Úvod
Témata
Všechna
Kontakt

Oblíbené

Kalendář Druhé Brno 2019
Vodojemy Žluťák
Wolfova vila
Podzemí
Vlečky
Databáze úzkokolejek

Nejčtenější

Druhé Brno
Druhá Praha
Wolfova vila Stárkov
Vodojemy při ulici Tvrdého
Brněnské podzemí
Opuštěné domy a vily

Nejnovější

Sklepy pivovaru Moravia
Minérské chodby pod Smetanovými sady
Hotel Vaníček Praha
Chľaba (žzast)
Obchodní dům Letná v Bystrci
5. cvičení
4. cvičení
Úzkokolejka za Korytnou ulicí
Úzkokolejka v Červené zahradě
Dolní vodojem Adamovských strojíren

Náhodné

Vlkava
Nekmíř
Březolupy
 
Jméno:
Heslo:

 
 
 

Minérské chodby pod Smetanovými sady

Celkem se v prostoru pod dnešními Smetanovými sady nachází několik kilometrů naslouchacích a minových chodeb, které paprskovitě vybíhají až pod hlavní parkovou alej na místě někdejšího hradebného předpolí.
Celkem se v prostoru pod dnešními Smetanovými sady nachází několik kilometrů naslouchacích a minových chodeb, které paprskovitě vybíhají až pod hlavní parkovou alej na místě někdejšího hradebného předpolí.

Minérské chodby pod Smetanovými sady v Olomouci jsou pozůstatkem naslouchacích a minových chodeb umístěných pod vnějším hradebním valem barokní pevnosti, tzv. kolištěm neboli glacis. Chodby byly v minulosti opakovaně zasypávány a v současnosti jsou zapomenuté a bez využití.

Historie

Na místě dnešní Olomouce stávala opevněná hradiště a později hradbami obehnané město prakticky od nejstarších dob po příchodu Slovanů na Moravu v 6. století. Původní hradiště se rozkládalo jižně od prostoru Smetanových sadů, později došlo k přesunu města severněji do kolí Olomouckého hradu a postupě až k vybudování typického středověkého města s prstencem hradebních zdí (Olomouc se v roce 1314 stala prvním městem na Moravě). Se zdokonalujícími se zbraněmi a technikou dobývání bylo nutné pro úspěšnou obranu stále vylepšovat systém městského opevnění a v Olomouci se tento proces zastavil vlastně až na konci 19. století.

V roce 1642 Olomouc dobyli Švédové, kteří částečně pobořili hradby a při jejich následné rekonstrukci vystavěli v hradebních zdech tehdy moderní bastiony, které položily základ moderním barokním hradbám. V roce 1655 se z Olomouce stalo pevnostní město a hradby byly postupně dále zdokonalovány. Zásadní přestavba opevnění pak proběhla v létech 1742–1756, kdy byly vybudovány moderní tzv. Tereziánské hradby se soustavou bastionů a příkopů. V roce 1758 hradby uchránily město před obléhající pruskou armádou a následně byly dále zdokonalovány.

Jedním ze zásadních vylepšení fortifikačního systému se stal několikakilometrový labyrint podzemních chodeb vybíhajícíh pod vnější hradební val za příkopem, tzv. koliště nebo glacis. Rozvětvené chodby sloužly dvojímu účelu - jednak bylo pomocí nich možné naslouchat, zda nedochází na některém místě k podkopávání hradeb nepřítelem, který by mohl vyhodit opevnění do povětří, naopak bylo možné některé části chodeb zaminovat a do povětří vyhodit právě nepřátelská obléhající vojska.

Kritickým se po 125 letech ukázal být špatně provedený zásyp přístupových chodeb. Nesoudržná zemina se vevalila do centrální hodby a na povrchu se objevil kráter, do kterého se v roce 2013 zřítila devatenáctiměsíční holčička.
Kritickým se po 125 letech ukázal být špatně provedený zásyp přístupových chodeb. Nesoudržná zemina se vevalila do centrální hodby a na povrchu se objevil kráter, do kterého se v roce 2013 zřítila devatenáctiměsíční holčička.
Volně nasypané zemině nestojí nic v cestě, a tak by se - nebýt počínající sanace - jistě v budoucnu objevily propady i na dalších místech v parku. Nacházíme se v hloubce 6 m pod povrchem Smetanových sadů.
Volně nasypané zemině nestojí nic v cestě, a tak by se - nebýt počínající sanace - jistě v budoucnu objevily propady i na dalších místech v parku. Nacházíme se v hloubce 6 m pod povrchem Smetanových sadů.

Zhruba v roce 1790 se tak před hradbami pod zemí rozlehl prstenec zděných zalomených chodeb, ze kterých směrem od centra vybíhaly stísněné naslouchací a minové chodbičky. Přesná podoba systému není dnes zcela jasná, centrální chodba byla pravděpodobně na některých místech vyústěna přímo na povrch, v podzemí jsou však dodnes dochovány také střílny nebo zasypané kolmo odbočující chodby. V praxi se ovšem minérské chodby nikdy neuplatnily a v roce 1888 byla olomoucká pevnost zrušena a hradby definitivně zbourány.

Přesněji pouze jejich nadzemní část. Několik kilometrů minérských chodeb bylo ponecháno pod zemí, koliště částečně srovnáno s terénem a na jeho místě vznikly městské (Čechovy a Smetanovy) sady. Vstupy byly zasypány, ale podle nápisů v podzemním labyrintu došlo čas od času k jejich otevření na místech závalů nebo třeba při budování městské kanalizace. Stalo se tak nejméně v období obou světových válek, přičemž část minérských chodeb byla dokonce za 2. světové války vužita jako protiletecký kryt, za socializmu dále upravovaný na protiatomový. Veškeré vstupy do podzemního labyritnu ve Smetanových sadech byly nicméně zavezeny a chodby byly pod zemí ponechány svému osudu.

Podzemní chodby o sobě daly naposledy vědět v roce 2013, kdy se do prostoru v centrální chodbě vevalila část zásypového kužele z boční chodby a pod pařezem pokáceného stromu na povrchu vznikl nenápadný kráter. Při hře na trávníku v parku se do něj 4. srpna zřítila devatenáctiměsíční holčička, která naštěstí celý incident přežila bez zranění, z šestimetrové hloubky ji však museli vysvobodit až přivolaní hasiči. Následně byl proveden průzkum přístupné části chodeb, jejichž délka dosáhla 568 m a o dva roky později se rozběhla sanace, spočívající ve vyčištění a statickém zajištění chodeb, která by měla být ukončena zřejmě v průběhu roku 2019.

Popis

Moderní betonovou šachotu byla z povrchu zpřístupněna část centrální chodby o délce asi 100 m s odbočkami vybíhajícími k jihozápadu směrem k hlavní parkové aleji. Pokračování centrální chodby je na obou straných zavaleno zásypovou sutí, celkem je nicméně přístupných 568 m chodeb, zeujména dlouhýczh naslouchacích a z nich vybíhajících krátkých minových štol. Několik odbočem vedoucíh do zázemí severovýchodně od zrušeného koliště, je volně zasypáno a hrozí dalším zřícením. Na místě proto probíhá sanace všech zásypů. Podzemní prostory jsou z povrchu bez povolení nepřístupné, avšak bohatá výzdoba nápisy svědčí o jejich poměrně častém navštěvování během posledních 100 let, hlavně v období obou světových válek.

Podzemím nás provede známá odvážná školačka s baterkou v ruce.
Podzemím nás provede známá odvážná školačka s baterkou v ruce.
Nebo v tomto případě hned dvě odvážné školačky, které na nás budou dávat bedlivý pozor.
Nebo v tomto případě hned dvě odvážné školačky, které na nás budou dávat bedlivý pozor.
Hlavní chodba se neustále lomí a kopíruje přibližně vnější oblouk městských hradeb. Do boků z ní odbočují desítky metrů dlouhé naslouchací chodby a z nich ještě nízké minové chodbičky pro uložení náloží.
Hlavní chodba se neustále lomí a kopíruje přibližně vnější oblouk městských hradeb. Do boků z ní odbočují desítky metrů dlouhé naslouchací chodby a z nich ještě nízké minové chodbičky pro uložení náloží.
Větší část chodeb je dnes pravděpodobně zřícená či zasypaná nebo přinejmenším aktuálními šachtami z povrchu nepřístupná.
Větší část chodeb je dnes pravděpodobně zřícená či zasypaná nebo přinejmenším aktuálními šachtami z povrchu nepřístupná.
Ačkoliv jsou staré již hodně přes 200 let, jsou bytelně vystavěné a omítané chodby ve velice dobrém stavu. Přestože na začátku února 2019 na povrchu současně vydatně prší a mrzne, v podzemí je teplo a relativní sucho.
Ačkoliv jsou staré již hodně přes 200 let, jsou bytelně vystavěné a omítané chodby ve velice dobrém stavu. Přestože na začátku února 2019 na povrchu současně vydatně prší a mrzne, v podzemí je teplo a relativní sucho.
Jedna z naslouchacích chodeb. Svojí výškou i šířkou jsou podstatně menší než centrální chodba. V dálce z ní vybíhají ještě minové chodbičky průchozí pouze v hlubokém předklonu či po kolenou.
Jedna z naslouchacích chodeb. Svojí výškou i šířkou jsou podstatně menší než centrální chodba. V dálce z ní vybíhají ještě minové chodbičky průchozí pouze v hlubokém předklonu či po kolenou.
Slepá chodbička zakončená střílnou vedla směrem k městským hradbám, tedy do zázemí. jaký smysl zde měla střílna, nám zůstává nejasné.
Slepá chodbička zakončená střílnou vedla směrem k městským hradbám, tedy do zázemí. jaký smysl zde měla střílna, nám zůstává nejasné.
Nápisy na zdech chodeb jsou dnes již cenným historickým svědectvím o dějinách 20. století v Olomouci. Nejvíc jich pochází z období obou světových válek, při letmém průzkumu však nacházíme i starší nápisy.
Nápisy na zdech chodeb jsou dnes již cenným historickým svědectvím o dějinách 20. století v Olomouci. Nejvíc jich pochází z období obou světových válek, při letmém průzkumu však nacházíme i starší nápisy.
Žije ještě pan Z. Sedláček, který se na stěnu improvizovasného protileteckého krytu podepsal po odeznění zatím poslední války v okolí Olomouce dne 28. června roku 1945?
Žije ještě pan Z. Sedláček, který se na stěnu improvizovasného protileteckého krytu podepsal po odeznění zatím poslední války v okolí Olomouce dne 28. června roku 1945?
Jeho kolega Jeřábek tu byl o 33 let dříve - už v roce 1912. Nikdy se zřejmě nedozvíme, zda se tu ukrýval před policí, maželkou či panem učitelem, jestli se tu učil kouřit nebo vyměňoval dobrodružné romány se spolužáky.
Jeho kolega Jeřábek tu byl o 33 let dříve - už v roce 1912. Nikdy se zřejmě nedozvíme, zda se tu ukrýval před policí, maželkou či panem učitelem, jestli se tu učil kouřit nebo vyměňoval dobrodružné romány se spolužáky.
Předchůdci dnešních sprejerů zřejmě za 1. světové války pomalovali stropy chodeb plamenem hořící svíčky. Přestože lze dým snadno setřít prstem, přežily tu nápisy celé století. A Sherlock Holmes byl v kurzu už tenkrát. Letopočet 1808 je ale zřejmě spíš vtipem než skutečností.
Předchůdci dnešních sprejerů zřejmě za 1. světové války pomalovali stropy chodeb plamenem hořící svíčky. Přestože lze dým snadno setřít prstem, přežily tu nápisy celé století. A Sherlock Holmes byl v kurzu už tenkrát. Letopočet 1808 je ale zřejmě spíš vtipem než skutečností.
Nápis Kawinek jsme vyfotili kamarádce Kawi, která zasvětila svoji odbornou dráhu zkoumáním podzemních nápisů.
Nápis Kawinek jsme vyfotili kamarádce Kawi, která zasvětila svoji odbornou dráhu zkoumáním podzemních nápisů.
Chodby tzvoří poměrně složitý labyrint, ve kterém se dá hezkou chvíli bloudit. Nic na tom nemění fakt, že většina je jich slepých a tvoří stromovou strukturu.
Chodby tzvoří poměrně složitý labyrint, ve kterém se dá hezkou chvíli bloudit. Nic na tom nemění fakt, že většina je jich slepých a tvoří stromovou strukturu.
Centrální chodba není nikterak vysoká, ale uvážíme-li, že v 18. století byli lidé v průměru o několik centimetrů nižší, svým potřebám naprosto dostačovala.
Centrální chodba není nikterak vysoká, ale uvážíme-li, že v 18. století byli lidé v průměru o několik centimetrů nižší, svým potřebám naprosto dostačovala.
Povinnosti vyfotit se v podzemí pod Olomoucí neunikl nakonec ani sám autor článku. Odvážným školačkám se to podařilo na místě s hezkým výhledem na stropní malby plamenem svíčky.
Povinnosti vyfotit se v podzemí pod Olomoucí neunikl nakonec ani sám autor článku. Odvážným školačkám se to podařilo na místě s hezkým výhledem na stropní malby plamenem svíčky.
V roce 2015 začal zdlouhavý proces sanace podzemních prostor. Termín dokončení byl několikrtá odložen, stejně jako rozhodnutí, zda minérské chodby zpřístupnit alespoň částečně veřejnosti.
V roce 2015 začal zdlouhavý proces sanace podzemních prostor. Termín dokončení byl několikrtá odložen, stejně jako rozhodnutí, zda minérské chodby zpřístupnit alespoň částečně veřejnosti.
Co by asi řekli na moderní betonové profily a výkonné elektrické osvětlení dělníci, kteří před 230 lety stavěli s loučemi a z cihel úchvatný podzemní labyrint?
Co by asi řekli na moderní betonové profily a výkonné elektrické osvětlení dělníci, kteří před 230 lety stavěli s loučemi a z cihel úchvatný podzemní labyrint?

Zdroje

  1. Magistrát města Olomouce: Olomoucká pevnost. Dostupné z https://tourism.olomouc.eu/sights/olomouc-fortress/cs.
  2. Poláček, M.: Batole v parku u centra Olomouce spadlo do pět metrů hluboké díry. Dostupné z https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/v-olomouci-spadlo-batole-do-diry.A130804_135441_olomouc-zpravy_maq.
  3. Kamenský, S., Poláček, M.: Batole spadlo v Olomouci do chodby, jichž jsou pod parkem stovky metrů. Dostupné z https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/pad-ditete-do-podzemni-chodby-v-olomouckem-parku.A130805_171356_olomouc-zpravy_stk.
  4. Kolesárová, V.: Jáma ve Smetanových sadech straší dál, na opravy podzemí se čeká. Dostupné z https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/jama-ve-smetanovych-sadech-strasi-dal-na-opravy-podzemi-se-ceka-20150317.html.
  5. Bukvová, V.: Pod olomouckými parky číhali obránci města. Dostupné z https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/olomoucke-podzemi-minerske-chodby-20100308.html.
  6. Mazalová, B.: Průzkum Smetanových sadů v Olomouci odhalil chodby z 18. století i bunkr. Dostupné z https://olomouc.rozhlas.cz/pruzkum-smetanovych-sadu-v-olomouci-odhalil-chodby-z-18-stoleti-i-bunkr-6421680.
  7. Zuntych, O.: Konec propadům? Podzemní chodby pod Smetanovými sady zpevní. Dostupné z https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/konec-propadum-podzemni-chodby-pod-smetanovymi-sady-zpevni-80150805.html.
  8. Poláček, M.: V pevnosti Olomouc žilo jen 20 tisíc lidí, přibylo jich po stržení hradeb. Dostupné z https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/olomouc-pevnost-hradby-bourani-historie-frantisek-josef-i-brana-hradska-brana-litovelska-brana.A170107_2297345_olomouc-zpravy_mip.
 
Článek ze dne 8. 2. 2019 byl naposledy upraven dne 8. 2. 2019 a zobrazen celkem 1181×, naposledy dne 17. 2. 2019 v 12:29.
 
   

Články související s tématem Minérské chodby pod Smetanovými sady

Zpět | Nahoru

Olomouc
Olomouc
leží v v ORP v nadmořské výšce m. V roce zde žilo obyvatel. má katastrální území o rozloze ha.Seznam železničních zastávek a stanic na katastruOlomou…
Kasematy nad Kłodzkem
Kasematy nad Kłodzkem
Podzemí bastionu na Benešově
Podzemí bastionu na Benešově
Podzemí bastionu na Solniční
Podzemí bastionu na Solniční

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2019-02-17]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Min%C3%A9rsk%C3%A9%20chodby%20pod%20Smetanov%C3%BDmi%20sady&typzarizeni=c.
 
Desktopová verze | Mobilní verze