Sklepy nemocnice u sv. Anny

Provazový žebřík dopadl s žuchnutím na dno podzemní chodby. Vstupuijeme poprvé (doslova) do neznámé země.

Až pod (dnes nezastavěný) klín ulic Pekařské a Anenské v Brně zasahovaly původně sklepy Anenského kláštera v Brně, který dal v roce 1782 základ dnešní fakultní nemocnici. Klášter, který sahal od Provaznického vršku až ke Svrateckému náhonu se rozvíjel od počátku 14. století jak na povrchu, tak pod ním, postupným ražením systému chodeb a sklepů pod jednotlivými budovami. Zatímco na povrchu zmizela většina původních staveb v průběhu josefínských reforem na konci 18. století, bourat v podzemí nebylo zapotřebí a proto byl systém sklepů pouze rozšiřován.

Pravděpodobně v roce 1868 v souvislosti se stavbou současné hlavní budovy nemocnice, navržené a realizované v novorenesančním stylu dánským architektem Theophilem Hansenem ve spolupráci se staviteli Františkem Přerovským a ? Vyhnalem, došlo k rozšíření barokních chodeb o rozměrnější místnosti určené pro nemocniční lednici, do které se ukládal v zimě led z řeky, jež byl poté po celý rok k dipozici pro chlazení.

Šplhat do sklepení je třeba opatrně. Pokud by se žebřík nahoře uvolnil a zřítil na dno, šance dostat se ven se rapidně sníží. Sklepení by se pak mohlo stát až hladomornou nebo dokonce hrobem.

První pohled padne na klenutou, betonem zpevněnou chodbu, ve vzdálenější části se slibným průchodem do dalších podzemních prostor. Bohužel beton kraluje na stěnách i podlaze a tak z původního díle nespatříme vlastně vůbec nic.

V průběhu 20. století došlo k ukončení provozu lednice a část prostor, přístupných schodištěm přímo z hlavní nemocniční budovy, byla využita jako kotelna. Zbývající prostory sklepení byly pro svoji vlhkost a malou stabilitu využity pro skladování materiálu nebo zůstávaly prázdné a bez využití. V roce 1976 došlo pouhých několik desítek metrů od tohoto sklepení k nechvalně proslulé havárii vodovodu z 19. století a následnému průsaku vody a podemletí sousedních historických sklepů, do kterých se následně propadla tramvajová zastávka před nemocnicí. Havárii tehdy zaplatila životem Marie Bartošová, která se při pokusu o záchranu jiného cestujícího propadla do kaverny a zmizela v podzemí. Její ostatky byly nalezeny až v roce 1992 v Komárově, kam doputovaly částečně neznámým podzemím a historickou kanalizační sítí. Prakticky sousedící sklepy spojené s lednicí tehdy zůstaly kupodivu nedotčeny.

Za průchodem se nalézá podobná místnost, otočená kolmo ke vstupní chodbě i Anenské ulici.

Beton vzal pod svoji ochranu původní klenutí, betonem je přehrazené někdejší pokračování sklepů, beton se rozlil po podlaze, stropech i stěnách. Ale je to také beton, který je živným prostředím pro růst krápníků ze sintru, který z něj vymývá prosakující voda z povrchu.

Za cca 10 let od rekonstrukce a vybetonování chodeb již narostly krápníky, chráněné špatně přístupnou šachtou před nezvanými návštěvami, do slušných rozměrů několika desítek cm.

Ke zlomu došlo až v roce 2007 v souvislosti se zahájením výstaby nového centra klinického výzkumu ICRC, které uchvátilo centrální severní část nemocničního areálu za zdí od Aneneské ulice. Moderní sedmipodlažní budova vyžadovala solidní založení, které ovšem prochází prostorem části bývalých sklepů a ty tak musely ustoupit nejprve vybagrované jámě a následně betonovým stěnám kliniky. Lednice tak byla odříznuta od přístupové chodby z nemocnice, nimcéně obě přeživší chodby byly sanovány betonovým nástřikem a z povrchu Anenské ulice byl vybudován rekonstruovaný vstup.

A narůstají dál. Každou vteřinou se několik stovek biliónů molekul uhličitanů rozpuštěných ve vodě naváže na konec brčka.

Některé krápníky formují na koncích zajímavé kamenné řetízky. Růst brček je podmíněn dokonale nehybným vzduchem a minimálními otzřesy. Tady dole, jen pár metrů pod rušnou ulicí, mohou minerály nerušeně krystalizovat. Vteřinu, za vteřinou, hodinu za hodinou, den za dnem, podmínky jsou zde pořád neměnné.

Průhledné krystaly uhličitanů vyluhovaných z betonu připomínají nevybroušené drahokamy. Anebo led, který se tu skladoval před stoletími.

V současnosti jsou dvě na sebe navzájem kolmé místnosti o rozměrech cca 4 m × 12 m přístupné pouze tímto novým vstupem, navzájem jsou propojené krátkým průchodem, opatřené armovaným betonovým nástřikem a zůstávají bez využití. Za povšimnutí stojí především od roku 2007 úspěšně narůstající sintrová brčka.

Labyrint sklepení pokračoval za touto, nově postavenou, zdí. Pamětníci vzpomínají, že bylo možné bez překážek projít až do centrální nemocniční chodby a vyjít v zabláceném oblečení hlavním vchodem.

Bylo nám tu hezky; je na čase, vyšplhat zpátky na povrch a ztratit se v ulicích…

Zdroje

1. Pokorný, K.: Kterak Brno o sklepy přichází, aneb: Zničení sklepa – barokní lednice u sv. Anny. Dostupné z http://agartha.cz/html/pruzkumy/brno/pekzbled/index.php
2. Judex, K. osobní rozhovor.
3. Muni.cz: Fakultní nemocnice u svaté Anny slaví 225 let. Dostupné z http://www.online.muni.cz/udalosti/2260-fakultni-nemocnice-u-svate-anny-slavi-225-let.

Komentáře: