Sklep nad Pivovarskou uličkou

Nad bývalou Falkensteinerovou cihelnou mezi ulicí Úvoz a Pivovarskou uličkou v Brně vznikla na troskách zahrádkářské kolonie nad hliníkem podivná „Země Nikoho“.

Z křoví tu vyčnívají trosky domů, opěrných zdí, chat i sklepů. Nejzachovalejší sklípek má vstup v opěrné zdi z kamene nedaleko hrany srázu nad cihelnou.

Malý sklep tvořený jednou cihlovou chodbou s hlubším výklenkem se nachází v území nikoho za Pivovarskou ulicí v Brně nad zaniklou Falkensteinerovou cihelnou.

Původní cihelna za augustiniánským klášterem pocházela pravděpodobně z přelomu 18. a 19. století (doložena je již roku 1815) a roku 1857 ji zakoupil od vdovy Karoliny Krásenské Valentin Falkensteiner. Výrobky této cihelny nesly kolek „FuE“ (pravděpodobně Fischer und Ehrenfest) a číslo 1 nebo 2 v obdélném rámečku. Cihlena byla v provozu až do 2. světové války a prostor nad jejím hliníkem, na úbočí Žlutého kopce byl tedy jakýmsi přirozeným krajem „krajem za továrnou“, který postupně ukusovala na výrobu cihel, z nichž je postavena velká část dnešního Brna.

Výroba v cihelně byla ukončena pravděpodobně za 2. světové války, neboť nejpozději v roce 1944 již lze doložit malopu zahrádkářskou kolonii mezi travnatým hřištěm nad klášterem a ostrou hranou srázu hliníku. Bez podstatných změn, pouze s přibývajícími zahradními chatkami kolonie fungovala následujících téměř 70 let, než byla v roce 2011 zrušena a opuštěna. Co bylo důvodem k vypovězení nájemníků z městského pozemku, který během následujících pěti let úplně zchátral, není zcela jasné.

V roce 2016 je území bývalé zahrádkářské kolonie, přecházející v horní část opuštěného hliníku cihelny zajímavým kouskem postindustriální krajiny v centru Brna. Ovocné stromy opuštěných zahrad ve členitém terénu prorůstají náletová křoviska a ve vysoké trávě lze najít základy zdí a zbytky sklepení zaniklých domků. O tom, že se pod podzřelým pozemkem skrývají i podzemní prostory svědčí osamělý komínek větracího průduchu do kláštěerních sklepů, ve kterých sídlí vinárna U královny Elišky.

Jediným větším zachovalým sklepem přístupným z povrchu je asi 3 m dlouhá chodba zaklenutá valenou klenbou z cihel s výklednekm na police, které v prostoiru dávno chybí. Sklep je vyklizený, prázdný, nicméně v minulosti patrně posloužil jako nouzové nocoviště lidem bez domova, kteří zde našli relativně suché a klidné území blízko středu mkěsta. Odtěžení na výrobu cihel momentálně sklepu ani ostatním pozůstatkům místní zvláštní zástavby nehrozí, ve vzduchu ale visí mnohem větší nebezpečí spojené s budovatelským úsilím nového tisíciletí.

Pozůstatky improvizované ložnice svědčí o tom, že sklep našel své příležitostné využití i po zbourání domu, za kterým stával, a spotřebování všech kompotů v policích.

Výklenek ve zdi byl dost hluboký na uložení roční úrody z malé zahrádky a několika lahví vína k tomu.

Zdroje

1. Pecka, T.: Zaniklé cihelny a významné sprašové odkryvy na listu Brno-sever, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 2012. Dostupné z http://www.sci.muni.cz/gap/casop/r2012/042_pecka12.pdf.
2. Anton, O., Cikrle, P., Heřmánkvoá, V.: Historický objekt z hlediska původu a kvality použití cihelných zdicích prvků. Dostupné z http://stavba.tzb-info.cz/cihly-bloky-tvarnice/14780-historicky-objekt-z-hlediska-puvodu-a-kvality-pouziti-cihelnych-zdicich-prvku.
3. Laterarius.cz. Občanské sdružení pro podporu výzkumu historie cihlářství. Dostupné z http://www.laterarius.cz/registr?view=item&catid=2&id=921.

Komentáře: