Severní podchod pod maloměřickým nádražím

Z lávky nad Maloměřickým nádražím je dobře vidět jak podchod a potrubí, které jim prochází, tak i vstup do krytu z období 2. světové války.
Z lávky nad Maloměřickým nádražím je dobře vidět jak podchod a potrubí, které jim prochází, tak i vstup do krytu z období 2. světové války.
Praménky vody stékající z potrubí vytváří na zeleném plášti secesní obrazce. Nakonec stejně skončí v podchodu.
Praménky vody stékající z potrubí vytváří na zeleném plášti secesní obrazce. Nakonec stejně skončí v podchodu.
Takto vypadalo v roce 2015 schodiště, po kterém o půl století dříve mířily davy výletníků na Hády.
Takto vypadalo v roce 2015 schodiště, po kterém o půl století dříve mířily davy výletníků na Hády.
Panorama pohledu pod nádražím Brno-Maloměřice. Pod rourami parovodu je dobře vidět původní dlažbu.
Panorama pohledu pod nádražím Brno-Maloměřice. Pod rourami parovodu je dobře vidět původní dlažbu.
Místy je prostor v podchodu dosti stísněný. Pokud ale nejste maminka s kočárkem, na druhou stranu se nakonec dostanete.
Místy je prostor v podchodu dosti stísněný. Pokud ale nejste maminka s kočárkem, na druhou stranu se nakonec dostanete.
Po celé délce podchodu přiléhá k hlavní síni ze severní strany ještě technická chodba.
Po celé délce podchodu přiléhá k hlavní síni ze severní strany ještě technická chodba.

Na počátku 60. let 20. století byl pod nově vystavěným seřaďovacím nádražím Brno-Maloměřice vyhlouben 120 m dlouhý podchod, který pro pěší zpřístupnil severní cíp zástavby pod kopcem Hády a na něj vedoucí cestu. Z podchodu odbočovalo rovněž schodiště k samotné výpravní budově, díky kterému měli zaměstnanci stanice zajištěn bezpečný přístup do a ze zaměstnání.

Na východním konci podchodu navazoval na schodiště vedoucí k povrchu dále most pro pěší, který překonával zářez trati vedoucí do depa Maloměřice a nakonec široké schodiště ústící pod autobusovou konečnou na ulici Jarní.

V souvislosti s výstavbou sídlišť Vinohrady a Líšeň na přelomu 70. a 80. let 20. století vyvstala potřeba připojení rozsáhlých bytových souborů na zdroj dálkového zásobování teplem. Jako nejbližší bod umožňující navíc vedení kapacitního parovodu nezastavěným územím od páteřní teplárenské soustavy ke vzdáleným sídlištím se ukázal teplárenský zdroj v maloměřické cementárně, který umožňoval propojení skrze pustý areál nad maloměřickým nádražím s překonáním jediné překážky - samotné železniční stanice.

Před nákladnou výstavbou přemostění pro masivní parovod nebo hloubením souběžného tunelu, které by si vyžádalo dlouhodobé výluky provozu na nádraží, byla zvolena varianta využití současného podchodu pro pěší k uložení parovodu a jeho nahrazení lehkou ocelovou lávkou umístěnou vysoko nad stanicí a vybavenou na straně u cementárny olbřímí nájezdovou rampou. V roce 1981 tak byla pěší trasa (jediná spojnice dvou obytných částí intravilánu městské části Maloměřice a Obřany, rozdělených železnicí) přeložena z podchodu na lávku a podchodem se protáhly obří roury, z obou stran uzavřené neproniknutelnou mříží.)

Přestože je parovod stále v provozu, postupné chátrání a omezení ruchu a dohledu nad stavbami v lokalitě umožnilo na počátku 21. století bezdomovcům, sběračům kovů, narkomanům a rovněž hledačům zapomenutých koutů druhého Brna postupně proniknout do stále zdemolovanějšího podchodu. Vlivem drobné kriminality přišel podchod o řadu kovových součástí a stal se (stejně jako jeho jižní sourozenec) domovem lidí, kteří nenašli lepší místo pro své bydlení. V roce 2015 je podchod volně přístupný ze strany od cementárny, kde byly mříže již před mnoha lety zlikvidovány, průchozí v celé délce včetně souběžné technické chodby a umožňuje rovněž výstup na zaprášený a zarostlý most nad východní částí nádraží a přístup k autobusové smyčce na ulici Jarní.

Potrubí v podchodu je stále v provozu, občas je slyšet slabé syčení nebo odkapávání vody.
Potrubí v podchodu je stále v provozu, občas je slyšet slabé syčení nebo odkapávání vody.
Zhruba v polovině délky podchodu odbočovalo schodiště k výpravní budově nádraží Brno-Maloměřice. Dnes je chodba zazděná a prolézt lze jen malou dírou ve zdi…
Zhruba v polovině délky podchodu odbočovalo schodiště k výpravní budově nádraží Brno-Maloměřice. Dnes je chodba zazděná a prolézt lze jen malou dírou ve zdi…
…ani tudy se člověk daleko nedostane. Východ z podchodu je na povrchu zabetonován a využit jako sklad.
…ani tudy se člověk daleko nedostane. Východ z podchodu je na povrchu zabetonován a využit jako sklad.
Na východní straně kryje východ z podchodu neprostupná ocelová mříž, skrze kterou prochází jen potrubí všeho druhu.
Na východní straně kryje východ z podchodu neprostupná ocelová mříž, skrze kterou prochází jen potrubí všeho druhu.
Typická architektury konce 50. lt 20. století je z okolních drážních staveb znát. Luxfery nad schodištěm jsou totožné jako na paralelním jižním podchodu nebo podchodu v nedaleké stanici Brno-Židenice.
Typická architektury konce 50. lt 20. století je z okolních drážních staveb znát. Luxfery nad schodištěm jsou totožné jako na paralelním jižním podchodu nebo podchodu v nedaleké stanici Brno-Židenice.
Také na východní straně zabírají roury parovodu prakticky celý profil schodiště.
Také na východní straně zabírají roury parovodu prakticky celý profil schodiště.
Po bývalé cestě do podchodu lze nyní přes most nad kolejemi do depa dojít k maloměřickému svážnému pahrbku.
Po bývalé cestě do podchodu lze nyní přes most nad kolejemi do depa dojít k maloměřickému svážnému pahrbku.
Totéž místo ve dne o rok dříve.
Totéž místo ve dne o rok dříve.
Zelený had potrubí se vine přes most nad kolejemi do depa a dále kilometry po úbočí Hád až k sídlištím, kvůli kterým byl kdysi vybudován.
Zelený had potrubí se vine přes most nad kolejemi do depa a dále kilometry po úbočí Hád až k sídlištím, kvůli kterým byl kdysi vybudován.
Velkolepé schodiště již desítky let trpí osamělostí a prázdnotou. Nikdo je neudržuje a žulové stupně pomalu zapadávají listím.
Velkolepé schodiště již desítky let trpí osamělostí a prázdnotou. Nikdo je neudržuje a žulové stupně pomalu zapadávají listím.
Pohled na potrubí na východní straně mostu. V pozadí je vidět maloměřickou cementárnu.
Pohled na potrubí na východní straně mostu. V pozadí je vidět maloměřickou cementárnu.
Poslední pohled na podchod z vrcholku schodů. Zde již zase začíná přivrácená tvář civilizace a s ní to první Brno.
Poslední pohled na podchod z vrcholku schodů. Zde již zase začíná přivrácená tvář civilizace a s ní to první Brno.
Toto byla kdysi hlavní přístupová cesta ke smyčce autobusů Červený písek.
Toto byla kdysi hlavní přístupová cesta ke smyčce autobusů Červený písek.
 
Článek ze dne 19. 5. 2015 byl naposledy upraven dne 19. 5. 2015 a zobrazen celkem 2605×, naposledy dne 21. 10. 2017 v 11:48.
 
   

Články související s tématem Severní podchod pod maloměřickým nádražím

Zpět | Nahoru

Brno-Maloměřice (žst)
Brno-Maloměřice (žst)
Název stanice: Brno-Maloměřice Číslo stanice: 333559 Zkratka: BNO MA Kilometrická poloha: 159,8…
Cementárna Maloměřice
Cementárna Maloměřice
Bývalá cementárna v brněnských Maloměřicích má 2. nejvyšší komín v Česku (215 m) a kromě toho je hrozně tajemná. Připravujeme článek o cementárně, zrušené lano…
Brno-Maloměřice (žst)
Jižní podchod pod Maloměřickým nádražím
Jižní podchod pod Maloměřickým nádražím je menším sourozencem svého severního bratra. Vzhledem k tomu, že podchod je relativně krátký a snadno dostupný z uli…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:


Autor: Jan PiknaČas: 14. 9. 2017, 22:7
14.9.2017 Nové mříže při vstupu od cementárny, do podchodu se nedá dostat. Na druhé straně stále mříže původní, takže všichni nadšenci mají bohužel smůlu.



Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2017-10-21]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Severn%C3%AD%20podchod%20pod%20malom%C4%9B%C5%99ick%C3%BDm%20n%C3%A1dra%C5%BE%C3%ADm.
 
Desktopová verze | Mobilní verze