Úvod
Témata
Všechna
Kontakt

Oblíbené

Vodojemy Žluťák
Wolfova vila
Podzemí
Dům U sedmi Švábů
Vlečky
Databáze úzkokolejek

Nejčtenější

Druhé Brno
Druhá Praha
Wolfova vila Stárkov
Vodojemy při ulici Tvrdého
Brněnské podzemí
Bondyho vila Nově Město nad Metují

Nejnovější

Huť Klamovka
Dětská železnice v Brně
Bytový dům Podnásepní 2
Úzkokolejka Kateřina
Kaple sv. Jana Křtitele v Boru
[R] sum
[R] quit
[R] logical
[R] exists
Koločavská úzkokolejka

Náhodné

Sedlčany
Petrohrad
Dolnohamerský tunel II
 
Jméno:
Heslo:

 
 
 

Huť Klamovka

Pohled na provozní budovy Klamovy huti po odstranění trakčního vedení nad železniční tratí.
Pohled na provozní budovy Klamovy huti po odstranění trakčního vedení nad železniční tratí.

Huť Klamovka je bývalá železářská huť, strojírna a elektrárna na pravém břehu Svitavy asi 1 km pod Blanskem.

Historie

Huť klamovka byla vystavěna mezi roky 1853 a 1857 na místě staršího mlýna (od roku 1763), později hamru a válcovny plechů při řece Svitavě. Své jméno získala podle Augusty Salmové, provdané za Jindřicha Clam-Martinice, sestry majitele blanenských železáren starohraběte Huga Karla Franze Salm-Reifferscheidt-Raitze. Patřila společně s vysokými pecemi na Ostravsku, na Kladně a v Břasech mezi první železářské pece vytápěné tehdy moderním koksem - výroba koksu probíhala v těsném sousedství huti a umožněna byla dostavbou právě dokončené dráhy z Brna do České Třebové, díky které bylo možné dopravovat do Blanska uhlí ze vzdálených ložisek. Změna paliva z původního dřevěného uhlí používaného v Salmovských a Lichtensteinských železárnách v Blansku a Adamově byla posledním pokusem o záchranu místního železářství, které však nakonec stejně nedovedlo držet krok s kladenskými a ostravskými vysokými pecemi, které se nacházely v bezprostřední blízkosti ložisek minerálního uhlí. V důsledku toho se ještě před rokem 1900 adamovské i blanenské železárny postupně proměnily na strojírny.

V roce 1875 byla u huti rovněž slévárna a dvě kuplovny. Pro provoz huti byla využívána pouze vodní energie řeky, která sloužila k vytahování zavážecího vozíku se surovinou na vrchol pece (systém dvou vozíků s naplňováním horního vozíku vodou čerpanou turbínou z řeky) a poháněla dvojcylindrové dmuchadlo vlastní výroby. Později byl u pece vybudován rovněž parní stroj. Kapacita huti činila 60000 centů litiny ročně.

Po ukončení výroby železa v roce 1893 byla huť přestavěna a od roku 1895 fungovala už pouze jako slévárna litiny. Produkce zahrnovala zejména kamna, sporáky a litinová potrubí. S nádražím byla slévárna propojena úzkokolejkou, na které vozíky se surovým železem a hotovými výrobky tahali k vlakům koně. V roce 1896 byla vybudována záměčnická dílna.

Dvě nejstarší turbíny byly v roce 1892 vyměněny za jedinou Girardovu turbínu, kterou v roce 1899 nahradila turbína Francisova. Ta byla od roku 1901 využívána k výrobě elektrické energie, původně stejnosměrného proudu o napětí 550 V. Další změna výroby nastala v roce 1923, kdy byla slévárna zrušena a Klamovka proměněna čistě na vodní elektrárnu a později zkušebnu turbín. Ty se mezitím staly jedním z hlavních výobních artiklů původních salmovských železáren, nyní strojírny Českomoravská Kolben-Daněk (ČKD). Nově byla osazena větší Francisova turbína o průměru 1400 mm a třífázový generátor o maximálním výkonu 145 kW.

Elektrárna byla v provozu do roku 1966, ve 30. letech 20. století zde pro firmu Ignác Storek testoval nově vyvíjené turbíny i známý brněnský vynálezce Viktor Kaplan. Jako výukový a zkušební provoz přetravala Klamovka až do roku 1991, kdy zde krátce působilo prodejní muzeum umělecké litiny, po kterém se z továrny stala opět strojírna specializovaná na výrobu kamen.

Popis

Skupina budov z kamene a režného cihelného zdiva stylově odpovídá průmyslové architektuře poloviny 19. století. Továrna se nachází na ostrově mezi samotnou řekou Svitavou a náhonem z 18. století, v současné době z větší části vyschlým. Samotná vysoká pec (huť) byla zbourána, současné budovy jsou pouze částí původních dílen a zázemí huti, další budovy se nacházely na protějším břehu řeky a byly zbourány v souvislosti s rozšířením silnice směrem na Olomučany a Lipůvku.

Poněkud záhadnou je zmínka o úzkokolejce, jejíž existenci lze u podobně hmotově náročného provozu očekávat, kterou se však autoru tohoto článku nepodařilo doložit na místě ani bádáním ve starých mapách a pohlednicích. Prostorové uspořádání umožňuje vedení drážky po pravém břehu řeky, nicméně nepodařilo se dohledat žádné obrazové, textové ani fyzické náznaky vedení takové trati. Pokud máte podobné informace k dispozici, přivítáme Vaši výpomoc v komentáři pod článkem.

Pohled na Klamovku od jihu z dráhy Brno – Česká Třebová, která ji těsně obepíná. V popředí je vidět nevyužívaný vodní náhon zbudovaný již v 18. století pro původní mlýn.
Pohled na Klamovku od jihu z dráhy Brno – Česká Třebová, která ji těsně obepíná. V popředí je vidět nevyužívaný vodní náhon zbudovaný již v 18. století pro původní mlýn.
Pohled neznámého autora na huť Klamovku od jihu. Na levém břehu řeky (tj. vpravo) je dobře patrná provozní budova, která byla v 70. letech 20. století zbourána v souvislosti s výstavbou silnice z Lipůvky do Blanska. Ani na tomto pohledu, stejně jako na žádném jiném, nelze jasně rozhodnout o (ne)existenci úzkokolejky vedoucí k nádraží.
Pohled neznámého autora na huť Klamovku od jihu. Na levém břehu řeky (tj. vpravo) je dobře patrná provozní budova, která byla v 70. letech 20. století zbourána v souvislosti s výstavbou silnice z Lipůvky do Blanska. Ani na tomto pohledu, stejně jako na žádném jiném, nelze jasně rozhodnout o (ne)existenci úzkokolejky vedoucí k nádraží.

Zdroje

  1. David, P., Soukup, V.: 222 technických skvostů České republiky. Kartografie Praha, 2005, ISBN 80-7011-867-9.
  2. Souchopová, V., Merta, J., Balák, I., Štefka, L., Truhlář, J.: Huť Klamovka. Informační cedule u zastavení naučné stezky. Svaz obcí Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras; obce Habrůvka, Jedovnice, křtiny, Rudice, města Adamov a Blansko, obce Babice nad Svitavou a Olomučany. Správa chráněných krajinných oblastí ČR - Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně - Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, Technické muzeum v Brně.
 
Článek ze dne 14. 9. 2018 byl naposledy upraven dne 19. 9. 2018 a zobrazen celkem 63×, naposledy dne 19. 9. 2018 v 11:40.
 
   

Články související s tématem Huť Klamovka

Zpět | Nahoru

Továrny v údolí Svitavy
Továrny v údolí Svitavy
Průmysl byl od počátků závislý na vodě (technologické a jako zdroji levné energie) a dopravě. Proto nikoho nepřekvapí, že v kopcovatém terénu na pomezí jižní M…
Blansko
Blansko
leží v v ORP v nadmořské výšce m. V roce zde žilo obyvatel. má katastrální území o rozloze ha. Seznam železničních zastávek a stanic na katastru …
Blansko (žst)
Blansko (žst)
Název stanice: Blansko Číslo stanice: 330951 Zkratka: BLO Kilometrická poloha: 178,74 …

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2018-09-19]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Hu%C5%A5%20Klamovka.
 
Desktopová verze | Mobilní verze