Sklepy pod domem U tří kohoutů

Nově vybudovaný a v současnosti jediný vstup do sklepení pod domem U tří kohoutů vede svislou šachtou po žebříku z Masarykovy ulice.

Rozsáhlá sklepení, pravděpodobně až středověkého původu, jsou pozůstatkem podzemních taveren a sklepů sloužících po staletí k uložení piva a vína pod bývalým hostinským domem U tří kohoutů na dolním konci Masarykovy ulice v Brně.

Historie

Sklepy jsou pozůstatkem pravděpodobně středověkého systému podzemních prostor pod domem U tří kohoutů, kde je již v počátkem 17. století doložena taverna. V roce 1746 je doloženo využití sklepů pro skladování kůží k jirchářským účelům, podzemní taverna zde byla otevřena nejpozději v roce 1794. Sklepení tehdy obsahovalo „sklep k ukládání kůží, čtyři další malé sklípky, velký sklep na osmdesát beček vína, podzemní lednici a domovní stoku“. Po zrušení sklepní taverny nejpozději v roce 1897, kdy byl původní barokní dům zbořen a nahrazen o patro vyšším pseudobarokním palácem, byla dnes přístupná část sklepů zasypána a ponechána vlastnímu osudu. Ten se naplnil prozatím šťastným způsobem na přelomu 80. a 90. let 20. století, kdy došlo k sanaci pod vedením Ing. Aleše Svobody a tedy záchraně sklepů, které jsou dnes bez konkrétního využití.

Popis

Současné sklepy jsou pouze částí komplexu sklepení, který se původně rozkládal pod celým blokem domů mezi ulicemi Bašty, Masarykovou a Kapucínským náměstím a podzemními chodbami pravděpodobně pokračoval i pod Josefskou ulici a do sklepů domů na ní stojících. Většina chodeb propojujících tato sklepení s okolním podzemím byla přeťata a zasypána při stavbě kolektorů pod Kapucínským náměstím a Masarykovou ulicí nebo zazděna při sanaci podzemí a jeho oddělení od současných sklepů pod domem U tří kohoutů.

Sklepení je tvořeno třemi poměrně prostornými místnostmi zaklenutými valenou cihlovou klenbou a trojicí chodeb, které je spojovaly s dalšími prostory. Jižní chodba směřuje pod palác Padowetz a je ukončena zazdívkou, za kterou následuje zasypaný úsek. Střední chodba naopak směřuje k jihozápadu do prostoru schodiště přímo pod domem U tří kohoutů, kterým byly sklepy původně přístupné. Také tato chodba je zazděna a jako jediná sanována betonovým nástřikem, ze kterého vykukuje jen několik posledních schodů zaniklého schodiště. Severní chodba byla nově vyražena na konci 20. století a spojuje prostory se svislou šachtou vybavenou žebříkem a zakončenou poklopem, který se nachází v chodníku na nároží masarykovy ulice a Kapucínského náměstí. Čtvrtá chodba, která se nacházela naproti schodišti a mířila pod Masarykovou ulicí do sklepních systémů pod Josefskou ulicí, byla přerušena při stavbě kolektoru a dnes již neexistuje.

Sklepní prostory jsou prázdné, vyčištěné a sanované historickými i moderními cihlami do přibližně původní podoby. Na své nové využití trpělicvě čekají už několik desítek let a patrně ještě nějakou dobu budou.

Pohled na největší z trojice podzemních sálů s valenou cihlovou klenbou. Vpravo je vidět základová zeď pseudobarokního domu, který nahradil původní hostinec v roce 1897 a protnul jeho historická sklepení.

Pohled na dveřní otvor, kterým pokračuje cesta do centrálního podzemního sálu, odkud se původně dalo vyrazit do čtyř světových stran.

Pohled zpět do největšího - severního sálu. Vpravo je vidět přístupová chodba z nově proražené šachty, vlevo nárožní základová zeď domu U tří kohoutů.

Centrální podzemní sál při pohledu od jihu. Zcela vlevo betonem sanovaná chodba od schodiště, dále propojka do severního sálu a vpravo zazděná chodba pod Josefskou ulici, zrušená při výstavbě kolektoru.

Tentýž sál od severu. Členitost chodeb dává i po vzorně provedené sanaci tušit, že sklepení vznikalo a propojovalo se postupně, snad v období několika staletí.

Jediná betonem sanovaná chodba vede k jihozápadu pod samotný dům U tří kohoutů. Ze železobetonového nástřiku koukají pouze tři schody zaniklého schodiště, kudy se dřív do sklepení vstupovalo.

Ještě jeden pohled k severu, tentokrát již z konce třetího - jižního sálu. Zde byly pravděpodobně původně skladovány sudy s moravskými i zahraničními víny.

Zazděná chodba v jižním sále prozrazuje, že systém býval dřív podstatně větší. Tudy by bylo možné se prokopat do sklepení pod palácem Padowetz, která jsou v současnosti (pravděpodobně) také bez využití.

Pohled zpět do jižního sálu z chodby, která rovněž spojovala sklepení s podzemím pod palácem Padowetz, odhaluje zajímavý úkaz - podzemní kanalizační vpusť.

Nejzazším místem, kam bylo lze v roce 2015 podzemím doputovat je tato zazděná jižní chodba pod palácem Padowtzem.

Zdroje

1. Svoboda, A.: Brněnské podzemí, kniha druhá. R - atelier, s. r. o., Brno. ISBN: 80-902985-1-6.

Komentáře: