Úvod
Témata
Všechna
Kontakt

Oblíbené

Vodojemy Žluťák
Wolfova vila
Podzemí
LDN Babice
Vlečky
Tunely pod Radlasem

Nejčtenější

Druhé Brno
Druhá Praha
Vodojemy při ulici Tvrdého
Wolfova vila Stárkov
Brněnské podzemí
Bondyho vila Nově Město nad Metují

Nejnovější

Tunel Botiče
Sklep u nádraží ve Lhotici
Odlehčovací komory kanalizace v Brně
Odlehčovací komora Uhelná
Verneřice (žst)
Lovečkovice (žst)
Vlečka Svitavská pobřežní dráha - teplárna
Tunely Svitavského náhonu za Špitálkou
Zadar (žst)
Totem na tábořišti u Siněvíru

Náhodné

Holešov (žst)
Odrlice (žzast)
Sirá
 
Jméno:
Heslo:

 
 
 

Písečník (ulice v Brně)

Nejmalebnější zachovalý dům stojí hned zkraje. Před ním býval hydrant, typický pro všechny brněnské dělnické kolonie, do kterých nevedl vodovod.
Nejmalebnější zachovalý dům stojí hned zkraje. Před ním býval hydrant, typický pro všechny brněnské dělnické kolonie, do kterých nevedl vodovod.

Kolonie Písečník

Dělnická kolonie a ulice Písečník rozložená na pomezí Husovic, Černých Polí a Lesné patří k těm známějším z přibližně desítky nouzových čtvrtí, které vyrostly ve městě v době ekonomické krize 20. let 20. století. Přestože za století od svého vzniku změnily původně ubohé nouzové chaloupky často zcela převratně svůj vzhled i funkci, stále patří Písečník mezi zajímavá a romantická místa, která stojí v Brně za návštěvu.

Jak název napovídá, kolonie se rozkládá v bývalém pískovcovém lomu, postupně se zahlubujícím do terénu.
Jak název napovídá, kolonie se rozkládá v bývalém pískovcovém lomu, postupně se zahlubujícím do terénu.

Jedním z největších zásahů do malé čtvrti na dně pískovcového lomu, tvořené dvěma rovnoběžnými ulicemi byla stavba železniční trati Brno - Tišnov (tzv. Nové Tišnovky), která byla trasována přes západní část kolonie a proto jí musela podstatná část území ustoupit. Na místě, kde zela stěna lomu, je dnes tunel, ze kterého vlaky vjíždí přímo do zastávky Brno-Lesná. Přes naprosto necitlivý zásah do původní zástavby dnes železnice klesající k ústí tunelu zahloubeného do svahu víceméně neruší ráz zbylé části kolonie zejména díky jiné výškové úrovni a dělícímu pásu stromů. Další chmurnou etapou pak byl stavební rozvoj na přelomu 1. a 2. tisíciletí, kdy zmizelo několik původních domů a na jejich místě vyrostly nové, řádově větší stavby.

Kolonie se s časem zmenšuje a mění, kouzlo se vytrácí, ale několik zanedbaných starobylých staveb zde ještě zůstává.
Kolonie se s časem zmenšuje a mění, kouzlo se vytrácí, ale několik zanedbaných starobylých staveb zde ještě zůstává.
Moderní cedulka s orientačním číslem.
Moderní cedulka s orientačním číslem.
A ruční varianta její starší eliptické kolegyně.
A ruční varianta její starší eliptické kolegyně.

Zajímavosti

Ve strážním domku nedaleko kolonie se narodil a žil hrdina románu Avion spisovatele Jiřího Kratochvíla.

Vzpomínka

Autor Jiří Kalina narozen v Brně 15 let před koncem tisíciletí vzpomíná:
Kolonie Písečník byla jedním z prvních míst, které jsem v Brně znal. Důvod je dnes stěží pochopitelný: na konci 80. let 20. století se totiž mezi lidmi v Brně rozšířila zaručená zpráva, že kvalita vody v městských vodovodech silně poklesla vinou připojení Vírského vodovodu a každý, kdo pije vodu z kohoutku, ubližuje svému zdraví.
Stejně jako všechny <a href=/Tema/Brn%C4%9Bnsk%C3%A9%20d%C4%9Blnick%C3%A9%20kolonie>kolonie v Brně</a>, uchovává si i Písečník svá romantická tajemství.
Stejně jako všechny kolonie v Brně, uchovává si i Písečník svá romantická tajemství.
Zelený pohled…
Zelený pohled…
…a červený pohled.
…a červený pohled.
Naštěstí pro zoufalé obyvatele existovala záchrana v podobě jediného hydrantu ve městě - a to byl (vzhledem k blízkosti vodojemu napojeného na I. Březovský vodovod) právě ten na začátku kolonie Písečník. Mimochodem na vlas stejné hydranty s pákou, po jejímž stisknutí začal z hydrantu chrlit proud čisté chladivé vody, bylo ještě nedávno možné najít ve všech dělnických koloniích po městě - městské vodárny je tam zbudovaly proto, že do jednotlivých domů nevedl vodovod. Fáma zapůsobila a okolo dříve zřídka používaného hydrantu se začali hromadit dychtiví zájemci o zaručeně kvalitní vodu. Nejprve přišel tu a tam někdo pěšky s lahví, ale jak se doba přehoupla do 90. let, začalo žíznivých kolemjdoucích přibývat. A pak začali přijíždět i auty. Výjezd z nedaleké benznínky se změnil v dočasné parkoviště a před hydrantem čekávala někdy i docela dlouhá fronta zájemců s desetilitrovými kanystry, aby si odvezli co nejvíc vody domů, kde ji pak přes týden upíjeli (ta kvalita!). Do skupiny takových vodních turistů se zařadili i mí prarodiče, se kterými jsem často jezdíval v neděli z Brna do Adamova, a tak jsem i já stával v neděli se svým kanystrem na prahu nových časů u hydrantu v Písečníku a čekával na svou dávku pramenité vody z Březové. Když se dnes ohlížím nazpět, myslím si, že svoji roli v celé té panice, vedoucí až k definitivnímu zrušení hydrantu, sehrála určitě nejen kvalita, ale i cena vody. Celý ten hon za kvalitní březovskou vodou se totiž odehrával v období, kdy během nekolika málo let vzrostla cena vodného přibližně na stonásobek - a takové zdražení zaručeny vyvolá poptávku po kvalitnějším zboží - zejména, když je k mání na ulici zdarma. Dnes už nestojí ani benzínka, hydrant ani dřevěná ohrada s názvem ulice, ale ten, kdo se ve městě vyzná, ví, kde lze ještě pár podobných hydrantů najit.
Pohled na střechy domků v nejužší zadní části lomu.
Pohled na střechy domků v nejužší zadní části lomu.
Z jednoho úbočí kotle je dobře vidět pískovcovou stěnu na protější straně lomu, kterou neuhlodala železnice.
Z jednoho úbočí kotle je dobře vidět pískovcovou stěnu na protější straně lomu, kterou neuhlodala železnice.
Také Písečník ovšem dostihly novostavby moderní doby. Dobře založené, betonem vyztužené stavby mají k romantice kolonií tak daleko jako podnikatelské baroko k bratrům Dietzenhoferům.
Také Písečník ovšem dostihly novostavby moderní doby. Dobře založené, betonem vyztužené stavby mají k romantice kolonií tak daleko jako podnikatelské baroko k bratrům Dietzenhoferům.

Starší a lepší vzpomínka

Autor Jan Podhradský narozen v Brně v polovině 20. století vzpomíná:
kolonie Písečník… to byla za mého mládí velmi nebezpečná lokalita, obyvatelstvo většinou sami asociálové, kriminálníci, prostitutky, prostě takový lumpenproletariát. Kluci měli vystudovanou většinou polepšovnu, děvčata se úspěšně vyučila v nejstarším řemesle. Něcojako popisuje Karel Poláček v knížce Bylo nás pět - o Habrovácích, nebo Ješiňácích!
Jít do Písečníku bez doprovodu dospělé a fyzicky nabušené dospělé osoby bylo prostě nemožné; pokud chlapec potkal venku partu kluků - Písečňálů, nedopadlo to dobře (pokud včas neutekl). Já jsem do školy na základce chodil s jedním Písečňákem, nakonec jsme se skamarádili, takže jsem - v jeho doprovodu mohl do kolonie jít. Písečňáli na mne okamžitě nastartovali, ale on je nějak uklidinil, prostě se za mně zaručil - „že jsem jako kámoš a dobrej kluk“ aby mně nechali. Byl jsem u nich párkrát doma, bydleli v domečku z vagonů, 2 pokojíčky, přistavěná kuchyň, na dvoře dílnička a králíkárny, suchý záchod jako na venkově, pro vodu se muselo chodit k stojánku vodovodu. celkem na to naše kamarádství vzpomínám v dobrém, ten kluk nebyl vyložený darebák, dokonce se pak vyučil, oženil se a nyní je váženým občanem.
Původní sveřepá džungle už vegetuje jen na ostrůvcích mezi kultivovanou zahradní zelení.
Původní sveřepá džungle už vegetuje jen na ostrůvcích mezi kultivovanou zahradní zelení.
Zábradlí jako z obrázku od Pavla Čecha.
Zábradlí jako z obrázku od Pavla Čecha.
Název nedaleké ulice Nouzová napovídá, že původní kolonie se neomezovala jenom prostorem pískovcového lomu.
Název nedaleké ulice Nouzová napovídá, že původní kolonie se neomezovala jenom prostorem pískovcového lomu.
No, ještě v dospělosti - to mi bylo už přes třicet, jsem se vydal na procházku do Písečníku, podívat se, kde je ten dům mého bývalého kamaráda… v tom odkudsi vystartoval na mne nějaký borec a hrubě se na mne obořil: „Co tady čumíš?!“ Tak jsem s ním raději nediskutoval a šel pryč. Možná, kdybych mu řekl, že tam bydlel kdysi můj kamarád, tak by zjihnul a zkrotl… nevím…
To stejné platilo o tzv. Divišově kolonii za Královopolskou strojírnou (zvanou Porgeska); Divišova kolonie se jmenovala lidově Šanghaj a Šanghajáci byli to stejné jako Písečňáli, jenže tam jsem žádného kamaráda neměl, takže jsem tam moc nepronikl…

 
Článek ze dne 4. 5. 2014 byl naposledy upraven dne 4. 5. 2014 a zobrazen celkem 2945×, naposledy dne 23. 6. 2017 v 22:52.
 
   

Články související s tématem Písečník (ulice v Brně)

Zpět | Nahoru

Brněnské dělnické kolonie
Brněnské dělnické kolonie
Dělnické kolonie v Brně nepředstavuje jen proslulá „Kamenka“, dobře známá čtvrť několika pokroucených ulic na dně červeného lomu nad Svratkou, sídlo umělců…
Ruský vrch (ulice v Brně)
Ruský vrch (ulice v Brně)
Podskalská kolonie na Ruském vrchu Malá dělnická kolonie na levém břehu řeky Svratky v brněnské městské části Komín se skládá ze tří ulic nazvaných Dělnická…
Olší (ulice v Brně)
Slatinka (ulice v Brně)
Slatinka je jednou z nejizolovanějších brněnských ulic. Obklopená ze všech stran průmyslovými či dopravními stavbami nebo polem, tvoří samostatnou kolonii …
Olší (ulice v Brně)
Kamenná čtvrť (ulice v Brně)
Kamenná kolonie (též Kamenná čtvrť, kolonie v lomu, na Červeném kopci nebo prostě Kamenka) je největší brněnskou dělnickou kolonií, která si současně nejlépe…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vertéši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2017-06-24]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/P%C3%ADse%C4%8Dn%C3%ADk%20(ulice%20v%20Brn%C4%9B).
 
Desktopová verze | Mobilní verze