Sklepy hospody U veliké dýmky

Přestože je systém podzemních chodeb nevelký, připomínající svým půdorysem dvojitý kříž #, díky zaplavení chodeb vodou nabízí sklepy pod Fajfkou množství zajímavých pohledů.
Přestože je systém podzemních chodeb nevelký, připomínající svým půdorysem dvojitý kříž #, díky zaplavení chodeb vodou nabízí sklepy pod Fajfkou množství zajímavých pohledů.
Jedno z křížení chodem ve sklepech pod Fajfkou. Pokud hladina vody vystoupá ještě o pár centimetrů výš, dá se tu projíždět na lodi.
Jedno z křížení chodem ve sklepech pod Fajfkou. Pokud hladina vody vystoupá ještě o pár centimetrů výš, dá se tu projíždět na lodi.
Nejjižnější výběžek chodeb pod Fajfkou je tvořen zalomenou chodbou se skalní studnou plnou chladivé vody na konci.
Nejjižnější výběžek chodeb pod Fajfkou je tvořen zalomenou chodbou se skalní studnou plnou chladivé vody na konci.

Jako sklepy hospody U veliké dýmky, sklepy hospody U fajfky nebo jednoduše sklepy pod Fajfkou bývá označován nevelký systém středověkých podzemních chodeb v klínu ulic Petrská a Petrov v historické části Brna. Po zbourání budov stojících nad podzemím v 80. letech 19. století podzemí osiřelo a opětovně bylo zpřístupněno až o více než 100 let později.

Historie

Petrovské návrší patřilo k nejstarším osídleným polohám na území pozdějšího středověkého Brna. Kostel (a podle některých starších výkladů také původní přemyslovský hrad) stával na návrší zřejmě již dvě sta let před založením vlastního města uzavřeného prstencem hradeb. Výhodná poloha na strmé skále skýtala přirozenou ochranu před nepřáteli, a proto byl petrov jedním z ohnisek původní zástavby, která se posléze rozšířila na celé město. Zřejmě již nejstarší domy na Petrově disponovaly v ranném středověku skromnými sklepy, které pak byly po staletí rozšiřovány až do dnešní podoby.

Na přelomu vrcholného a pozdního středověku stálo v klínu mezi ulicemi Petrov, Petrská a kamenným schodištěm podél kanovnického domu Petrov 1 celkem 5 domů. Kromě svatopetrské školy také dům kněží, kostelníka, regentschoriho a zcela v hrotu klínu pak proslulý hostinec U veliké dýmky, lidově nazývaný U fajfky. Právě pro potřeby provozu hospody zřejmě již ve středověku vzniklo členité sklepení o půdorysu čtverce s chodbami vybíhajícími z jeho vrcholů.

Piodobné zázemí bylo až do začátku 20. století nutnou souzčástí každé hospody, která díky němu měla možnost nabízet hostům chladné pivo a víno a skladovat suroviny na přípravu jídel, aniž by podléhaly rychlé zkáze. Podzemí bylo pro tto účely využíváno až do zrušení hospody a zboření domů v 80. létech 19. století. O tom, že šlo o vyhlášený brněnský podnik svědčí jak inzerce v dobovém tisku, tak obliba hostince u návštěvníků (zejména mužského pohlaví) bohoslužeb v nedalekém chrámu (které bylo zřejmě potřeba dobře zapít). Hostinec nabízel rovněž ubytování, jehož využil v době svých studií mj. i slavný malíř Alfons Mucha.

Po zbourání hospody sklepy na více než 100 let osiřely, jsouce částečně zasypány z povrchu. teprve na počátku 90. let 20. století proběhla městem vedená sanace sklepení, vyčištění studen a zabezpečení vstupu. Díky periodickému zaplavování chodeb je nicméně prostor využíván jen velmi sporadicky.

Popis

Sklepy tvoří síť o půdorysu čtverce (délka hrany 8 m) s několika vybíhajícími chodbami o délce jednotek metrů. Nejdelší zalomená chodba vedoucí k jihu dosahuje délky 10 m a končí, stejně jako kratší rovnoběžná chodba, studnou vyraženou ve skále zřejmě z povrchu (kde ji kryje veliký ocelový poklop). Díky rozrušené celistvosti diabasového masivu pod Petrovem jsou obě studny napájeny puklinovými prameny, zřejmě také vodou ze špliberského kopce. To vede k neočekávanému stavu, kdy sklepy nacházející se téměř na temeni petrovského návrší, jsou pravidelně zaplavované podzemní vodou.

Výška hladiny tak dlouhodobě kolísá od několika cm až po cca 1 m, což umožňuje ve vlhčích obdobích plavbu podzemím na člunu. V případě potřeby je voda z podzemních prostor vyčerpána a trvá řádově dny, než hladina opět dosáhne původní úrovně.

Sklepy jsou v dobrém stavu, čisté, vyklizené s opravenou podlahou, stěnami i zaklenutím. Prostory nejsou běžně přístupné, vstupní šachta je chráněna zámkem.

Ve středověku brali z této studny hostinští vodu na přípravu jídel i mytí nádobí (pilo se však převážně pivo a víno).
Ve středověku brali z této studny hostinští vodu na přípravu jídel i mytí nádobí (pilo se však převážně pivo a víno).
Dnes studna může výborně posloužit k osvěžení v horkém letním dni. Odvážná školačka právě pozoruje zespodu masivní ocelový poklop kryjící studnu na povrchu v sousedství katedrály sv. Petra a Pavla.
Dnes studna může výborně posloužit k osvěžení v horkém letním dni. Odvážná školačka právě pozoruje zespodu masivní ocelový poklop kryjící studnu na povrchu v sousedství katedrály sv. Petra a Pavla.
Zpátky do spleti chodeb. Z centrálníhio čtverce vybíhají kromě přístupového schodiště dvě chodby ke studnám směrem k jihu a jedna krátká k severozápadu.
Zpátky do spleti chodeb. Z centrálníhio čtverce vybíhají kromě přístupového schodiště dvě chodby ke studnám směrem k jihu a jedna krátká k severozápadu.
Diabasová skála, ve které jsou chodby vyraženy, je sice rozpukaná, ale pořád dostatečně pevná, aby v některých místech stěny nepotřebovaly cihelné ostění. Snad se kdysi počítalo s rozšířením chodeb východním směrem.
Diabasová skála, ve které jsou chodby vyraženy, je sice rozpukaná, ale pořád dostatečně pevná, aby v některých místech stěny nepotřebovaly cihelné ostění. Snad se kdysi počítalo s rozšířením chodeb východním směrem.
Když se hladina vody ustálí, začne fungovat jako hladké zrcadlo.
Když se hladina vody ustálí, začne fungovat jako hladké zrcadlo.
Tady kdysi stály obří sudy plné piva a vína a na hácích viselo maso a zelenina. V létě se tu pravděpodobně skladoval také led, který udržoval potraviny v chladu.
Tady kdysi stály obří sudy plné piva a vína a na hácích viselo maso a zelenina. V létě se tu pravděpodobně skladoval také led, který udržoval potraviny v chladu.
Pít nazelenalou vodu z »podzemního jezera pod Petrovem« se nicméně nedoporučuje. Před staletími dostali konzumenti vody z nedalekého Pramene zdraví (Fons salutis) tyfus.
Pít nazelenalou vodu z »podzemního jezera pod Petrovem« se nicméně nedoporučuje. Před staletími dostali konzumenti vody z nedalekého Pramene zdraví (Fons salutis) tyfus.
Na další setkání v hlubině pod městem se těší průzkumníci Správného směru a Druhého Brna.
Na další setkání v hlubině pod městem se těší průzkumníci Správného směru a Druhého Brna.

Zdroje

  1. Svoboda, A.: Brněnské podzemí, kniha první. R-atelier, s. r. o., Brno, 2005. ISBN 80-902985-0-8.
  2. Jan, L. a kol.: Dějiny Brna, díl 2. ISBN: 978-80-86736-36-5, Brno, Statutátní město Brno, Archiv města Brna, 2013.
 
Článek ze dne 3. 6. 2018 byl naposledy upraven dne 5. 6. 2018 a zobrazen celkem 1627×, naposledy dne 22. 7. 2018 v 14:24.
 
   

Články související s tématem Sklepy hospody U veliké dýmky

Zpět | Nahoru

Sklepy hospody U veliké dýmky
Brněnské podzemí
Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř…
Druhé Brno
Druhé Brno
Loader.load() Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittc…
Sklepy pod Šilingrovým náměstím
Sklepy pod Šilingrovým náměstím
Dvě spojené sklepní místnosti na rozhraní Šilingrova náměstí a Biskupské ulice v Brně jsou po sanaci provedené na počátku 21. století vzhledově zajímavou p…
Vodojem na Petrově
Vodojem na Petrově
Vodojem na Petrově je historická nevyužívaná stavba mezi areálem brněnského biskupství a parkem Denisovy sady nedaleko katedrály Petrov v Brně. Vodojem slo…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2018-07-22]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Sklepy%20hospody%20U%20velik%C3%A9%20d%C3%BDmky.
 
Desktopová verze | Mobilní verze