Štola potoka pod Solniční

Začátek štoly pod Solniční ulicí je tvořen mladší vyzdívkou. Někde tady vtékal pod zem potok ze špilberského úbočí poté, co protekl předměstskou osadou Švábkou.
Začátek štoly pod Solniční ulicí je tvořen mladší vyzdívkou. Někde tady vtékal pod zem potok ze špilberského úbočí poté, co protekl předměstskou osadou Švábkou.
Štola se lomí v pravém úhlu a směřuje k východu. Tam někde v dálce tekla Ponávka, do které se potok vléval.
Štola se lomí v pravém úhlu a směřuje k východu. Tam někde v dálce tekla Ponávka, do které se potok vléval.
Štola nerespektuje uliční síť. Klikatí se podle středověkých hradeb pod celými bloky.
Štola nerespektuje uliční síť. Klikatí se podle středověkých hradeb pod celými bloky.
Kamenné veřeje na místě, kde snad štola procházela mříží pod hradbami.
Kamenné veřeje na místě, kde snad štola procházela mříží pod hradbami.
Betonová vrstva se místy loupe, sintrové nánosy na podlaze se noří do vody.
Betonová vrstva se místy loupe, sintrové nánosy na podlaze se noří do vody.
Do štoly jsou na mnoha místech a obvykle shora zaústěny menší stoky již neexistujících domů.
Do štoly jsou na mnoha místech a obvykle shora zaústěny menší stoky již neexistujících domů.
Směrem k augustiniánskému klášteru hladina vody stoupá.
Směrem k augustiniánskému klášteru hladina vody stoupá.
Tam, kde vede štola pod ulicemi, existují vstupní šachty cca 7 m hluboké.
Tam, kde vede štola pod ulicemi, existují vstupní šachty cca 7 m hluboké.
Některé šachty se dále větví do mimoběžných štol různého stáří, účelů i směrů.
Některé šachty se dále větví do mimoběžných štol různého stáří, účelů i směrů.
Výdřeva pod klenbou může být stará 4 roky, ale i 400 let.
Výdřeva pod klenbou může být stará 4 roky, ale i 400 let.
Štola v mírném sklonu klesá směrem k východu a voda potoka zabírá stále větší část jejího profilu.
Štola v mírném sklonu klesá směrem k východu a voda potoka zabírá stále větší část jejího profilu.
Jedna z mnoha zazděných „přípojek“ k zaniklým domům nad štolou.
Jedna z mnoha zazděných „přípojek“ k zaniklým domům nad štolou.
Občas do štoly ústí svislé šachty nejrůznějších profilů. Pravděpodobně spojují prostor se sklepy a kanalizačním systémem a část bude jistě dodnes neprobádaná.
Občas do štoly ústí svislé šachty nejrůznějších profilů. Pravděpodobně spojují prostor se sklepy a kanalizačním systémem a část bude jistě dodnes neprobádaná.
Kamenný žlábek na odpadní vodu ústí u stropu jedné z komor. Stáří může být až několik stovek let.
Kamenný žlábek na odpadní vodu ústí u stropu jedné z komor. Stáří může být až několik stovek let.
Pod Rašínovou ulicí už voda dosahuje hloubky přes 1 m.
Pod Rašínovou ulicí už voda dosahuje hloubky přes 1 m.

Historie

Štola pod Solniční ulicí sloužila pravděpodobně jednak pro odvod splašků z domů v severní části města Brna do řeky Ponávky pod městem, ale také jako prostor, kterým skrz zástavbu procházel z prostoru bývalé ulice Švábky (Swabengasse, Platea Svevorum) pojmenované podle stejnojmenné malé osady za městskými hradbami pod úbočím hradu Špilberka potok, ve středověku protékající jako otevřená strouha podél ulic. Jiné prameny uvádí původní využití štoly jako vodovodního přivaděče, svádějícího vody potoka do zajímavého systému chodeb pod augustiniánským klášterem na Běhounské ulici, odkud vedla přívodní štola k Merkurově kašně na náměstí Svobody. Vzhledem k tomu, že v tomto komplikovaném systému jsou dochovány zbytky štol pro uložení dřevěného vodovodního potrubí i níže položené kanalizační štoly, je možné v průběhu času obojí využití.

Vznik štoly je nejčastěji datován na konec 17. století, kdy po třicetileté válce došlo k výstavbě nového opevnění nahrazujícího středověké hradby. Štola tehdy částečně vedla asi 2 m pode dnem hradebního příkopu a odváděla z něj spodní vodu.

Popis

Štola o celkové délce cca 200 m vede z prostoru od hotelu Slavia na Opletalově ulici severním směrem, po cca 20 m se ostře lomí doprava a dále s několika mírnými zlomy vede přibližně rovnoběžně s ulicí Solniční pod oběma bloky domů až pod budovu Nejvyššího správního soudu a dále pod ulici Rašínovu. Přestože potok z oblasti někdejší osady Švábky je v současnosti sveden do moderního kanalizačního systému, dostává se část vod stékajícíh z masivu Špilberka podzemím do štoly, ve které je tak udržována stálá hladina cca. 7 m pod úrovní povrchu. Mírný sklon štoly (odhadem do 1 %) k východu vede k tomu, že hladina někdejšího potoka ve štole roste a zaplavuje postupně více než polovinu profilu. Východní zakončení štoly a systém odvodu vody do kanalizační sítě prozatím zůstává z naší strany neprozkoumán právě díky vysoké hladině, která značně komplikuje průchod štolou.

Štola má výšku přibližně 1,7 m a šířku 1 m. Je vyzděná z cihel a omítnutá, resp. částečně sanovaná betonovým nástřikem. Podlaha je cihelná a místy silně zanesená nánosy sintru z malty, omítky a betonu. Na několika místech je štola rozšířena z důvodu spojení se svislými šachtami, do kterých jsou zaústěny pobočné štoly vedoucí k někdejším objektům na povrchu. Některé šachty mají výšku až 6 m. Nejprostornější komorou je pak nově vybudovaná místnost vzniklá při sanaci štoly v letech 2006-2008 v prostoru pod ulicí Českou, kde došlo k propojení prostoru štoly s několika výše umístěnými podzemními objekty - pravděpodobně jde o kanalizační stoku rovnoběžnou s Českou ulicí a historické sklepy.

Vzhledem k nedosažení konce štoly v prostoru pod Rašínovou ulicí připravujeme opakovanou návštěvu štoly spojenou s dosažením jejího konce a objevem odtoku vody ve štole, o kterém budeme čtenáře na tomto webu informovat.

Prameny

  1. Vávra, T.: Kanalizační štola na ulici Solniční v Brně. Dostupné z http://dendrochronologie.cz/aktualita_38.
  2. Flodrová, M.; Galasovská, B., Seznam ulic města Brna s vývojem jejich pojmenování. Archiv města Brna: Brno, 1982; Vol. 1, p 219.

Voda z odbočných štol zde musela spadnout někdy i do značné hloubky. Do některých štol se nám podařilo vyšplhat.
Voda z odbočných štol zde musela spadnout někdy i do značné hloubky. Do některých štol se nám podařilo vyšplhat.
Žel všechny průchozí odbočky (tato vedoucí k jihu pod Rašínovou ulicí) končí slepě.
Žel všechny průchozí odbočky (tato vedoucí k jihu pod Rašínovou ulicí) končí slepě.
Tam, kde voda dosahuje nad pás, zatím průzkum končí. Bude zapotřebí lepšího vybavení.
Tam, kde voda dosahuje nad pás, zatím průzkum končí. Bude zapotřebí lepšího vybavení.
 
Článek ze dne 5. 12. 2014 byl naposledy upraven dne 5. 12. 2014 a zobrazen celkem 2901×, naposledy dne 22. 9. 2017 v 13:41.
 
   

Články související s tématem Štola potoka pod Solniční

Zpět | Nahoru

Krysí štola na Špilberku
Brněnské podzemí
Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř…
Druhé Brno
Druhé Brno
Loader.load() Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittc…
Podzemí
Podzemí
Podzemí přirozené i lidmi vyhloubené. Jeskyně, štoly, sklepy, chodby, bunkry, tunely a nádrže. Nejvíce článků je zatím na stránce Brněnské podzemí, al…
Podzemní studna na České
Podzemní studna na České
Několik století stará studna se ukrývá v Brně v malé podzemní místnůstce o půdorysu cca 3 m × 4 m s původně kamennými stěnami a cihelným klenutým stropem. …
Vodovodní systém pod augustiniánským klášterem
Vodovodní systém pod augustiniánským klášterem
Několik propojených chodeb v oblasti ulice Běhounské a parku na ulici Rooseveltově, který byl původně zahradou augustiniánského kláštera souvisí s postupným vý…
Brno
Ponávka
Ponávka Délka:16,8 km Pramen:vlastní pramen v lese u obce Vranov Ústí:řeka Svitava Pomoří:Černé moře Přestože je …
Podzemí bastionu na Solniční
Podzemí bastionu na Solniční

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2017-09-22]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/%C5%A0tola%20potoka%20pod%20Solni%C4%8Dn%C3%AD.
 
Desktopová verze | Mobilní verze