Sklepy pod Kapucínským náměstím

Poměrně zachovalé sklepení je vyzděné cihelným zdivem s pěknými pasy a později místy vyztužrné železobetonem.

Málokdo tuší, že mimo známé a veřejnosti přístupné sklepní hrobky kapucínského kláštera se pod brněnským Kapucínským náměstím skrývá také systém poměrně hlubokých historických sklepení, který je zcela opuštěný a zeje prázdnotou.

Na místě dnešního mohutného domu Kapucínské náměstí 2,3,4 stály původně tři menší domy středověkého původu s dvorními křídly. Na rohový dům U Tří kohoutů, zasahující do Masarykovy ulice, navazoval dvoupatrový objekt upravený v klasicistním slohu s orientačním číslem 2, přilepený ke dvěma podobným stavením s čísly 3 a 4. Všechny tři domy byly dvoupatrové a nejvyšší z nich hraničil přímo s kostelem Nalezení svatého Kříže, pod kterým se nachází známá kapucínská krypta. Původně středověké domy prodělaly nejrozsáhlejší přestavbu v období baroka, aby byly o dvě století později zbourány a v roce 1902 nahrazeny jediným mohutným domem podle návrhu architekta Ferdinanda Hracha, který na místě stojí dodnes.

Kapucínské náměstí bylo po staletí nejmenším z brněnských městských tržišť. Místní prodejci se specializovali na prodej dřevěného uhlí a zátopového dřeva, což dalo náměstí název Uhelný trh, který si drželo stovky let. Často zde však byly k mání také řemeslné výrobky. Právě drobní řemeslníci a živnostníci tvořili většinu majitelů a obyvatel domu. Relativně úzké parcely však postupem času neumožnily rozšiřování živností, a tak se z domů na Kapucínském náměstí staly často domy nájemní, ve kterých se tísnily desítky a stovky chudých podnájemníků. Prostoru bylo uvnitř městských hradeb nedostatek, a proto bylo domy často (na černo) rozšiřovány o rozsáhlá sklepení pod stavbou, dvorem a často i ulicí. Kapucínské náměstí bylo takto podsklepeno prakticky pod celou dlážděnou plochou.

Historické prostory se nachází poměrně hluboko - ve druhém až třetím patře sklepů zhruba 8 m pod povrchem ulice.

Sklepení je tvořeno pěticí přibližně obdélníkových prostor seřazených v řadě a propojených průchozími dveřmi.

S výstavbou nového domu byly menší sklepy pod trojicí původních objektů zrušeny a na jejich místě vyrostly moderní sklepy z počátku 20. století. V zapomění však tenkrát upadlo druhé podzemní patro zvlášť hluboko uložených sklepů, které nebyly s novým domem propojeny žádnýcm schodištěm ani šachtou a téměř na 100 let se na ně zapomnělo. Teprve v roce 1993 byly ve značné hloubce (cca 8 m) objeveny sondou dutiny a následný průkop podlahou sklepů vedl k objevu šestice místností přibližně obdélníkového tvaru, nacházejících se z větší části (5 místností) pod stavbou a jen částečně vcházející pod náměstí. Ze sklepení vedlo několik odbočujících chodeb, schodišť a šachet, částečně propojujících systém se sklepy sousedních domů, které však byly z důvodů špatného stavu zasypány a zrušeny.

Zděné sklepy jsou uzavřeny valenou cihlovou klenbou, která obstála zkoušku staletí a až na výjimky nepotřebovala podporu železobetonu.

Nejjižnější, nejširší a nejhlouběji položená místnost byla ve špatném stavu, a proto bylo nutné ji vyztužit železobetonovou skořápkou.

Sklepy tvoří pět propojených místností obdélníkového půdorysu různé velikosti (největší zaklenutá místnost sanovaná železobetonovou skořepinou má rozměry cca 12 m × 5 m) seřazených v řadě kromě nejzápadnější místnůstky pod náměstím, která je situována v pravém úhlu vůči řadě ostatních. Většina stěn a valených klenutých stropů byla ponechána jako obnažená z pálených cihel, na několika místech však byla nutná sanace vyztuženým betonovým nástřikem. Ze sklepení vedou dvě spojovací šachty do vyššího patra sklepů a několik zazděných odboček do menších sklepních místností, které byly s postupem času zasypány.

Původní vstup do druhého podzemního patra sklepů vedl svislými šachtami z prvního patra. Po uzavření zůstaly zbytky šachet zespodu přístupné, nikam ale nevedou.

Žebřík do podzemí úzkou šachtou dopravit nelze, pro průzkum vyšších pater nezbývá než postavit lidskou pyramidu.

Také směrem ke kapucínské kryptě v sousedství vede podzemní chodba, nicméně zasypaná je hůř než hřbitovní chodba ve Stínadlech.

Kovový žebřík nedosahuje až k poklopu, proto je nutné opustit podzemí po provazovém.

Zdroje

1. Svoboda, A.: Brněnské podzemí kniha druhá. Vydání 1. R-atelier, s. r. o. ISBN 90-902985-1-6.

Komentáře: