Ponávka
| Délka: | 16,8 km |
| Pramen: | vlastní pramen v lese u obce Vranov |
| Ústí: | řeka Svitava |
| Pomoří: | Černé moře |
Přestože je Ponávka klasifikována jako potok, každý správný Brňák ví, že jde o řeku, navíc dokonce řeku ponornou, která nemá pramen a objevuje se na různých, vzájemně nesouvisejícíh místech Brna. Ve skutečnosti Ponávka pramení jižně od obce Vranov v lese, kterým pak protéká jihozápadním směrem přes Lelekovice až do Údolí Ponávky, což je název pro mělké údolí spojující město Brno s Boskovickou brázdou. Díky své vhodné poloze mezi kopci předhůří Českomoravské vrchoviny je Údolí Ponávky ideálním východiskem z města na sever, kterým vede dálnice, současná železniční trať Brno - Havlíčkův Brod a přímo po břehu Ponávky také bývalá trať zvaná Stará Tišnovka.
Údolím Ponávky vstupuje Ponávka do města Brna, konkrétně městské části Mokrá Hora, protéká kolem areálu Lachemy Brno, pod železniční zastávkou Brno-Řečkovice, dále okolo zahrádkářské osady na ostrově v Podhájí a po soutoku s podzemním Medláneckým potokem se dostává do prostoru bývalé dělnické kolonie podle Myslínovy ulice za nádražím Brno-Královo Pole.
Bezprostředně za nádražím Ponávka opouští své přirozené koryto a mizí v ústí štoly CI (tunel Ponávky), kterým teče téměř 3 kilometry přímým směrem až do Cacovického náhonu na řece Svitavě.
Články týkající se Ponávky od severu k jihu
Původní tok Ponávky však vedl od královopolského nádraží směrem k Červenému mlýnu na Ponávce a dále prostorem dnešního parku Lužánky, pod náměstím 28. října a po ulicích Příkop, Ponávka a Vlhká ke křížení ulic Vlhká a Křenová, kde se Ponávka stékala se Svitavským náhonem mířícím přes Komárov do řeky Svratky. Tato část toku byla od konce 19. století postupně sváděna do štol různého profilu a stáří, společně s dalšími menšími toky protékajícími pod centrem města.
Právě díky postupnému charakteru mizení říčky pod zemí a opět nenadálému vynořování mezi městskými domy, ulicemi a továrnami se Ponávka stala námětem mnoha městských legend, vtipů, říkanek a písní, vznikajících především v chudinských čtvrtích dolního Brna okolo toku Ponávky a obou hlavních městských náhonů (Svitavského a Svrateckého):
Není to fligna je to šmé,
že pré už Ponávky není,
veletok je to betálné
déte si bacha, křéni.
|
|
Články související s tématem Ponávka
|
Zpět | Nahoru |
|
|
Svratka (řeka)
Svratka
Délka:174 km
Pramen:vlastní pramen pod Žákovou horou
Ústí:řeka Jihlava v deltě prostřední Novomlýnské nádrže
Pomoří:Černé … |
|
Svitava
Svitava
Délka: km
Pramen:vlastní pramen severně od města Svitavy
Ústí:řeka Svratka
Pomoří:Černé moře
Řeka Svitava… |
|
Štola potoka pod Solniční
Historie
Štola pod Solniční ulicí sloužila pravděpodobně jednak pro odvod splašků z domů v severní části města Brna do řeky Ponávky pod městem, ale ta… |
|
Brno
Druhé největší české město je nejen mým rodištěm a bydlištěm, ale také zajímavým centrem průmyslu a školství s bohatou historií, která se promítá do ducha mě… |
|
Tunel staré Ponávky
Jako tunel staré Ponávky je označován soubor asi 4,5 km na sebe navazujících podzemních štol vedoucích od železniční stanice Brno-Královo Pole až k bývalém… |
|
Svitavský náhon
Svitavský náhon je vodní tok oddělující se od řeky Svitavy v brněnských Zábrdovicích a protékající částečně pod zemí nejstaršími průmyslovými čtvrtěmi Brna… |
|
Cacovický náhon
Cacovický náhon je původně mlýnský náhon na řece Svitavě (pravém břehu) v severní části Brna, čtvrti Cacovice. Do jižní části Cacoviského náhonu se vlévá ř… |
|
Odlehčovací komora Dalimilova
Tak, jako i na jiných místech brněnské kanalizační soustavy, je i v Medlánkách a Řečkovicích zapotřebí ošetřit stavy, kdy se do kanalizace dostane větší mn… |
|
|
|
Správným směrem
