Lichtenštejnské lesní železnice v Hrubém Jeseníku

Termínem lichtenštejnské železnice v Hrubém Jeseníku jsou označovány čtyři úzkorozchodné železnice v prostoru jižně od hlavního jesenického hřebene mezi Brannou a Loučnou nad Desnou. Drážky vznikaly v rozmezí let 1896–1901 pod vedením majitelů panství - knížete Jana II. z Lichtenštejna a prince Rudolfa z Lichtenštejna a využívaly jednotnou technologii systému Dolberg (od Pražské akciové strojírny (dříve Ruston) o rozchodu 700 mm).

Historie

Lesní úzkokolejky pro svoz těženého dřeva nahradily starší sáňkování (v zimě) a plavení dřeva (v létě) na lichtenštejnských panstvích Branná a Vízmberk v návaznosti na stavbu železnic do Jeseníka a do Sobotína (a později Koutů nad Desnou) v 80. létech 19. století. Rozhodnutí o stavbě navíc umocnily kalamity na východní straně masivu Černé stráně, které si vyžádaly rychlý a kapacitní odvoz dřeva, které by několik let neodklizené hrozilo rozšířením kůrovce. Dráhy byly vesměs v provozu do 30. a 40. let 20. století, kdy začaly být pro odvoz dřeva využívány nákladní automobily.

Popis

Základní informace o drážkách uvádí následující tabulka, podrobná historie a popis tratí jsou shrnuty v jednotlivých článcích.

Obrázek Název (odkaz) Období provozu Charakter Délka
Františkovská drážka 1896–1936 Stabilní dráha se dvěma větvemi jednou svážnicí. minimálně
12,982 km
Branenská drážka 1896–1936 Stabilní dráha se dvěma větvemi bez svážnic. minimálně
8,469 km
Annínská drážka 1899–1901 Dočasná dráha se třemi svážnicemi a jednou větví k pile. minimálně
13,487 km
Přemyslovská drážka 1901–1943 Stabilní dráha se čtyřmi svážnicemi. minimálně
13,533 km

Čtyři lichtenštejnské lesní úzkokolejky o rozchodu 700 mm tvořily téměř propojený systém (některá propojení byla navržena, jedno realizováno). Žlutě jsou na mapě vyznačeny drážky o rozchodu 700 mm, oranžově svážnice téhož rozchodu, červeně vlečka k hájovně Banjaluka a fialově tratě standardního rozchodu.
Čtyři lichtenštejnské lesní úzkokolejky o rozchodu 700 mm tvořily téměř propojený systém (některá propojení byla navržena, jedno realizováno). Žlutě jsou na mapě vyznačeny drážky o rozchodu 700 mm, oranžově svážnice téhož rozchodu, červeně vlečka k hájovně Banjaluka a fialově tratě standardního rozchodu.

Zdroje

  1. Gába, Z.: Úzkorozchodné dráhy a drážky na Šumperském okrese. Vlastivědné muzeum v Šumperku, Šumperk, 2009. ISBN 978-80-85083-55-2.
  2. Melík, Z.: Lesní železnice v Koutech nad Desnou. Železničář 3/1988, 39–41.
  3. DaMil: Lesní železnice na Jesenicku V - trať Banjaluka. Dostupné z https://damil-na-cestach.estranky.cz/clanky/jeseniky/lesni-zeleznice-na-jesenicku-v---trat-banjaluka.html.
  4. Novotný, G.: Poznámky k lesnickému školství a zkouškám způsobilosti v českých zemích v letech 1750–1945 in Documenta Pragensia XI. Archiv hl. m. Prahy, Praha, 1993.
  5. Zaniklá osada Josefová: Zaniklá osada Josefová. Dostupné z http://www.neu-josefsthal.cz/cz/lesni-zeleznice.
  6. Černohorský, M.: Železnice na Jesenicku, Hanušovice - Glucholazy: O vzniku trati. Dostupné z https://www.parostroj.net/historie/Jesenicko/hanusovice_gl_vznik.htm.
  7. Hudec, Z. k.; Sekera, P.; Bureš, P.; Přibyl, J.; Ziffer, D.; Hádek, T.; Tyller, R.; Korbel, P.; Záruba, T.; Tetiva, J.; Pokorný, P.; Bureš, M.; Mara, R.; Mrkos, J. Atlas drah České republiky 2006-2007. Malkus: 2006; Vol. 2.
 
Článek ze dne 12. 10. 2020 byl naposledy upraven dne 25. 10. 2020 a zobrazen celkem 98×, naposledy dne 28. 10. 2020 v 21:20.
 
 

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2020-10-29]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Lichten%C5%A1tejnsk%C3%A9%20lesn%C3%AD%20%C5%BEeleznice%20v%20Hrub%C3%A9m%20Jesen%C3%ADku.
 
Desktopová verze | Mobilní verze