Vodovodní štola pod Zelným trhem

Historie

Tržiště na Zelném trhu vzniklo v Brně pravděpodobně již ve 13. století současně s budováním nejstarší části dnešního města. Přibližně od první čtvrtiny 15. století pak byl Zelný trh vybaven kašnou, do které byla voda přiváděna poměrně složitým způsobem dřevěným potrubím z Lamplova mlýna na Svrateckém náhonu, z místa, kde dnes stojí městské lázně nad tramvajovou smyčkou Nové Sady. Voda byla tlačena zařízením poháněným tokem náhonu na Petrov, kde se hromadila ve vodojemu, z něhož byla přiváděna do kašny.

Horní dochovaný úsek štoly ze 17. století má délku asi 25 m a je tvořen přímou cihlovou štolou s hliněnou podlahou.
Horní dochovaný úsek štoly ze 17. století má délku asi 25 m a je tvořen přímou cihlovou štolou s hliněnou podlahou.
Z povrchu je přístup zajištěn po dřevěném žebříku do nevelké komory, kde se chodba rozšiřuje asi na dvojnásobek své obvyklé šířky.
Z povrchu je přístup zajištěn po dřevěném žebříku do nevelké komory, kde se chodba rozšiřuje asi na dvojnásobek své obvyklé šířky.
V dolní části zachovalého úseku protíná štolu kolmo moderní kameninová kanalizační roura. V pozadí je vidět relativně čerstvá zeď, ze kterou štola pokračovala až přímo pod kamennou nádrž kašny.
V dolní části zachovalého úseku protíná štolu kolmo moderní kameninová kanalizační roura. V pozadí je vidět relativně čerstvá zeď, ze kterou štola pokračovala až přímo pod kamennou nádrž kašny.

Původní kašna ustoupila v roce 1690 stavbě nové velkolepé kamenné kašny dobudované pod vedením Johanna Bernharda Fischera v roce 1695, rok předtím, než se stal pánem z Erlachu. Na svou dobu neobvyklá barokní kašna je tvořena nádrží ve tvaru hvězdice s oblými částmi, upostřed které stojí trojhranná hora s otevřenou grottou, v níž Héraklés drží na řetěze psa Kerbera a shora se na něj dívají čtyři říše: Babylonie, Persie, Hellada a nejvýše pak Evropa.

Pravděpodobně na konci 17. století byla v souvislosti se stavbou kašny vybudována cihlová přívodní štola z petrovského vodojemu pod kašnu Parnas, včetně několika podzemních komor, z nichž největší je situována prakticky pod kašnou, navazující na odpadní štolu, která od Parnasu odváděla zbytkovou a průsakovou vodu směrem zpět do náhonu zhruba v prostoru dnešního nádraží (tehdy neexistoval systém městské kanalizace - do toho byla odpadní štola zaústěna až o více než století později).

Popis

Z původní vodovodní štoly se dodnes dochovaly pouze fragmenty. Část mezi petrovským vodojemem a Zelným trhem pod Petrskou ulicí byla v souvislosti s přestavbami zlikvidována, zachovalá je část vedoucí z horní části Zelného trhu (před divadlem Husa na provázku) směrem ke kašně, která však byla přeťata vedením moderních sítí (pravděpodobně při rekonstrukci náměstí v roce 2015). Složitější systém prostor zhruba pod kašnou, napojený na odpadní štolu dodnes sloužící k odvádění vod z náměstí, pak odděleně slouží dodnes (zatím nemáme zdokumentováno).

Horní zachovalá část vodovodní štoly je tvořena přímou, necelé 2 m vysokou chodbou z cihelného zdiva poměrně mělko pod povrchem náměstí (< 1 m). Na dochovaném úseku štoly o délce cca 30 m se nachází jedna rozšířená komora, shora i zezdola je štola zazděna a neumožňuje průchod do dalších prostor. V dolní části je štola kolmo překřížena vedením kameninové kanalizační roury (viz foto).

Zdroje

  1. Kašna Parnas. Dostupné z http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=59.
 
Článek ze dne 21. 9. 2015 byl naposledy upraven dne 23. 2. 2017 a zobrazen celkem 15951×, naposledy dne 12. 10. 2024 v 4:14.
 
 

Články související s tématem Vodovodní štola pod Zelným trhem

Zpět | Nahoru

Velký sklep pod Římským náměstím
Brněnské podzemí
Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř…
Vodojem na Petrově
Vodojem na Petrově
Vodojem na Petrově je historická nevyužívaná stavba mezi areálem brněnského biskupství a parkem Denisovy sady nedaleko katedrály Petrov v Brně. Vodojem slo…
Podzemí
Podzemí
Podzemí přirozené i lidmi vyhloubené. Jeskyně, štoly, sklepy, chodby, bunkry, tunely a nádrže. Nejvíce článků je zatím na stránce Brněnské podzemí, al…
Druhé Brno
Druhé Brno
Loader.load() Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittc…
Vodovodní systém pod augustiniánským klášterem
Vodovodní systém pod augustiniánským klášterem
Několik propojených chodeb v oblasti ulice Běhounské a parku na ulici Rooseveltově, který byl původně zahradou augustiniánského kláštera souvisí s postupným vý…
Svratecký náhon
Svratecký náhon
Popis Názvem Svratecký náhon bývá označováno vodní dílo - umělý tok odbočující z řeky Svratky v dnešních brněnských Pisárkách nad (v roce 2014 již nevyuží…
Sklípek pod Zelným trhem
Sklípek pod Zelným trhem
Malý sklípek tvořený horní polovinou jedné z místností původního složitějšího systému chodeb se nachází jihovýchodně od kašny Parnas na Zelném trhu v Brně.…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Horáková, D., Kuchař, J., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2024-10-12]
Dostupné z: https://spravnym.smerem.cz/Tema/vodovodn%C3%AD%20%C5%A1tola%20pod%20Zeln%C3%BDm%20trhem.
 
Desktopová verze | Mobilní verze