Úvod
Témata
Všechna
Kontakt

Oblíbené

Vodojemy Žluťák
Wolfova vila
Podzemí
Nebeská štola
Vlečky
Tunely pod Radlasem

Nejčtenější

Druhé Brno
Druhá Praha
Wolfova vila Stárkov
Vodojemy při ulici Tvrdého
Brněnské podzemí
Bondyho vila Nově Město nad Metují

Nejnovější

Halle Rosengarten (žzast)
Konzervárna v Moynaqu
Paczków (žst)
Bytový dům Palackého 28
Sklepení za domem Pražská 40
Pivovar Meisterbräu Halle
Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod
Стоўбцы (žst)
Сянки (žst)
Kozubnik

Náhodné

Holany
Kořenov
Boršov
 
Jméno:
Heslo:

 
 
 

Železniční uzel Brno

Brněnský železniční uzel se postupně zamotává od konce roku 1838, kdy z Rajhradu přijel na brněnské nádraží první vlak. Ono původní nádraží bylo po 18 letech přejmenováno na horní (později hlavní), neboť s příchodem železnice od Zastávky získalo o něco mladšího sourozence - málo známé dolní nádraží (zvané též Rosické). Tím byly položeny základy dvojjakosti mezi horním a dolním nádražím, které dodnes vyvolávají pnutí a pohánějí plány, přestavby a změny brněnského uzlu - a to již téměř 200 let. Současná diskuze o změně polohy hlavního nádraží je jen nejnovějším z mnoha opatření, kterými se brněnští urbanisté a dopravní odborníci snažili a snaží vykoupit město z prvotního hříchu roku 1856. Jenže ten pronásleduje brněnský železniční uzel i nadále a tvoří tak jeho historii zajímavou a dodnes vyvolávající emoce.

Skočit na celou mapku. Skočit na historii železničního uzlu. Skočit na seznam brněnských nádraží.

Interaktivní mapa

Mapka níže obsahuje všechny koleje rozchodu 1435 mm, které byly v Brně kdy postaveny. Současné dráhy jsou vyznačeny sytějšími čarami, starší dráhy v čase blednou. Tramvajové tratě jsou vyznačeny tečkovaně.

Zcela systematické není ani značení stanic a zastávek. Jejich status se v průběhu času měnil, proto jsou vyznačena spíše „dopravně zajímavá místa“, než objektivně definované stanice, zastávky, nákladiště, odbočky aj. Vybarvené plochy tak spíš obchází nutnost značit větší a nepřehledné množství kolejí. Popisky se pokud možno snaží vysvětlit charakter daného místa a jeho (ne)zajímavost.

Původní záměr, vytvořit jednoduchý plán bnrěnského uzlu, se zkomplikoval, jako samotná výstavba brněnských železničních tratí. Jednoduše lze vyznačit tlustší čarou vícekolejné a tenčí jednokolejnén tratě - občas se ale počet kolejí měnil, stejně jako velmi drobné odchylky trasy a lokální uspořádání kolejí ve stanicích a na vlečkách. Aby nevznikla nepřehledná spleť, bylo nutné plánek generalizovat, neznačit každou jednotlivou kolej, ale pouze významné směry a spojnice, občas něco vynechat.

Stejně nejednoznačným se ukázalo rozlišení na dráhy celostátní, lokální a vlečky, které jednak nebylo uznávánio od počátku stavby železnic, navíc se účely některých tratí v průběhu času měnily (typicky Svitavská pobřežní dráha, která se zdá být vlečkou, ale je celostátní, dříve však místní drahou.

Jako nutné se nakonec ukázalo zanesení tramvajových tratí, které byly v minulosti využívány pro bnapojení některých vleček ve městě a bez kterých by tak některé úseky železničních kolejí zůstávaly „viset ve vzduchu“ jako disjunktní a nepropojené se zbytkem sítě.

Ikonky v mapě reprezentují zajímavá místa bnněnského uzlu, o kterých jsou zpracovány samostatné články. Kliknutím na ikonku lze získat přístup ke konkrténímu článku s podrobnostmi o dané stanici, zastávce, nákladišti, dráze nebo pomníku.

Pohyb v mapě lze zajistit držením a tažením levého tlačítka myši.

Mapa se načítá.

Zobrazení celé mapy

Pro přehlednost je někdy výhodnější zobrazit si celou mapu najednou namísto detailního pohledu. Mapku v originální velikosti si lze zobrazit pomocí kliknutí na následující obrázek:

Mapa stále vzniká a jistě obsahuje značné množství nepřesností a chyb. prosíme proto, pokud najdete něco, co není v mapě správně nebo v ní chybí, napiště nám do komentářů!

Historie brněnského železničního uzlu

Časová osa

1838 Přivedení železnice do Brna z jihu od Břeclavi společností Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB).
1839 Zprovoznění prvního brněnského nádraží v prostoru 5. a 6. nástupiště dnešního hlavního nádraží.
1849 Dostavěna trať z Brna do České Třebové (Společnost státní dráhy neboli StEG). Původní nádraží bylo zbouráno, nová budova (používána dodnes) vystavěna rovnoběžně s kolejištěm. Vzniká nákladové nádraží StEG, později zvané „na jeřábu“, dnes „odstavné nádraží S“.
1856 Vzniká dolní nádraží jako koncová stanice dráhy ze Zastávky u Brna. Název dosavadního nádraží se mění na horní. Začíná „dvojkolejnost“ brněnského uzlu.
1869 Dostavěna trať z Přerova přes Chrlice a napojena z jihu do horního nádraží.
1870 Horní nádraží nezvládá rostoucí množství přijíždějících vlaků. Pro odlehčení je postavena dvojkolejná spojka ze severního zhlaví horního na severní zhlaví dolního nádraží.
1872 Dostavěna hlavní dráha z Vídně přes Hrušovany nad Jevišovkou do Střelic a Brna. V úseku StřeliceBrno byla současná trať zdvojkolejněna.
1885 Zprovozněna dráha Tišnov–Brno, vedoucí z Králova Pole po trase tzv. Staré Tišnovky.
1887 Dostavěna dráha z Veselí nad Moravou (vlárská dráha), která byla původně jako jednokolejná zaústěna trianglem do stanice v Židenicích a do severného zhlavé dolního nádraží.
1890 Stará Tišnovka byla protažena jako Židenicemi a dolním nádražím, ke které se připojovala - nákladní vlaky tak mohly zajíždět přímo do dolního nádraží.
1900 Postupné budování hlavního osobního nádraží na místě horního nádraží a přesun stále vyšších objemů nákladní dopravy na zvětšujícíc se dolní nádraží.
1904 Vybudována spojovacím kolej (Střelická spojka) z Rosické dráhy mimo Horní Heršpice, díky níž mohly osobní vlaky zajíždět po nadjezdu nad břeclavskou tratí na hlavní nádraží. Dnes je spojka součástí „odstavného nádraží B“.
1905 Do provozu uvedena místní dráha do Líšně, která byla zaústěna do železničního uzlu úvratí v nově vybudovaném nádarží Brno-Černovice.
1926 Zprovozněna Černovická (Komárovská) spojka z prostoru stanice Brno-Černovice (dnes odbočka Černovice) k Přerovské dráze, se kterou vede souběžně až na hlavní nádraží - z hlavního nádraží lze bez úvratě vyjet všemi směry.
1927 Hlavní nádraží kapacitně nestačí, je vypsána první architektonická soutěž na stavbu nového hlavního nádraží a současně obrovského ústředního nákladového nádraží jižně od řeky Svratky. Soutěž končí bez udělení 1. místa.
1935 Rozhodnutí o výstavbě centrálního nákladového nádraží v Maloměřicích, do kterého budou později zaústěny ze severu tratě z České Třebové a Nová Tišnovka, z jihu pak dráhy z hlavního a dolního nádraží a z Vlárského průsmyku.
1938 Zahájení výstavby Nové Tišnovky, zcela měnící trasu původní jednokolejné dráhy do Tišnova. Součástí stavby nové dvoukolejné dráhy je vybudování čtyř tunelů, nové stanice v Králově Poli,/a> a zastávky v Řečkovicích a několik dalších přeložek. Stavbu ale zdrží válka.
1944 Dráha do Líšně je zdvojkolejněna (později elektrifikována) a stává se tramvajovou tratí, oddělenou od železniční sítě v Brně.
1945 Spojka z Rosické dráhy přes „odstavné nádraží B“ mimo Horní Heršpice je nahrazena kratší spojkou od odbočky Státní silnice přímo do stanice Brno-Horní Heršpice.
1953 Postupné rušení Staré Tišnovky a zprovozňování Nové Tišnovky. Společně s tím je do roku 1962 zrušena stanice Brno-Zábrdovice a zastávka Brno-Obřany na třebovské trati, která je přeložena přes Brno-Maloměřice. Zde zastavují vlaky pouze pro zaměstance ČSD. Některé úseky Staré Tišnovky se mění na vlečky.
1965 Elektrizace brněnského uzlu jako součásti dráhy č. 25 Havlíčkův Brod - Kúty.
1970 Zdvojkolejnění, zvýšení a elektrizace úseku Brno dolní nádraží - Brno-Maloměřice. Zrušení spojky z dolního na hlavní nádraží - část spojky zůstává na severním zhlaví hlavního nádraží jako odstavné koleje „na plynárnu“, zrušeny jsou při přestavbě v průběhu 70. let 20. století.
1976 Do provozu je uvedena nejmladší železniční stanice v Brně - Brno jih.
1995 Dokončena elektrizace tratí z Přerova a z Blažovic na Vlárské dráze. Zamýšlená elektrizace až do Veselí nad Moravou se odkládá na neurčito.
1997 Dokončena elektrizace dráhy do České Třebové a sní i zbývajícíh spojek v brněnském uzlu.
2004 Proběhlo celoměstské referendum o přesunu hlavního nádraží či jeho ponchání v současné poloze. Díky nízké volební účasti bylo referendum s výrazně převažujícím (85 %) názorem o zachování nádraží právně nezávazné a vedení města rozhodlo o přesunu nádraží. Kvůli nedostatečnému financování však k přesunu nadošlo.
2010 Proběhla rekonstrukce stanice Brno-Horní Heršpice s výstavbou myčky vlakových souprav a „odstavného nádraží F“. Rekonstrukce měla být první etapou přestavby železničního uzlu. Její financování bylo však v roce 2009 zastaveno.

Historie brněnského železničního uzlu se začíná psát s příchodem dráhy od Břeclavi a s výstavbou původního nádraží. To bylo oproti současnému hlavnímu nádraží posunuto poněkud k jihu, do prostoru současného 5. a 6. nástupiště. Budova navíc stála kolmo ke kolejím jako hlavová. Trať do nádraží vjížděla po dominantním cihlovém viaduktu, který začínal za mostem přes řeku Svratku a zajišťoval trati dostatečnou niveletu nad řekou i nižší částky za výkup pozemků oproti širšímu náspu. Viadukt byl později zasypán.

K první zásadní změně dochází záhy - již v roce 1849, kdy je koncové nádraží nahrazeno průjezdnou stanicí, kterou mohou vlaky od Břeclavi pokračovat dále ve směru na Českou Třebovou. Dráha do České Třebové fungovala v prvních letech jako jednokolejná a její zdvojkolejnění probíhalo postupně. Z hlavního nádraží vycházela dráha po obdobném ciholvém viaduktu, který se dodnes zachoval v úseku přes Vlhkou ulici a v průmyslovém areálu bývalé Mosilany.

Pravděpodobně nejzásadnější změna nastává v roce 1856, kdy společnost c. k. výhradně privilegovaná Brněnsko-rosická dráha (k. k. ausschliesslich privilegierte Brünn-Rossitzer Eisenbahn), zkratka BRE, vystavěla dráhu z uhelných dolů v okolí Zastávky u brna do Brna. Zakončení trati ve stanici společnosti KFNB nepřipadalo v úvahu, a proto bylo rozhodnuto o výstavbě nového nádraží - dál od centra, mezi oběma brněnskými řekami. Vzniká tak dolní (Rosické) nádraží, které bude s hlavním nádražím soutěžit o pozici v dopravě osob a nákladů (v prvním případě marně, v druhém částečně vítězně) po následujících téměř 100 let.

Seznam brněnských zastávek a stanic

V průběhu staletí v Brně vzniklo na dvě desítky nádraží, některá z nich byla postupem času zrušena, změnila polohu či význam, některá možná čeká v dohledné době obnova. Následující seznam brněnských nádraží uvádí podrobnosti o každém z nich, společně s proklikem na vlastní stránku věnovanou každé stanici či zastávce. Skrze odkazy se lze rovněž dostat na přehled vleček.
Obrázek Současný název Starší a neoficiální názvy Popis

Současná nádraží

Brno hlavní nádraží. Brno hlavní nádraží Brno horní nádraží Největší a nejznámější brněnská stanice slouží pouze pro osobní dopravu a to již od roku 1838.
Brno-Židenice. Brno-Židenice Brno-Židenice zastávka, Schimitz Haltestelle Společně s Královým Polem kandidát na druhou nejvýznamnější brněnskou stanici z pohledu osobní dopravy. Přes židenické nádraží projíždí vlaky ze čtyř železničních tratí mířících do Brna, přičemž u dvou z nich jde o úvraťové jízdy. V minulosti byl význam nádraží podtržen blízkostí průmyslového podniku Zbrojovka Brno, do něhož vede ze stanice vlečka. Druhou vlečkou vycházející z Židenic je Svitavská pobřežní dráha, která oficiálně nese status celostátní dráhy.
Brno-Královo Pole. Brno-Královo Pole Královo Pole, Königsfeld Po hlavním nádraží jediná brněnská stanice, v níž pravidelně a tradičně zastavují rychlíky. Přestože přes Královo Pole prochází jediná trať (Brno - Havlíčkův Brod), jde o druhou nejfrekventovanější trasu z pohledu osobní dopravy a významnou trasu dopravy nákladní. Dobré napojení na MHD i automobilovou dopravu a poloha v hustě osídlené severní části Brna činí z královopolského nádraží velmi frekventovanou stanici.
Brno-Slatina. Brno-Slatina Slatina, Slatina u Brna, Latein Bezesporu nejzapadlejší brněnská stanice leží daleko od středu města i k němu vedoucích rušných cest. Většina obyvatel ani neví, že stanice existuje, ukrytá na Vlárské dráze mezi továrními areály nedaleko letiště. Z nádraží ve Slatině odbočuje nejvíc vleček v celém Brně, přestože pro osobní ani nákladní dopravu nemá sama stanice zásadní význam. Před lety jsem zde zažil téměř kouzelný zážitek, když mě výpravčí pozval na celý večer do kanceláře a daroval mně bednu lepenkových jízdenek.
Brno-Horní Heršpice. Brno-Horní Heršpice Heršpice Horní, Ober Gerspitz Ze stanice odbočuje 0,9 km dlouhá vlečka do společnosti Ferona, na kterou v minulosti navazovala 0,8 km dlouhá vlečka do Kohnovy cihelny.
Brno-Chrlice. Brno-Chrlice Chrlice, Chrlice-Tuřany, Chirlitz Zatím poslední stanice, která získala do názvu slovo Brno (v roce 2003) je sice na katastru města Brna již řadu let, provozovatel však dlouho váhal s přejmenováním. Ze stanice odbočují dvě vlečky.
Brno-Řečkovice. Brno-Řečkovice Řečkovice, Retschkowitz  
Brno Černovice. Brno-Černovice Brno Černovice přechod, Brünn Tschernowitz Übergang Bezesporu nejzapadlejší a nejméně používané brněnské nádraží tone v zelené oáze uprostřed města, spojené s ulicí pouze velkolepým kamenným schodištěm, o kterém většina kolemjdoucích ani netuší kam vede. Samotná budova trpí pod sprostým násilím sprejerů vůči bezbranné zastávce kdysi snad s náznaky kubistického stylu. Černovice jsou jediné nádraží v Brně bez moderní modré cedule s názvem.
Brno Lesná. Brno-Lesná   Nejmladší brněnská železniční zastávka byla otevírána naněkolikrát. Předposlední otevření v 60. ani 90. letech 20. století se neuskutečnilo, a tak byla zastávka pod stejnojmenným panelákovým sídlištěm definitivně otevřena až v roce 2006.
Brno dolní nádraží. Brno dolní nádraží Brno Rosické nádraží V současnosti pouze nákladové nádraží umístěné v hůře dostupné oblasti na pomezí Heršpic a Komárova sloužilo v minulosti jak osobní dopravě, tak také jako depo a seřazovací stanice. Z dolního nádraží odbočují vlečky na výstaviště, do slévárny a na šrotiště.
Brno-Maloměřice. Brno-Maloměřice    
Brno jih. Brno jih   Nejméně známé brněnské nádraží na většině map ani nenajdeme. Od města jej dělí neprostupná bariéra dálnice a přijet je sem možné jen po kolejích nebo ohromnou oklikou. Z opuštěného a ospalého nádraží, jehož význam nadále klesá, někdo odstranil dokonce ceduli; v budově ovšem stále sedí výpravčí a řídí dopravu…

Zaniklá nádraží

  Brno-Zábrdovice Zábrdovice, Obrowitz  
  Brno-Husovice   Nejprve zastávka a po znovuotevření výhybna na „Staré Tišnovce“ nad Tišnovskou ulicí je od roku 1962 kompletně zrušena. Název Husovice byl později zamýšlen také pro současnou zastávku Brno-Lesná, jejíž vybudování bylo odkládáno půl století.
  Brno-Obřany Obřany, Oberse  
Holásky. Holásky Holasek Zastávka Holásky ve stejnojmenné brněnské čtvrti na trati Brno - Přerov (300) byla fakticky zrušena v roce 1976 v souvislosti s vysokým vytížením jednokolejné trati a zlepšením MHD v této části města. Nástupiště je sneseno, z bývalé čekárny a pokladny pro prodej jízdenek je v současnosti soukromý rodinný dům (charaktersitické střecha s převisem kryjícím prostor pro čekání na vlak však na domě zůstává dodnes).
Brněnské Ivanovice. Brněnské Ivanovice Vejvanovice, Nennowitz Železniční zastávka Brněnské Ivanovice se nacházela na trati Brno - Přerov (300) za přejezdem (směrem od Brna) s Kaštanovou ulicí (silnice II/380). Zrušena byla v 60. letech 20. století, s její obnovou počítají některé projekty zdvojkolejnění tratě.
  Brno-Lískovec Lískovec-Vostopovice, Lískovec u Brna, Leskau  
  Židenice Schimitz Původní dolní neboli nákladní židenické nádraží bylo situováno do hrotu mezi Židenickou spojkou vedoucí ze současně stanice Brno-Židenice do Černovic a tratí na hlavní nádraží. Niveleta kolejí byla o několik metrů nižší, na úrovni paty náspů dnešních drah. Osobní zastávka Brno-Židenice na místě dnešního nádraží byla otevřena později, v roce 1889. Po několika přestavbách se do dnešních dnů nedochovalo z nákladního nádraží prakticky nic.
Bývalá stanice Brno-Černovice. Brno-Černovice Černovice, Tschernowitz Původní výchozí stanice místní dráhy do Líšně se nacházela pod současnou odbočkou Brno-Černovice odbočka asi 350 m východně od současné černovické železniční zastávky. V roce 1942 byla místní dráha změněna v tramvajovou trať a nádraží přestalo sloužit svému účelu. Jako chráněná technická památka stojí výpravní budova na Olomoucké ulici dodnes.
Nádraží Líšeň. Líšeň Lösch Bývalé koncové nádraží místní dráhy Brno - Líšeň dnes leží také na území města. Po složité historii, kdy se z dráhy stala tramvajová trať a nakonec ruina (2014), slouží dnes budova jako obytný dům.
Železniční stanice Královo Pole. Brno-Královo Pole Královo Pole Původní stanice Královo Pole (později Brno-Královo Pole) se nacházela asi 650 m zhruba jižním směrem od současného nádraží Brno-Královo Pole. Stanice byla vybudována v roce 1885 na dráze Brno - Tišnov a po zprovoznění Nové Tišnovky přes Brno se ocitla na slepé větvi původní Staré Tišnovky, jako samostatný obvod stanice sloužící zejména pro obsluhu vleček do Královopolské strojírny a teplárny (původně také vlečky do vojenských skladů na Štefánikově ulici).
Brno-Řečkovice Řečkovice Původní stanice v Řečkovicích se nacházela o 300 m severněji oproti současné zastávce Brno-Řečkovice. Staniční budova se dochovala a v roce 2016 slouží jako soukromý rodinný dům.
Železniční zastávka Jehnice. Jehnice Jehnitz  
  Přízřenice    

Zdroje

  1. Kotrman, J. et al. 160 let Železnice v Brně. České dráhy, s. o.: 1999; Vol. 1.

Zdroje

  1. Butschek, A. a kol. 150 let železnice z Brna do zastávky. KIC Rosice, 2006. ISBN 80-239-7590-0.
  2. Hudec, Z. k.; Sekera, P.; Bureš, P.; Přibyl, J.; Ziffer, D.; Hádek, T.; Tyller, R.; Korbel, P.; Záruba, T.; Tetiva, J.; Pokorný, P.; Bureš, M.; Mara, R.; Mrkos, J. Atlas drah České republiky 2006-2007. Malkus: 2006; Vol. 2.
  3. Walter, V. Digitalizované staré mapy Moravy a města Brna. Dostupné z http://vilemwalter.cz/mapy/.
  4. Železniční uzel Brno na počátku 3. tisíciletí. Dostupné z http://nadrazibrno.ecn.cz/dejiny-1.php
 
Článek ze dne 20. 3. 2016 byl naposledy upraven dne 22. 9. 2017 a zobrazen celkem 3175×, naposledy dne 25. 11. 2017 v 4:32.
 
   

Články související s tématem Železniční uzel Brno

Zpět | Nahoru

Brno
Brněnská nádraží
V průběhu staletí v Brně vzniklo na dvě desítky nádraží, některá z nich byla postupem času zrušena, změnila polohu či význam, některá možná čeká v dohledné dob…
Druhé Brno
Druhé Brno
Loader.load() Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittc…
Brno-Maloměřice (žst)
Brno-Maloměřice (žst)
Název stanice: Brno-Maloměřice Číslo stanice: 333559 Zkratka: BNO MA Kilometrická poloha: 159,8…
Vlečka Brno dolní nádraží - skladový areál
Vlečka Brno dolní nádraží - skladový areál
Faktografie Vystavěna:mezi roky 1868 a 1887 Ukončení provozu:mezi roky 1959 a 1991 Číslo vlečky:? Délka:0,4 km (s rozvětvením 0,5 …

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2017-11-25]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD%20uzel%20Brno.
 
Desktopová verze | Mobilní verze