už dávno někdo zcizil, nejcennější součástí interiéru tak před zbouráním zůstávají secesní dřevěné dveře s barevnými vitrážemi.

Necitlivé sádrokartonové vestavby do secesních příček z ořechového dřeva působí jako pěst na oko. A na všechno ostatní taky.

Sádrokartonové orgie a průhled do dřevěné verandy, která kdysi ukrývala jednoduchou koupelnu.

Zatímco na sebe necháváme působit hořkosladkou melancholii umírajícího domu, na dvoře se chystá bagr zasadit mu poslední ránu.

Pohled z verandy na verandu a nezbytná satelitní anténa, nezaměnitelný symbol přelomu 20. a 21. století.

Jako by z oka vypadla východním chaloupkám kdesi v Pobaltí nebo daleko na Sibiři.

Rozlehlá půda by mohla ukrýt hned několik kumbálů nešťastných Maxmiliánů Drápů.

Naopak rozpažená a podepřená sklepní klenba svědčí o tom, že dům není v nejlepší kondici. Přesto nemusela být demolice jediným řešením.

Odtikávají poslední hodiny…

10. června už zbyla ze secesního domu jen necelá polovina.

R.I.P. Co by na to řekl Christian Karl Heinrich Hochstetter se už stejně nikdy nedozvíme a na parkovišti přibylo několik dalších stání.

Máte-li k domu Dornych č. 55 nějaké zpřesňující informace, podrobnosti nebo fotografie, prosíme, napište nám do komentáře pod článkem. Děkujeme!

Zdroje

1. Encyklopeide města Brna: Karl Christian/Christian Karl Heinrich Hochstetter. Dostupné z https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=5005.
2. Encyklopeide města Brna: Dr. Alfred Julius Hochstetter. Dostupné z https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=5006.
3. Presclík, P.: Brněnské škrobárny se vrátily k výrobě vodního skla Zdroj: https://brnensky.denik.cz/podnikani/podnikani_vodnisklo_brno.html. Dostupné z https://brnensky.denik.cz/podnikani/podnikani_vodnisklo_brno.html.

Komentáře: