 | | Vstup do krytu, nově vybudovaný v roce 2003, probouzí už roky tajemná očekávání v kolemjdoucích. Vydali jsme se zjistit, co se skrývá za jeho mříží. |
|
 | | V úvodní části se nachází betonovými bloky vyzděná chodba, zalomená proti účinkům tlakové vlny. |
|
 | | V jednom místě se nacházíá rozšíření, jehož zamýšleným účelem mohla být šatna a očista příchozích do krytu od bojových látek (typicky v krytech z 50. let 20. století). Tato část však nebyla dokončena. |
|
|
Protiletecký kryt pod Kraví horou v Brně byl vybudován v letech 1944 a 1945 a v poválečném období dále upravován jako kryt civilní ochrany. Nevelký systém pravoúhlých chodeb byl posléze nedokonale zasypán a konečně v roce 2003 sanován do současné podoby s jedním vstupem. Prostory jsou běžně veřejnosti nepřístupné, kryt nárazově využívá a spravuje město Brno prostřednictvím společnosti Technické sítě Brno.
Historie
Stavba podzemního labyrintu byla zahájena v druhé polovině roku 1944 a mělo jít pouze o první ze série protileteckých krytů pod masivem Kraví hory. Stavby se zhostili převážně Češi, zaměstnaní a nuceně nasazení ve společnostech Luftschutz a Technische Nothilfe, včetně studentů středních škol narozených v roce 1927. Stavba pokračovala i v roce 1945, nicméně k dokončení krytu nedošlo, protože 2. světová válka skončila porážkou hitlerovského Německa.
Stavba krytů nicméně záhy pokračovala s vypuknutím nové války, tentokrát pouze Studené. Po odstranění dřevěného pažení a bednění byly již vyražené chodby vyzdívány betonovými tvárnicemi, které měly zajistit stabilitu krytu. V plánu bylo zřejmě i další rozšíření podzemní sítě chodeb, o čemž svědčí vyzdívky končící přímo ve skalním masivu, v místech, kudy měla pokračovat prodloužení současných štol. Z nejasných důvodů však byla práce na dokončení krytu opět zastavena a koncem 50. let 20. století byly vstupy do krytu zasypány a západní strana ulice Úvoz byla opatřena kamennou opěrnou zdí.
Na následujících 50 let se stal kryt rejdištěm zejména zvědavců a dětí z nedaleké školy, kteří dovnitř pronikali propady v zasypaných ústích tří vstupních chodeb. Podzemní bludiště jim skýtalo náramně romantické prostředí pro drobrodružné objevování i záškoláctví. V roce 2003 však došlo uvnitř krytu k požáru, který díky kouři, stoupajícímu z bývalých větracích otvorů, způsobil poprask a zájem o konečné řešení otázky krytu ze strany města.
V roce 2003 proto byla provedena sanace krytu včetně zazdění a zasypání dvou severnějších vstupů a opatření jižního vstupu masivní ocelovou mříží. V následujících letech byl kryt příležitostně využíván pro skladování materiálu při rekonstrukčních pracích v brněnském podzemí a několikrát byl zpřístupněn veřejnosti při akcích zabezpečených technickými sítěmi Brno. V současnosti je kryt běžně nepřístupný, nicméně s Technickými sítěmi Brno lze domluvit placenou prohlídku krytu.
Popis
Kryt u křižovatky ulic Úvoz a Jana Uhra je řešen jako pravoúhlá síť ve skále ražených chodeb rozměru 2,5 m × 3 m, z větší části vyzděných betonovýi tvárnicemi s klenbou v horní části. Podlaha v krytu je tvořena udusanou hlínou, na několika místech není ostění dokončené nebo je v odbočkách chodeb záměrně ponechán přístup k původní hornině. Dva severnější vstupy jsou zazděny cihlovými zdmi při využití starších cihel z demolic brněnských domů.
Kryt je tvořen třemi přístupovými chodbami se zalomením proti účinkům tlakové vlny, následuje centrální kolmá chodba a z ní vybíhající další chodby, tvořící ústřední tvar obdélníka s četnými odbočkami. Na stěnách a stropě krytu lze nalézt pozůstatky po vedení elektrických drátů (5 vodičů na kreamických izolátorech), jinak je kryt v současnosti prázdný a převážně nevyužitý.
 | | Na křižovatkách chodeb vyvolává lomené klenutí nad hlavami pocit určité chrámovosti. |
|  | | Centrální chodba krytu je kolmá na tři chodby vstupní a spojuje všechna zajímavá místa uvnitř. Na stropě jsou dobře patrné izolátory po elektrickém vedení. |
|
 | | Všechny křižovatky v krytu jsou dokonale kolmé a chodby vypadají téměř totožně. Stropem prokapává podzemní voda. |
|  | | Dvě severnější vstupní chodby jsou zalomené opravdu prudce a v těchto místech nebyla nikdy dokončena vyzdívka betonovými bloky. Lze tak spatřit rostlou skálu, včetně navrtaných otvorů pro odstřel. |
|
 | | Na několika místech je jasně patrné, že kryt měl dále pokračovat. K jeho rozšíření však už nikdy nedošlo. |
|  | | Pohled do skály u prostřední přístupové chodby připomíná lunetu v barokním kostele. |
|
 | | Nedokončená vyzdívka v protitlakovém zalomení severní přístupové chodby. |
|  | | Pokud není intenzivně osvětlen, působí kryt výsostně tajemným dojmem. Půl století byl přístupný pouze otvorem v závalu, kterým sem pronikali žáci lačnící po dobrodružství. |
|
 | | Rozházené betonové bloky, které měly zpevnit stěny krytu pro případ těžkého bombardování. |
|  | | Motivy nástěnných rytin se nemění po staletí. Tak jako na mnoha jiných místech, i zde je patrné, po čem žáci školy touží. |
|
 | | Ačkoliv se historické prameny shodují v tom, že vyzdívky krytu jsou až poválečné, některé nápisy mohou navozovat protikladný dojem. |
|  | | V době rekonstrukce kostnice pod kostelem svatého Jakuba (2011) byl kryt používán pro skladování ostatků zemřelých. Přesto, že posléze došlo k důkladnému vyklizení krytu, několik lidských kostí zapadlo do otvorů v podlaze, ze kterých je po létech vyhrabali hlodavci. Kryt tak má svoje strašidelné tajemství. |
|
 | | Držáky jednoduchého elektrického vedení na porcelánových izolátorech byly přímo zapuštěny do litého betonového stropu. |
|  | | Loučí se průzkumníci Správného směru a Druhého Brna společně s přáteli, strážci podzemní říše a více či méně náhodnými kolemjdoucími. |
|
Zdroje |
Správným směrem
