| Hlavní částí systému podzemních chodeb je vybetonovaná štola vejčitého profilu, kterou pohodlně projde člověk. |
| | V koncových úsecích beton nahradily cihly. Účelem mohlo být očekávané pokračování krytu nebo snazší odtěžení v případě závalu. |
|
| Některé úseky jsou částečně zatopené. Ve vybetonované části krytu lze vodu snadno překonat… |
| | Nejsevernější vstup s netypicky prohnutým žebříkem. |
|
| Po délce vedou aktuálně do hlavní chodby tři různé vstupy, z toho dva nouzové. |
| | Na jižní straně hlavní chodby končí betonová vyzdívka a pokračuj už jen štola ražená přímo do kamenného podloží Hádů. |
|
|
Nad seřaďovacím nádražím Brno-Maloměřice, které je pro svoji nepřístupnost cestujícím samo obestřeno řadou tajemství a mýtů, se ve zdvíhajícím úbočí kopce Hády ukrývají v opuštěné zahradě vchody do několika ve skále vyražených a částečně zatopených podzemních krytů.
Kryty sloužící původně jako ochrana před nálety zaměstnancům cementárny a přilehlých provozů (do cementárny vedla nákladní lanovka z lomu Hády) neboť nádraží v období 2. světové války dosud neexistovalo, jsou tvořeny prakticky jedinou hlavní chodbou, vedoucí od severu k jihu a třikrát zalomenou ve tvaru písmene S. Zalamování chodeb krytů civilní ochrany mělo jednak snížit účinek případné tlakové vlny, resp. letících úlomků ale mohlo mít i psychologický efekt, kdy velké množství namačkaných osob v přípdě náletu nesdílelo jeden prostor přehlédnutelný po celé délce, ale spíše izolovanější kratší úseky. Viz např. typický schodovitý tvar krytu na Muně.
V roce 2014 byly původní vchody do krytů zasypány, do centrální chodby bylo ale možné proniknout trojicí různě velkých otvorů ve větracích a únikových vodorovných štolách nad úrovní stropu, ze kterých je možné na uroveň podlahy krytu sestoupit po žebřících.
|
|
Články související s tématem Kryty nad maloměřickým nádražím
|
Zpět | Nahoru |
|
|
Brněnské podzemí
Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř… |
|
Krysí štola na Špilberku
Romantickým názvem Krysí štola se už několik staletí honosí částečně ve skále vyražená, částečně vyzděná štola vedoucí z brněnského hradu Špilberka po ji… |
|
Kryty v Divišově čtvrti Historie
Na dolním konci Divišovy čtvrti, pojmenované po vynálezci hromosvodu Prokopu Divišovi a vzniklé na začátku 20. století jako dělnická kolonie nedale… |
|
Druhé Brno
Loader.load()
Motto
„Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“
Zpíval by určitě Kittc… |
|
|