Pomník stavby Vlárské a Tepelské dráhy

Kamenný pomník ve tvaru komolého čytřbokého jehlanu s pyramidiem o výšce asi 4 m stojí u železničního přejezdu poblíž jižního zhlaví stanice Vlárský průsmyk přímo na česko-slovenské hranici, která prochází středem pomníku a rozděluje jeho česky a slovensky psanou část (2 a 2 strany). V roce 2015 je pomník dobře dostupný a v jeho těsné blízkosti se nachází dokonce informační panel naučné stezky informující o historii výstavby Vlárské dráhy a navazujícího úseku do Trenčianské Teplé.

Málo známé je, že téměř totožný pomník byl vystavěn k příležitosti vybudování dráhy také na druhém konci Vlárské dráhy v Brně, nedaleko odbočky Brno-Černovice odbočka. Tomuto německo-česky psanému dvojčeti je věnován samostatný článek zde.

Hranice prochází středem pomníku. Nejprve zemská mezi českým královstvím a Horními Uhrami, později stále zemská mezi Moravou a Slovenskem a po několika změnách státní mezi Českem a Slovenskem.

Pomník je věnován dokončení výstavby Moravské transverzální dráhy jakožto části Českomoravské transverzální dráhy - původně uvažované spojnice z Furth im Wald do Vlárského průsmyku a současnému dokončení 14 km dlouhé Tepelské dráhy - navazující spojnice z Vlárského průsmyku do Trenčianké Teplé v údolí Váhu. Transverzální dráha měla společně s touto spojkou propojit jižní části českých zemí (české země trpěly nedostatečným spojením ve směru východ-západ, neboť většina tratí vycházela radiálně z Vídně, resp. Prahy a žádná nevedla kolmo k nim mezi oběma městy) a hlavní trať z Bratislavy do Žiliny. Celá trasa bývá nazývána Českomoravská transverzální dráha, její úsek z Brna do Vlárského průsmyku Moravská transverzální dráha nebo také Vlárská dráha a 14 km dlouhý úsek z Vlárského průsmyku do Trenčianské Teplé někdy Tepelská dráha.

Málo výnosná trasa transverzální dráhy byla důvodem mnoha průtahů se stavbou, v roce 1873 navíc vypukla hospodářská krize a stavba se ocitla na pořadu dne znovu až v 80. letech 19. století, kdy se odehrála významná změna v podpoře státu pro výstavbu nových drah.

Nápisy na pomníku podle světových stran

Ze dvou stran jsou nápisy na pomníku česky…

…ze zbývajícíh dvou jsou totožné texty slovensky. Němčina tentokrát chybí, maďarština taky.

Když v letech 1880 a 1882 vyšly zákony o poskytování výhod místním drahám a o podružných drahách (jejichž smyslem bylo zahuštění již existující sítě hlavních železničních tratí pomocí úlev a finančních pobídek krizí postižených podniků), rozpadl se celý projekt Českomoravské transverzální dráhy do pěti dílčích staveb. Právě tyto stavby byly stavěny podle nových snížených standardů (vyšší povolená stoupaní a menší poloměry oblouků na trati aj.), což se na řadě z nich podepsalo menší dopravní využitelností. Roku 1882 byla konečně udělena koncese soukromé Společnosti státní dráhy (StEG) pro stavbu 66 km dlouhého úseku Brno - Kyjov, který byl otevřen v roce 1887 a v roce 1884 pak koncese pro stavbu 47 km dlouhého úseku Uherský Brod - Vlárský průsmyk, otevřeného v roce 1888. Mezilehlý úsek z Kyjova do Uherského Brodu byl ve slovácké nížině vystavěn již před rokem 1882. Tepelská dráha získala koncesi a společně s koncovým úsekem Vlárské dráhy byly otevřn 28. října 1888, přesně na den 30 let od vzniku budoucího Československa.

Pomník stojí hned za železničním přejezdem, v těsném sousedství hraničních kamenů.

MORAVA: nápis nenechává nikoho na pochybách o tom, kam právě přijel.

SLOVENSKO: nápis nenechává nikoho na pochybách o tom, kam právě přijel.

Pomník stavby na spojení Vlárské a Tepelské dráhy ve stanici Vlárský průsmyk.

Pomník je v dobrém stavu. Před několika lety dokonce někdo pozlatil nápisy ze všech čtyř stran.

Komentáře: