Štola Kašpara Pluha Horní Slavkov

V 16. století patřila zřejmě štola Kašpara Pluha k nejdelším důlním dílům na světě. Během 100 let nepřetržitého budování se její délka rozrostla až na 6 kilometrů.

Štola Kašpara Pluha (německy Caspara Pfluga) je páteřní stavbou pro odvodnění Hornoslavkovského důlního revíru. Štola, jejíž ražba započala v roce 1539, má s četnými odbočkami délku přes 6 km a pro odvod vody z různých dolů v oblasti se používala po více než 500 let. V současnosti je štola pouze omezeně funkční a je chráněnou kulturní památkou.

Historie

Takzvané dědičné štoly (jejich ražba trvala obvykle několik generací a horníci je dědili z pokolení na pokolení) patřily odpradávna mezi nejdůležitější díla na místech, kde se vyskytoval větší počet jednotlivých hlubinných dolů. Jejich účelem bylo odvádění podzemní vody z dolů tak, aby byla umožněna bezpečná těžba bez zaplavování a nutnosti složitého čerpání, což zejména ve středověkých a pozdějších dolech znamenalo složitý problém. Dědičné štoly proto byly obvykle ve středu zájmu všech horníků v okolí a jejich budování patřilo mezi nejvyšší priority.

Nejinak tomu bylo v oblasti cínových dolů v Horním Slavkově a Krásně, kde se kovové rudy dobývaly z podzemí už od 13. století. Postupné prohlubování dolů znamenalo stále větší potíže s jejich odvodněním, proto se ve 30. letech 16. století dohodli nejvýznamnější majitelé cínových dolů na vybudování společné dědičné štoly. V poměrně strmém údolí potoka nazvaného příznačně Stoka bylo možné založit štolu velkoryse hluboko, tak, že podcházela doly řadově o desítky metrů a tím bylo zajištěno jejich možné prohlubování až na úroveň štoly i do budoucna.

Ražba štoly probíhala nepřetržitě následujících více než 100 let, takže se postupně její odbočky spojily s nejvýznamnějšími doly v oblasti a odváděly ze všech vodu v objemu několika m³ za minutu. S pokračující důlní činností byly do štoly zaúsťovány další šachty a doly, takže pod Horním Slavkovem vznikl komplikovaný labyrint propojených podzemních prostor. Na něj byly v 50. letech 20. století napojeny i místní uranové doly, které pro odvodnění části podzemí rovněž využily štolu Kašpara Pluha. Díky tomu byla mštola udržována až do 60. let 20. století. Po ukončení těžby uranových rud začala štola chátrat a její impozantní délku postupně přehradilo několik neprůlezných závalů, díky čemuž se snížil průtok až na minimální množství několika litrů za minutu.

Popis

Štola ústí na povrch na dně údolí říčky Stoky necelý kilometr pod Horním Slavkovem. Vstupní mříž je osazena do ozdobného portálu s pamětní deskou (v pořadí již třetí) a za standardních okolností je uzavřena proti vstupu zámkem. Štola je v úvodní části vyzděná kamenem a zaplavená vodou do výšky až 60 cm. Průtok vody ve štole je velmi nízký, v letních měsícíh téměř zanedbatelný. Vzhledem k nízkému stupni údržby se štola, která je od roku 1990 kulturní památkou, postupně hroutí a průchod do oblasti dolů je proto poněkud nebezpečný.

Vstup do štoly je na nenápadném místě pod silnicí. Historická kamenná i méně historická kovová deska z pomníku zmizely, vstup do spletitého labyrintu dolů pod Horním Slavkovem kryje (obvykle) neprůchodná mříž.

Úvodní část štoly je vyzděná z kamene a do výšky několika desítek cm zaplavená zahnívající důlní vodou.

Teprve dál od vchodu se voda plná rozpuštěných solí z těžených rud trošku pročiří. V horkých letních dnech se v úvodní části štoly vznáší oblaka mlhy ze sražené vzdušné vlhkosti.

Odvážná školačka si tentokrát naplnila kapsy héliovými balónky, aby se udržela nad hladinou nevábné kapaliny. Stačí se jí odstrkovat od stěn a stropu a proplouvá chodbou jako vzducholoď.

Balónky ovšem časem zplihnou a je nutné pokračovat ve vší vlhkosti. Také výdřeva, kdysi pravidelně obnovovaná, už není v nejlepší kondici. Dřív nebo později se štola zhroutí docela.

Pokračovat lze štolou v délce několika desítek metrů, ale v cestě stojí stále více tísnivých překážek. Pozitivní je skutečnost, že o záchranu alespoň části štoly se stále ještě pečuje a propady z povrchu jsou zazdívány.

Zdroje

1. Národní památkový ústav: Jiná těžařská stavba - odvodňovací dědičná štola G. Pfluga. Dostupné z http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=44327/4-4523&presenter=ElementsResults.
2. Wikipedie.cz: Dědičná štola Kašpara Pluha. Dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bdi%C4%8Dn%C3%A1_%C5%A1tola_Ka%C5%A1para_Pluha.

Komentáře: