Propustek v Maloměřicích

V brněnském podzemí lze narazit na rozlehlé sály, podzemní řeky, dráhy, sklepy, složité labyrinty chodeb. Jsou ale jenom třešinkou na pomyslném zemním dortu, páchnoucím vlhkostí a plísní a provrtaném jako červivé jablko potrubím. Zřídka velkým, často menším a nejčastěji tak malým, že se do něj člověk vůbec nemůže vejít. Právě roury všech rozměrů (a čím menší, tím je jich víc) tvoří základ onoho úžasného propletence. Je proto namístě kromě velkolepých prostor nahlédnout také do nejobyčejnějších betonových trub.

Nenápadná roura na břehu řeky by mohla být vstupem do podzemního království. Třeba je tam i poklad! Nezbývá, než ji prozkoumat! V rouře je čisto a skoro útulno. Malé loužičky dávají tušit, že voda tu přecejenom občas proudí. Ale co je to tam vzadu, že by nějaká podzemní víla? Něco se tam hýbe a vzdaluje, horem pádem pospícháme kupředu.

Drobná postava se jen prosmýkne a cupitá dál. Nás ale překážka v podobě zatopené komory (určitě je nekonečně hluboká) a strohého žebříku přecjenom chvíli zdrží.

Nejsložitějším potrubním systémem v městě je zřejmě kanalizace. Od stok mnohametrových průměrů tam kdesi dole na jihu můžeme podzemím stoupat k menším chodbám, kterými se tiše valí šedozelená záplava městských splašků, dál rourami velkých, malých a menších průměrů, okolo tisíců zapomenutých odboček a slepých tras až po plastové drenážní trubky prakticky pod každou ulicí.

Kromě splaškové kanalizace ale ve městě existují také systémy dešťových potrubí a stok a nakonec i zcela oddělená potrubí, která pouze provádí nahromaděnou dešťovou vodu nebo proudy občasných potoků a pramenů do údolí a k řekám. Taková vedení jsou většinou mnohem čistější, nepáchnou a čas od času je promyje relativně čistá dešťová voda. Některá jsou zahrnuta do městského kanalizačního systému, jiná, jako propustek v tomto článku, existují samostatně, nezávisle na okolí.

Na samém okraji Brna, na levém břehu řeky Svitavy pod severním zhlavím maloměřického nádraží upoutá kolemjdoucího chřtán tmavého potrubí a průměru cca 140 cm. V létě se z roury rozlévá chladivý vzduch, který v parném dni láká k návštěvě víc než jindy.

Betonové potrubí vede ve velmi mísrném sklonu pod Babickou ulicí a dále k jihu pod kolejemi trati do České Třebové až pod úbočí hádeckého kopce, nedaleko místa, kde ve svahu pramení bezejmenná studánka (někdy v mapách bývá označována jako studánka Malý lesík). Ta poskytuje tak málo vody, ž za běžného počasí se stihn vsáknout, ještě než doteč k potrubí. V případě prudkého deště však propustek odvodňuje celou severní stranu severovýchoního výběžku Hád.

A je to. Nacházíme zadní vchod a ocitáme se v království za nádražím. A pohádková podzemní víla je tu taky!

Komentáře: