Důl Hřebeč

Brány Jihlavské štoly (dříve dolu Emil) se definitivně uzavřely 31. prosince 1991.
Brány Jihlavské štoly (dříve dolu Emil) se definitivně uzavřely 31. prosince 1991.
Původní dvoukolejná trať mířila vstupní štolou ke svážnici, kterou byly vozíky spouštěny a vytahovány do a z dolu.
Původní dvoukolejná trať mířila vstupní štolou ke svážnici, kterou byly vozíky spouštěny a vytahovány do a z dolu.

Důl Hřebeč je zrušený hlubinný důl na jílovce pro výrobu šamotových stavebních prvků nedaleko obce Hřebeč ve východních Čechách. Důl byl zajímavý zejména průmyslovou úzkorozchodnou železnicí, která vycházela přímo ze štol do strmé krajiny na úbočí Třebovských stěn a dodnes vede bukovými lesy a loukami k železniční stanici Mladějov na Moravě.

Historie

Třebovské stěny zdvíhající se nad Letovicemi a ubíhající k severu až do podhůří orlických hor jsou zvláštním krajinným útvarem, který zaujme již při prvním pohledu na mapu obsahující vrstevnice. Nápadný zlom mezi vyšší západní a nižší východní tabulí upozorní obvykle i laika na pravděpodobnou přítomnost geologicky zajímavých lokalit. A těch je tu skutečně dost.

Již v roce 1862 zahájili majitelé zdejšího panství Lichtenštejnové těžbu méně kvalitního uhlí, později doplněnou o dobývání lupku pro výrobu žáruvzdorných stavebních prvků (šamotových cihel, potrubí apod.). Vytěžené uhlí bylo jednak dodáváno místním průmyslovým podnikům, dále pak od roku 1919 používáno pro provoz 11 km dlouhé parní úzkokolejné (600 mm) dráhy, kterou mezi doly na Hřebči a železniční stanicí v Mladějově vystavěli váleční zajatci.

Dráha sloužila k přepravě vytěženého lupku i uhlí, jehož těžba však s postupem času klesala a v roce 1965 byla definitivně zastavena. Dál nicméně pokračovala těžba jílovce (lupku), který byl vypalován v pecích původně na Hřebči, od roku 1965 pak dole v Mladějově. Těžba v dole probíhala až do roku 1991, kdy byl 18. září vyvezen z dolu poslední naložený vozík a ke konci roku byly doly definitivně uzavřeny.

Po uzavření dolů byly hlavní šachty vedoucí ke svážnicím (Václav a Emil alias Jihlavská štola) uzavřeny betonovými zátkami a důl se přirozenou cestou zaplavil vodou. Úzkokolejná dráha byla v následujících letech dobrovolníky přebudována na turistický provoz, nedostatek investic do údržby však postupně vedl až k zastavení veřejné přepravy o koncové stanice Hřebeč-doly. V roce 2016 nicméně trať zůstává s obtížemi sjízdná a připravuje se její rekonstrukce.

Popis

V areálu dolů v Hřebči (dnes volně přístupný) se nacházely původně dvě vodorovné šachty přecházející v šikmé dolů vedoucí svážnice - starší Václav a mladší Theodor neboli Emil (též Jihlavská šachta) z roku 1971. Zatímco šachta Václav byla vybavena kolejovou lanovkou, kterou se vozíky s materiálem vytahovaly na povrch, novější šachta Emil s mírnějším sklonem umožňovala vjezd do dolu důlním lokomotivám. Celkem chodby klesaly z výšky 523 m (Václav) resp. 503 m (Emil) do hloubky až 443 m a jejich odvodnění muselo být proto zajištěno čerpáním. Větrání systému bylo zajištěno šachtou Jan ústící na povrch asi 800 m severozápadně od obce Hřebeč.

Po uzavření dolu byla štola Václav zabetonována přímo u svého ústí a navazující kolejiště úzkokolejky bylo zrušeno a vytrháno. Do štoly Emil (Jihlavská) koleje vedou stále (v roce 2016), přístupná je první cca 100 m dlouhá vodorovná část štoly a nad svážnicí je provedena masivní betonová zátka. Zajímavostí je vodovodní ventil umístěný v zátce, který by v případě naplnění štoly vodou měl umožnit její odvodnění. K tomu však běžně nedochází. V přístupné části Jihlavské štoly je zachována jedna ze dvou původních kolejí, jinak je štola vyklizená a pustá.

Mapka dolu v Hřebči zobrazuje fialově koleje úzkokolejky na povrchu (vpravo nahoře v areálu dolu)  i ve štolách pod povrchem země (počínaje dlouhými přímými svážnicemi).
Mapka dolu v Hřebči zobrazuje fialově koleje úzkokolejky na povrchu (vpravo nahoře v areálu dolu) i ve štolách pod povrchem země (počínaje dlouhými přímými svážnicemi).
Levá kolej zůstala v Jihlavské štole v celé délce až po betonovou zátku, o pravé svědčí už jen orezlé pražce.
Levá kolej zůstala v Jihlavské štole v celé délce až po betonovou zátku, o pravé svědčí už jen orezlé pražce.
Výklenek ve stěně připomíná klasický záchranný výklenek z železničních tunelů. Zde jde ale o přístup k vodní jímce.
Výklenek ve stěně připomíná klasický záchranný výklenek z železničních tunelů. Zde jde ale o přístup k vodní jímce.
Tam, kde končí betonová vyzdívka a začíná pažení z ocelových hajcmanů, je již na dohled betonová zátka vystavěná v době ukončení těžby na přelomu let 1991 a 1992.
Tam, kde končí betonová vyzdívka a začíná pažení z ocelových hajcmanů, je již na dohled betonová zátka vystavěná v době ukončení těžby na přelomu let 1991 a 1992.
Betonová stěna má tloušťku několika desítek cm a pokusy o průnik jsou tedy víceméně bezpředmětné.
Betonová stěna má tloušťku několika desítek cm a pokusy o průnik jsou tedy víceméně bezpředmětné.

Zdroje

  1. Badber: Důl Hřebeč. Dostupné z http://badber.blog.cz/1504/dul-hrebec.
  2. Mladějovská průmyslová dráha: Historie těžby uhlí a lupku. Dostupné z http://www.mladejov.cz/historie-tezby.
 
Článek ze dne 4. 10. 2016 byl naposledy upraven dne 5. 10. 2016 a zobrazen celkem 1330×, naposledy dne 21. 10. 2017 v 10:01.
 
   

Články související s tématem Důl Hřebeč

Zpět | Nahoru

Úzkokolejka Mladějov–Hřebeč
Úzkokolejka Mladějov–Hřebeč
Podrobnosti o průmyslové úzkokolejce (600 mm) z Mladějova do Hřebče připravujeme. …

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2017-10-21]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/D%C5%AFl%20H%C5%99ebe%C4%8D.
 
Desktopová verze | Mobilní verze