Spojené uměleckoprůmyslové závody Brno

Bývalá továrna na nábytek společnosti Spojené uměleckoprůmyslové závody zaujímala severní část bloku mezi ulicemi Staňkovou, částí ulice Střední, která ukousla východní díl továrny (rampa vpravo dole) a nově vybudovanými ulicemi U Červeného mlýna a budoucí Dělostřeleckou. Tak vypadal areál továrny na nábytek Karla Slavíčka, později Sdružených Uměleckoprůmyslových závodů a nakonec Tusculum v květnu roku 2018. Pouhé trosky historických částí továrny hledí na novou bytovou výstavbu. Továrna UP alias Tusculum rok před svým definitivním zbouráním. Majitelé tehdy tvrdili, že industriální objekt hodlají zachovat a využít pro výstavbu loftových bytů. Tak vypadala ulice U Červeného mlýna ještě v roce 2014. Zachováním a opravou prosklené protofunkionalistické fasády mohlo vzniknout působivé městské zákoutí odkazující k industriální historii města Brna. Namísto toho vyrostly v ulici pěkné, leč fádní, téměř typové domy, které se podobají bezcharakterním stavbám kdekoliv jinde na zeměkouli.

Továrna společnosti Tovární nábytkové a stavební stolařství Karel Slavíček, později Spojené uměleckoprůmyslové závody, ještě později zkráceně UP (Umělěckoprůmyslové závody), Tusculum a vposledku Jitona byla nábytkářským výrobním areálem v průmyslové oblasti na břehu říčky Ponávky v brněnském Králově Poli. Továrna vystavěná v roce 1920 byla v roce 2015 zbourána a na jejím místě vyrostly nové bytové domy.

Historie

Tovární budovu na nároží ulic Poděbradovy a později vzniklé U Červeného mlýna nechal vystavět v letech 1919 až 1920 Karel Slavíček pro svoje Umělecké, nábytkové a stavební stolařství, zmiňované nejpozději v roce 1918. V prvních letech nově vzniklého Československa společnost rostla a po připojení několika dalších nábytkářských podniků se transformovala v akciovou společnost Spojené uměleckoprůmyslové závody. Po spojení s Uměleckoprůmyslovými dílnami z Třebíče se do vedení společnosti prosadil jejich tehdejší ředitel Jan vaněk, za jehož působení došlo k rozšíření sortimentu ze zakázkového na sériově vyráběný nábytek, určený pro vybavení domácnosti co nejširších řad obyvatel. Společnost se přejmenovala na Spojené UP závody a začala vyrábět nábytek pod značkou UP.

Firma v té době rovněž začala vydávat vlastní časopis Bytová kultura prosazující moderní vybavení bytů a započala s realizací ambiciózních rozvojových plánů včetně výroby veškerého sortimentu pro vybavení bytů a pokrytí výrobních řetězců od těžby dřeva až po prodej nábytku. Po nutné konsolidaci koncem 20. let 20. století se UP stávají jednou z největších československých nábytkářských společností s 25 prodejnami ve všech velkých městech v Čechách, na Moravě i Slovensku a vývozem do západní Evropy. Společnost výrazně modernizuje svůj královopolský závod, v té době také zřejmě dochází k jeho postupnému rozšiřování na sever. Z období počátku 30. let pravděpodobně také pochází k severu obrácená protofunkcionalistická prosklená fasáda, která se stala architektonicky nejcennější částí areálu.

Před 2. světovou válkou měl podnik výrobní pobočky v Třebíči a Brně, v roce 1937 dosáhl na první místo podle objemu vyrobeného nábytku v Evropě. Dalšímu rozšiřování UP závodů však učinila přítrž válečná krize a částečný nucený přechod na zbrojní výrobu (muniční bedny, dřevěné součásti letadel). Relativní rozvoj naopak nastává po konci války a znárodnění podniku k 1. lednu 1946. Postupně se z nově vzniklého národního podniku UP stává rozsáhlý koncern zahrnující další výrobní závody v Bučovicích, Koryčanech, Uherském Brodě, Rousínově, Šternberku, Štěpánově, Rohatci a v dalších obcích. Na konci 40. let 20. století zahrnovaly UP závody celkem 58 původních prvorepublikových podniků s 6200 zaměstnanci.

Od 50. let 20. století pak probíhá postupná konsolidace, specializace a reorganizace výroby, přičemž se podnik UP několikrát rozdělil, zmenšil a hlavní sídlo společnosti bylo přesunuto z Brna do Bučovic. Význam královopolského závodu pak mírně upadá, nicméně výroba nábytku zde pokračuje po celé období socializmu, nedochází však k výraznějším modernizacím a změnám v areálu.

V roce 1991 byla po privatizaci společnost přejmenována na Tusculum podle jedné z původních nábytkářských továren sdružených v socialistickém koncernu a výroba byla postupně utlumována až do roku 2003. Královopolský areál mezitím začíná chátrat a jeho rozklad se zintenzivňuje po částečném opuštění výrobních prostor. V roce 2006 pak dochází ke ztrátě části původního areálu v souvislosti s výstavbou obchodního domu Kaufland a prodloužením Střední ulice osou původního areálu dále k severu. Zbývající výrobní budovy včetně prosklených hal obrácených do ulice U Červeného mlýna jsou posléze soukromým majitelem určeny k přestavbě na loftové byty a dochází k jejich zakonzervvání a částečné opravě. Přes opakovaná ujištění, že (částečně) architektonicky cenná tovární budova bude zachována, však v roce 2014 investor změnil plán a během několika týdnů v roce 2015 došlo k demolici téměř celého komplexu továrních budov. V letech 2016 až 2018 proběhla na pozemku výstavba nových bytových domů panelákového stylu.

Popis

Původní areál nábytkářské tvoárny se rozkládal v severní polovině bloku východně od Poděbradovy ulice, později obklopeném nově vzniklými ulicemi Sportovní, U Červeného mlýna a Dělostřeleckou. Původní továrna z let 1919 až 1920 byla později rozšiřována o další budovy různé výšky rozdělující areál na členité dvory a vnitrobloky. Součástí rekonstrukce byla pravděpodobně v období před 2. světovou válkou také výstavba úzkorozchodné železnice o rozchodu 600 mm sloužící pro převoz materiálu uvnitř podniku.

Hlavní součástí areálu byly čtyřposchoďové budovy rozmístěné do půdorysu ve tvaru písmene T a obklopené nižšími jednoposchoďovými technickými stavbami, nádržemi, potrubím, kolejemi a venkovní skladovací plochou ve východní části areálu (na místě současného OD Kaufland). Přesto, že nedaleko od továrny procházela vlečka do teplárny Červený mlýn, nebyl podle dostupných pramenů závod nikdy napojen na železniční síť. V letech 2015 až 2018 byl celý komplex továrních budov prakticky beze zbytku zlikvidován.

Částečně skyrtou dominantou areálu byl hranolový cihlový komín, který stejně jako všechny vyšší stavby zmizel z povrchu zemského v roce 2015.

Logo UP mělo svoji hodnotu a patřilo k vyhledávaným značkám nábytku. Prodejna nábytku UP v Brně dlouho fungovala na Lidické ulici. V současnosti je majitelem značky a pokračovatelem tradice výroby českého nábytku soběslavská společnost Jitona s výrobními závody v Třebíči a Klatovech.

Nejzajímavější a architektonicky nejcennější budova původní nábytkářské továrny na nároží ulic Poděbradovy a U Červeného mlýna je již pouze vzpomínkou. její zachování a oprava byly majitelem opakovaně přislíbeny a posléze nedodrženy.

Rekonstrukce okázale pojatých tabulkových oken by byla náročná a drahá. Takové věci se dnes příliš nenosí, a proto je nahradila moderní velkoplošná okna s trojitým sklem.

Je cosi jemného a procítěného v naší duši, ve spojení s drobnou krásou poctivě vyrobených a omšelých zákoutí, co nenávratně ztrácíme s každou zbouranou továrnou.

Pohled na západní polovinu areálu přeťatého prodloužením Střední ulice (na rampě vpravo) v roce 2014. Poslední stroje se dotočily před 11 roky, areál ale stále hlídá ostraha s krvelačným psem.

V roce 2014 majitelé opravdu nesměle započali rekonstrukci fabriky, která dávala naději, že Brno získá další dobrý příklad záchrany a proměny industriálního dědictví na plnohodnotnou součást města. Leč nestalo se tak a demolice obrátila započaté opravy vniveč.

Pohled z jihu z ulice Staňkovy, měnící se právě na Poděbradovu.

V průběhu demolice utrpěla i původní smaltovaná cedulka s orientačním číslem. Jediná na celé ulici. Dnes už jsou na moderních domech cedulky nové.

Zdroje

1. Badatelna.eu: Moravský zemský archiv v Brně - Spojené UP závody, a. s., Brno. Dostupné z http://badatelna.eu/fond/16997/.
2. Coufal, M.: Nábytkářský průmysl na Vyškovsku: historie a současnost (bakalářská práce na Masarykově univerzitě). Dostupné z https://is.muni.cz/th/lxpu4/Nabytkarsky_prumysl_na_Vyskovsku_final.pdf.
3. Jitona a.s.: O společnosti JITONA. Dostupné z http://www.jitona.cz/cz/o-nas/o-spolecnosti-jitona/.
4. Maňák, H.: V místech, kde se v Brně tradičně vyráběl nábytek, vzniknou nové byty. Dostupné z https://bydleni.idnes.cz/vyuziti-brownfieldu-0r7-/stavba.aspx?c=A150821_144706_stavba_rez.

Komentáře: