Podzemní továrna v Branické skále

Do útrob podzemní továrny lze proniknout malým okénkem nad původními zasypanými vraty.
Do útrob podzemní továrny lze proniknout malým okénkem nad původními zasypanými vraty.

Branická skála na pravém břehu Vltavy, kdysi spadala až k řece a oddělovala tak dnešní městské části Podolí a Braník. Staletí probíhající těžba méně kvalitního devonského vápence však otevřela nábřeží a uvolnila prostor pro dnešní Modřanskou ulici, park, dětské hřiště a netradiční kostel - moderní sbor Českobratrské církve evangelické, postavený ze dřeva a připomínající dočasnou ubytovnu.

Původní krasové jeskyně v Branické skále ustoupily v průběhu staletí těžbě kamene (dnes lze nalézt pouze malý pozůstatek jedné jeskyňky severně od štol) a koncem 2. světové války se místo pod skalou stalo prostorem pro stavbu podzemní továrny Bronzit (Agave) pro německý válečný průmysl. Část prostoru přiléhajícího bezprostředně ke skalní stěně byla obehnána ochranným zemním valem, za kterým byly proraženy tři rovnoběžné chodby vedoucí k jihovýchodu do nitra hory.

Popis

Nevydřevené štoly o délce cca 50 m byly původně zakončeny vjezdovými ocelovými vraty, dnes zvenku do různé výšky (až 2 m) zavalenými kameny a sutí sesutými ze skály. Jeden vstup je zazděný, zbývající dva jsou opatřeny ocelovými dvířky a okénkem s průduchy, která jsou běžně uzamčena, příležitostně je ovšem lze zastihnout v odemčeném stavu. Ve vzdálenosti cca 20 m od vstupů jsou chodby spojeny první příčnou štolou, o několik metrů dále jsou všechny tři chodby přehrazeny cihlovými zdmi, později prokopanými. Prostřední štola je kratší, zbývající pokračují až do vzdálenosti cca 50 m, kde jsou spojeny druhou příčnou spojovací štolou, opět zazděnou a prokopanou. Nejjižnější chodba je poněkud delší a pokračuje v přímém směru za kamenný zával, kde končí čelbou.

Kdo by se neměl chuť soukat čtvercovým okénkem, může zkusit nedaleká dvířka. Střídavě bývají zamčená a vyražená.
Kdo by se neměl chuť soukat čtvercovým okénkem, může zkusit nedaleká dvířka. Střídavě bývají zamčená a vyražená.
Cesta okénkem dovnitř není snadná. Je to ale past: cesta ven se zdá zhola nemožná.
Cesta okénkem dovnitř není snadná. Je to ale past: cesta ven se zdá zhola nemožná.

Ve všech štolách lze nalézt pozůstatky po průmyslové drážce o rozchodu 600 mm, která svědčí o tom, že až do svého uzavření nebyla továrna nikdy uvedena do plného provozu. Z kusých svědectví vyplývá, že v podzemí krátce působila soustružnická dílna a vyrábět se tu měly elektronky pro firmu Philips. Později bylo podzemí pravděpodobně využíváno také jako ledárna pro skladování ledu z Vltavy.

Jižně od podzemního komplexu továrny se za evangelickým sborem nachází trojice kratších chodeb, v roce 2016 uzavřených, jejichž účel není znám. Na neznámém místě v prostoru pod Branickou skálou se také nacházela studna Ocelovka, ze které byla stáčena a prodávána sirná minerální voda ještě ve 20. letech 20. století. Sirné nerosty jsou patrné i ve struktuře jinak šedobílého branického vápence tvořícího stěny štol.

V současnosti (2016) jsou prostory vyklizené, mimo několika drobnějších závalů čisté a víceméně totožné se stavem, v jakém byly v roce 1945 dokončeny. Vstup je relativně bezpečný, podzemí nemá žádné využití, mimo občasných návštěv bezdomovců - poměrně nekomfortní přístup ale zajišťuje, že se nikdy nestaly trvalým bydlištěm žádné skupiny a nejsou ani zavaleny odpadky, jak je v případě obdobných staveb obvyklé.

Kdy by řekl, že koleje do Sovětského svazu vedou přímo z Prahy a mají rozchod 600 mm.
Kdy by řekl, že koleje do Sovětského svazu vedou přímo z Prahy a mají rozchod 600 mm.
V prostorných chodbách zůstaly koleje skoro všude. Na stěnách je vidět ukloněné vrstvy usazených hornin.
V prostorných chodbách zůstaly koleje skoro všude. Na stěnách je vidět ukloněné vrstvy usazených hornin.
Ze zařízení nezbylo v podzemní továrně vůbec nic. Je tu relativně čisto a klid.
Ze zařízení nezbylo v podzemní továrně vůbec nic. Je tu relativně čisto a klid.
Některé oblasti podzemního labyrintu jsou, zdánlivě chaoticky, odděleny cihlovými příčkami.
Některé oblasti podzemního labyrintu jsou, zdánlivě chaoticky, odděleny cihlovými příčkami.
Uvniř lze nalézt třeba plíseň, která má srst lepší než divoké prase.
Uvniř lze nalézt třeba plíseň, která má srst lepší než divoké prase.
Milovníkům konspirace jistě polahodí zazděné vstupy, nebo spíš výstupy z podzemí.
Milovníkům konspirace jistě polahodí zazděné vstupy, nebo spíš výstupy z podzemí.
Celkem je systém tvořen trojicí rovnoběžných chodeb, pospojovaných kolmými spojkami. Nic k zabloudění.
Celkem je systém tvořen trojicí rovnoběžných chodeb, pospojovaných kolmými spojkami. Nic k zabloudění.
Některé menší závaly mají krásně pravidelný tvar - jako tento se čtvercovým půdorysem.
Některé menší závaly mají krásně pravidelný tvar - jako tento se čtvercovým půdorysem.
Vcelku příjemné, suché a klidné prostředí, vhodné pro meditace, rozjímání a nasávání negativní energie.
Vcelku příjemné, suché a klidné prostředí, vhodné pro meditace, rozjímání a nasávání negativní energie.
70 let po skončení 2. světové války je většina nevydřevených chodeb v Bránické skále pořád ve výborném stavu.
70 let po skončení 2. světové války je většina nevydřevených chodeb v Bránické skále pořád ve výborném stavu.
Satan tě prcá!
Satan tě prcá!
Chodbu, která vede nejhlouběji do nitra Bránické skály, přehradil kamenný zával. Lze jej ale snadno prolézt.
Chodbu, která vede nejhlouběji do nitra Bránické skály, přehradil kamenný zával. Lze jej ale snadno prolézt.
Za nejzazším závalem lze nalézt kousek kusé koleje. To je poslední překvapení - dál už podzemní chodby nevedou.
Za nejzazším závalem lze nalézt kousek kusé koleje. To je poslední překvapení - dál už podzemní chodby nevedou.
Za evangelickým kostelem u Modřanské ulice se nachází ještě tři slepé a uzamčené chodbičky.
Za evangelickým kostelem u Modřanské ulice se nachází ještě tři slepé a uzamčené chodbičky.

Zdroje

  1. Cílek, V. a SPEA: Branická skála: historické podzemí. Dostupné z http://old.speleo.cz/soubory/speleo/sp11/branik.htm
  2. Pohůnek, J.: Podzemní továrny. Dostupné z http://prebral.net/dok/tovarny.doc.
  3. Holakovský, M.:Branické podzemí zůstalo definitivně zavřené Zdroj: http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/branick-podzem-zstalo-definitivn-zaven.html. Dostupné z http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/branick-podzem-zstalo-definitivn-zaven.html.
  4. Klub českého podzemí: Braník. Dostupné z http://www.ceskepodzemi.net/2011/branik/.
 
Článek ze dne 2. 3. 2016 byl naposledy upraven dne 2. 3. 2016 a zobrazen celkem 16257×, naposledy dne 5. 11. 2024 v 4:28.
 
 

Články související s tématem Podzemní továrna v Branické skále

Zpět | Nahoru

Podzemní pískovna Indiánka
Pražské podzemí
Z pražského podzemí jsou zpracována následující hesla: Lapák, tunel Botiče, Fejkova pískovna alias Bílý kůň, podzemní pískovna Indiánka, odvodň…
Podzemní továrna v Branické skále
Druhá Praha
Motto „Druhé město se zdá být přeplněné sochami, pomyslel jsem si, a jeho obyvatelé ještě lstivě využívají našich soch a dělají si z nich chlívky pro svá …
Podzemní továrna ve Stránské skále
Podzemní továrna ve Stránské skále
Podzemní továrna v masivu Stránské skály byla vybudována ve 2. polovině 2. světové války jako alternativní výrobní prostory zbrojovky Flugmotoren Werke Glöck…
Praha
Praha
Hlavní a největší město Česka, jediné s počtem obyvatel vyšším než milion. Rozkládá se na příznivém místě v mělkém otevřeném údolí okolo velkého meandru řeky V…
Most inteligence
Most inteligence
Jako Most inteligence bývá označován nejjižnější pražský železniční most přes Vltavu, oficiálně zvaný Branický, převádějící přes řeku jedinou kolej tzv. …
Praha-Braník (žst)
Praha-Braník (žst)
Název stanice: Praha-Braník Číslo stanice: 570168 Zkratka: PHA BR Kilometrická poloha: 8,816 …
Podzemní továrna Richard
Podzemní továrna Richard
Podzemní továrna Richard byla budována v letech 1944 a 1945 na západním okraji Litoměřic jako prostor pro zbrojní výrobu - především tankové motory, naváděcí…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:


Autor: Jaroslav BořickýČas: 22. 5. 2020, 13:10
Jsem pamětník.Po válce mi bylo devět let.Branické skály bylo naše "eldorádo".Všechny díry byla naše.Pro osvětlení byla fagule. Ty byly z bezinkového dřeva,vnitřek byl vydlabán.A dovnitř nalitý vosk.Baterky v té době nebyly.Co se říkalo,Němci tam opravdu chtěli vybudovat továrnu.Ale skalní podloží nebylo kompaktní,strop se propadal.Tak se od toho upustilo.Že by tam kdy byla soustružnická dílna,nepamatuji.To samé,uskladňování ledu z Branické ledárny.Krátce po válce byl venkovní prostor ohraničen.Byla tam nějaký čas prodejna stavebního materiálu.

Autor: vfvvfvcvlkfvlČas: 26. 4. 2020, 18:7
Satan tě prcá!



Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Horáková, D., Kuchař, J., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2024-11-05]
Dostupné z: https://spravnym.smerem.cz/Tema/Podzemn%C3%AD%20tov%C3%A1rna%20v%20Branick%C3%A9%20sk%C3%A1le&typzarizeni=c.
 
Desktopová verze | Mobilní verze