Faktografie
Vystavěna: | před 1900 |
Ukončení provozu: | v provozu (2015) |
Číslo vlečky: | 5032 |
Délka: | 0,5 km (s rozvětvením více než 1,5 km) |
Historicky jedna z nejsložitějších vleček v Brně se nachází na pravém břehu řeky Svitavy, v areálu strojíren Šmeral mezi Křenovou a Plynárenskou ulicí, zaústěna do Svitavské pobřežní dráhy. Vlečka byla pravděpodobně vybudována mezi roky 1885 a 1900, původně jako jediná kolej odbočující od pobřežní tišnovské trati (vjezd na vlečku byl vybudován úvraťově od severu z nákladiště Radlas.
Popis
Vlečka odbočuje dvojicí výhybek z jižní větve Svitavské pobřežní dráhy, přičemž jižní kolej se ještě před vjezdem do areálu větví na dvě samostatné koleje. Za trojicí bran, v poslední době trpících pod útoky vandalů, se jižní kolej stáčí k jihu, severní (a původně rovněž střední, dnes slepě ukončená) kolej pokračuje k západu přes nepravidelné kolejiště uvnitř závodu a bývalou ulici Františka Klazara, která byla spojnicí mezi dnešní Podnásepní ulicí a bezejmenným pozůstatkem ulice vycházejícím z dnešní Křenové. Ulici továrna přerušila a pohltila do svého areálu v 60. letech 20. století.
Vlečka byla postavena před rokem 1900, pravděpodobně po vybudování trati do Tišnova (tzv. Staré Tišnovky), původně šlo o jedinou kolej, která se postupně větvila s tím, jak strojírny rostly prakticky po dobu 80 let. V první polovině 20. stoltí dosáhla vlečka vysoké složitosti v aeálu s mnoha kolejemi a několika točnami, které umožňovaly změny směru v libovolném úhlu. Postupné rušení na přelomu 20. a 21. století pak znamenalo odříznutí některých kolejí od zbytku sítě (něktré koleje jsou v roce 2015 pravděpodobně využívány pouze pro posun malých ručních vozíků). Větší část vlečky je navíc ukryta pod střechami továrních hal a jejich podrobné zmapování je bez volného přístupu do areálu prakticky nemožné. Vlečka je v roce 2015 obsluhována lokomotivami ČD Cargo, vlastní posun vozů na vlečce zajišťuje lokomotiva 701 733-8 (ČKD-5397/1961).
Máte-li informaci o minulém či aktuálním stavu vlečky, provozu či vozidel na ní nebo nám můžete poskytnout plánky či fotografie, ozvěte se prosím na mail uvedený v kontaktech. Děkujeme!
| Současný stav vlečky. Ze složitého systému s několika točnami zůstaly v areálu úseky kolejí vedoucí podivnými směry, zmapování kolejišť v halách je však dnes prakticky nemožné. |
| | Stav (tehdy relativně nové) vlečky v roce 1906. Na místě dnešních strojíren se ještě rozkládají pole a z tišnovské dráhy na břehu Svitavy vybíhá jedna nesmělá kolej mezi několik malých továrních budov. |
| | V roce 1937 se vlečka již větví a končí až na kraji ulice Františka Klazara. Tu na dnešní mapě Brna nenajdeme, o pár let později ji pohltila továrna. Za povšimnutí stojí též tramvajová trať na jatka a zaniklá vlečka do plynárny. |
|
| Ještě než překročí hranici areálu strojíren, rozdělí se jižní kolej na dvě, z nichž jedna míří na jih a druhá se stáčí k západu. |
| | Nejsevrnější a nejjižnější kolej vlečky jsou v roce 2015 stále v provozu, frekvence vlaků je však nepatrná. |
| | Pohled na severní kolej, pokračující do hloubi areálu a kolej prostřední, která záhy končí šturcem. |
|
| V dálce je vidět prasátko, které v roce 2015 zajišťuje provoz na vlečce Šmeralu. |
| | Jižní větev je v roce 2015 používána pro úvraťové zatahování vozů, které mohou po dvojici kolejí vjíždět na sever do haly - jedna z kolejí pak pokračuje i za halu a kříží severní větev. |
| | Pohled zpátky k severovýchodu na trojici kolejí vcházejících do strojíren Šmeral. |
|
Zdroje
- Prasátko, Puklík, výrobce ČKD. Dostupné z http://zeleznice.biz/701.htm.
|
|
Články související s tématem Vlečka Svitavská pobřežní dráha - strojírny západ
|
Zpět | Nahoru |
|
|
Brněnské vlečky
Brno sice nepatří mezi nejprůmyslovější města Česka, ale svojí velikostí se řadí na druhé místo po Praze a tomu odpovídá také poměrně vysoký počet průmyslový… |
|
Katalog vleček
Seznam železničních vleček
Katalog je souborem dokumentací k existujícím a zaniklým vlečkám a průmyslovým drahám v českých zemích i zahraničí. Vzhledem … |
|
Druhé Brno
Motto
„Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“
Zpíval by určitě Kittchen, kdyby jeho… |
|