Moulin Rouge Brno

Nároží Kounicovy (vlevo) a Slovákovy (vpravo) ulice na počátku roku 2022. Podniku Moulin Rouge tou dobou již odtikávají poslední hodiny existence. Dobře je patrný rozdíl mezi původním honosnějším domem vlevo a pavlačákem obráceným do Slovákovy ulice, jež byly druhotně sjednoceny.

Moulin Rouge byl po dobu třiceti let vyhlášeným brněnským erotickým klubem, prvním, který vznikl po Sametové revoluci v roce 1989 a stal se tak jedním ze symbolů uvolněného porevolučního podnikání v Brně.

Historie

Ačkoliv posledních třicet let nároží Kounicovy a Slovákovy ulice tvořilo jistě nejpikantnější část jeho existence, historie dvojice původních domů se začíná psát podstatně dříve, již na konci 19. století. Domy Kounicova 27 a Slovákova 12 (původně ovšem Giskra Strasse 37 a Meierhofgasse 12) byly postaveny před rokem 1900 (s jistotou po roce 1870) v tehdejším dynamicky se rozvícejícícm předměstí Nová Ulice, tedy prostoru mezi Kleine a Grosse Neugasse (Údolní a Lidickou ulicí).

Zatímco dům na hlavní Kounicově ulici byl v době své stavby moderním bytovým domem, považovaným za kvalitní místo k bydlení v prostorných bytech, sousední dům na vedlejší Slovákově ulici patřil mezi levné pavlačové domy, typické pro nájemní ubytování brněnského dělnictva. Oba domy existovaly po převážnou dobu svého života odděleně a nezávisle na aktuálním politickém režimu sloužily jako nájemní bytové domy.

Ke změně došlo nejpozději v roce 1994, kdy byly domy propojeny, hluboký a tmavý pavlačový dvorek domu Slovákova 12 byl zastřešen průhledným světlíkem s polykarbonátovými výplněmi a původní byty byly přestavěny na apartmány erotického klubu. Současně došlo k improvizovanému rozšíření pavlačía avýškovému dorovnání úrovně podlah v obou domech. Později přibyla také nádstavba domů, která poskytla prostor pro ubytování dívek zaměstnaných v erotickém klubu. V původním dvoře pavlačového domu a v přízemí nárožního domu byly vybudovány dva výčepy s prostory pro kabaretní vystoupení a striptýz, domy získaly charakteristickou rudou barvu a vlastní nároží bylo opatřeno modelem větrného mlýnu s otáčejícími se neonově rudými lopatkami.

Zprovoznění výstředního, po desetiletí nemyslitelného erotického podniku s výrazným stylem vyvolalo v bližším i vzdálenějším okolí širokou škálu reakcí od upřímného zhnusení, přes pobavení až po naprosté nadšení a Moulin Rouge se stal významným orientačním bodem i podnikem, který dráždil představivost i svědomí obyvatel Brna po další tři deseteeltí. Moulin Rouge se mimo jiné zapsal do historie města a objevil se v uměleckých dílech, jakým byl třeba jeden z nejhorších českých filmů všech dob, erotická komeide Playgirls.

Zakladatelem a dlouholetým majitelem Moulin Rouge byl po většinu jeho existence brněnský podnikatel František Divoký, který se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2017, když se jej milenec jeho manželky Josef Kopriva pokusil svrhnout ze svahu v známém lomu na brněnských Hádech. V roce 2021 pak František Divoký prodal oba domy společnosti Winning Estate, která na pozemcích domů Kounicova 25 a 27 a Slovákova 12 plánuje vystavět devítipodlažní bytový dům. Tři dekády placeného sexu bude na místě volně připomínat pouze socha nahé dívky v jeho průčelí.

Dům na Kounicově 27, původně Giskra Strasse 37 patřil k honosnějším z obou staveb, jejichž spojením vznikl erotický klub.

Popis

Erotický klub byl založen nejpozději v roce 1994 v domě vzniklém propojením dvou původně samostatných budov Kounicova 27 a Slovákova 12. Oba domy měly jedno podzemní a tři nadzemní podlaží. Pro potřeby Moulin Rouge bylo dobudováno čtvrté a později v domě Kounicova 27 i páté nadzemní podlaží. Oba domy sloužily původně jako bytové, se samostatnými vstupy. Po zřízení erotického klubu byly v přízemí vybudovány bary, v prvním patře pak kanceláře a provozní zázemí a ve vyšších dvou patrech pokoje zvané apartmány, sloužící pro poskytování erotických služeb v soukromí. V 5. podlaží byly později zřízeny pokoje pro ubytování zaměstnankyň podniku.

Dům na Slovákově ulici měl původně obdélníkový půdorys s úzkým dvorem uprostřed, jehož zastřešením vzniklo příjemně působící kryté átrium - přístup do apartmánů byl zachován po pavlačích, které po přestavbě a rozšíření tvořily kryté vnitřní ochozy domu. Probouranými průchody bylo možné vstupovat do pokojů domu na Kounicově, kde se nacházely rozměrnější prostory sloužící mj. jako pokoje pro větší skupiny hostů s vířivkami.

Podnik vyvolal ihned po svém zřízení rozruch prakticky v celém Brně svojí nápadnou fasádou natřenou na rudo s růžovými a krémovými prvky odpovídajícími původní výzdobě domu na Kounicově a zejména nepřehlédnutelným modelem červeného větrného mlýna se svítícími lopatkami, jež se v noci otáčely a přitahovaly pozornost ze vzdálenosti několika bloků. Přes počáteční zejména pohoršené a odmítavé reakce se postupem času stal Moulin Rouge nejen symbolem nevkusu 90. let, který vzali Brňané za svý jako historický artefakt, ale také důležitým orientačním bodem v prostoru navzájem si podobných ulic.

Poslední úpravou bylo v polovině 10. let vybudování střešních pokojů pro tanečnice, společnice a prostituky ubytované přímo v Moulin Rouge.

Podnik ukončil provoz 31. 12. 2021. Uvnitř zůstaly spousty vybavení, používaného během posledních 30 let.

Ani po zastřešení átrium nezapřelo podobu původního pavlačového domu. Kdysi tu bydleli dělníci s rodinami, později jejich byty posloužily jako erotické apartmány. Velikostí na to byly akorát vhodné.

Mezi nejluxusnější služby podniku patřil pokoj s vyvýšenou vířivkou, do které se vešlo hned několik dívek.

Místo postelí se v pokojích dovádělo na jakýchsi vyvýšených pódiích. Nesměla chybět samozřejmě zrcadla na stropě.

Apartmán s osmibokou vířivkou zaujal prostor hned několika původních bytů.

Zůstalo tu leccos. Třeba vibrátory velkorysých rozměrů, parfémy nebo erotické pomůcky, o jejichž účelu se lze dohadovat hodiny.

Kofola v nabídce nápojů naneštěstí chyběla. Za to židle srdečných tvarů byly specialitou prvního brněnského moderního hampejzu.

Také v růžově sametovém provedení.

Ve vzduchu tu visí nevyřčená otázka: co říkali na nový účel svého domu jeho někdejší obyvatelé z dob Sametové revoluce?

Zákaznické karty byly očíslovány. Nepřekvapuje nás, že se během let přehouply až do čtyřciferných čísel.

Jednotná cena koktejlů zahrnovala také neobvyklou podívanou a příležitostně kabaretní vystoupení. Ve svých nejlepších časech byl Moulin Rouge v provozu non-stop a své služby tu nabízelo 30 slečen.

Značkový koberec ve stylu 90. let 20. století zmizí v průběhu demolice do nenávratna.

Tohle byl kdysi temný dvorek pavlačového domu a později jeden ze dvou barů erotického salonu. Dnes z něho sálá vícevrstvý smutek.

Hlavní bar se striptýzem, tanečním parketem, tyčí, klecí a vůbec vším, co bylo kdysi výkladní skříní Moulin Rouge.

Z otvoru ve stropě vedoucího do vyšších pater čněla k odlaze lesklá taneční tyč. Skrze bylo možno pozorovat show z výše položené kanceláře.

Tam, kde kdysi nájemníci skladovali uhlí, byly v 90. letech zřízeny skromné šatny pro zaměstnankyně erotického podniku.

V původním sklepě vznikla plynová kotelna. Uhlí už nebylo potřeba.

A zcela dole to vše končilo v pračce. Nikdo už nespočítá, kolik poskvrněného prádla prošlo kulatými dvířky těchto dvou krasavic.

Milovníky opuštěných brněnských zákoutí dlouho přitahoval opuštěný pavlačový dům na Kounicově 23. S demolicí Moulin Rouge vzal bohužel taky za své a uolnil místo moderní novostavbě.

Jak vypadala vířivka v provozu, předvádí na facebookovém profilu, který podnik přežil, odvážná společnice Lea.

Hlavním tahákem podniku byla v letech předcházejících konci exotická dívka Naomi k květovaných plavkách i bez nich.

Facebooková stránka s posledním příspěvkem z 25. srpna 2021 působí výmluvným dojmem. Kde jste, že tu nejste s námi? Popularita podniku upadla zejména po rozšíření soukromých erotických služeb nabízených na internetu. Symbol divokého podnikání brněnských 90. let nenávratně skončil.

Relativně nově zřízený erotický klub Moulin Rouge zachytil v jednom z nejopovrhovanějších českých filmů rovněž režisér Vít Olmer. Ve filmu, který s celkovými 11 % zaujímá na ČSFD 18. místo od konce hraje podnik pouze epizodní roli.

Na záběrech z roku 1994 zaujme kromě nenucené atmosféry (natáčeli filmaři v běžném provozu podniku?) také ukázková historická technika.

Sbohem Moulin Rouge. Děsivý, opovrhovaný, snad i skrytě milovaný a nakonec melancholicky vzpomínaný.

Zdroje

1. Moulin Rouge Brno: O clubu. Dostupný z http://www.moulinrougebrno.cz/index.html.
2. Facebook.com: Moulin Rouge Brno. Dostupné z https://www.facebook.com/MoulinRougeBrno/.
3. Brandová, Z.: Za pokus o vraždu manžela dostala žena i její milenec 16 let vězení. Dostupné z https://www.idnes.cz/brno/zpravy/krajsky-soud-brno-rozsudek-vrazda-sestnact-let-vezeni-josef-kopriva-eva-grycova.A190528_093327_brno-zpravy_mos1.

Komentáře: