Škrobárna Dolní Kounice

Bývalá Fisherova škrobárna v Dolních Kounicích se rozprostírá na pravém břehu řeky Jihlavy mezi řekou a ulicí U Škrobárny a dále za touto ulicí pod horní části uličky Skalní. Škrobárna byla pravděpodobně založena již na počátku 19. století židovskou rodinou Fisherů (v některých pramenech se objevuje datum 1806) a zejména po roce 1848, kdy Židé získali svobodu pohybu a podnikání a byly zrušeny hranice ghet, se rychle rozvíjela. Původní stísněné podmínky židovského města v Dolních Kounicích však neumožnily rozvoj továrny na další pozemky, proto vznikla na místě poměrně vysoká, čtyřposchoďová budova a další provozy byly umístěny v bloku přes ulici, se kterým byl původní závod spojen krytou lávkou.

Škrobárna bla v provozu pravděpodobně do počátku 21. století, nejpozději v roce 2013 byla již spolehlivě mimo provoz. Areál je zčásti využit menšími firmami, hlavní objekty škrobárny ale v roce 2014 chátrají bez užitku.

Bývalá škrobárna v Dolních Kounicích se rozkládá na pravém břehu řeky Jihlavy po obou stranách uličky U Škrobárny, kterou docela pohlcuje.

Škrobárna v Dolních Kounicích neměla ve stísněných podmínkách mezi židovským městem a řekou mnoho prostoru k rozvoji, proto vyplnila prostor dokonale, vyrostla do výšky a pohltila i několik původně obytných domů.

Protože se škrobárna nachází na obou stranách ulice, bylo nutné provozy propojit krytou lávkou, která je dnes dominantním vizuálním prvkem areálu.

V roce 2014 jsou některé části areálu využity, většina budov ale chátrá. Vstup je samozřejmě do všech zakázán. Mezitím se uvažuje o využití objektu pro obchod a služby.

Pohled na škrobárnu od řeky Jihlavy. Továrna dosahuje až k místu, které bývá pravidelně zaplavováno. Větší záplavy však přesáhly i přes tuto hranici a škrobárnu několikrát poničily.

Nádrže v areálu sloužily pravděpodobně po čištění odpadních vod. Přesto patřila kounická škrobárna k největším znečišťovatelům vod v povodí řeky.

Smutná a slepá okna škrobárny se přes svůj jistý konec snaží udžet strojeně hrozivým výrazem alespoň kousek své někdejší důstojnosti.

Držáky na vlajkoslávu jako píšťaly navždy mlčících varhan nad ulicí, pletivo zkrouceného listu, který dávno shořel v plameni času, vějíř zemřelé baletky, která tančila po střechách nad židovským městem.

Za objev škrobárny děkujeme klubu pátračů z Dolních Kounic, kteří nám ukázali cestu k ní a možná v budoucnu i k dalším industriálním skvostům.

Zdroje

1. Suchánková, L.: Z historie židovské obce v Dolních Kounicích. Dostupné z http://test.gymnzidlo.cz/supl/317.doc.

Komentáře: