Slavošovský tunel

Jihozápadní portál Slavošovského tunelu tone v úzkém zářezu, kterým protéká Mníšanský potok.
Jihozápadní portál Slavošovského tunelu tone v úzkém zářezu, kterým protéká Mníšanský potok.
Cyklostezky na Slovensku neznačí žádní zbabělci, průjezd tunelem s kynetou ve dně je adrenalinová zábava.
Cyklostezky na Slovensku neznačí žádní zbabělci, průjezd tunelem s kynetou ve dně je adrenalinová zábava.
Zářezem za tunelem vedla jen stavební drážka a na plný profil nebyl nikdy vyražen, stejně jako neexistoval jihozápadní portál tunelu.
Zářezem za tunelem vedla jen stavební drážka a na plný profil nebyl nikdy vyražen, stejně jako neexistoval jihozápadní portál tunelu.
Mníšanský potok spadá přímo po kamenné klenbě tunelu, který naplňuje jemnou vodní tříští.
Mníšanský potok spadá přímo po kamenné klenbě tunelu, který naplňuje jemnou vodní tříští.
Poslední pohled na světlo světa.
Poslední pohled na světlo světa.
Opravdu poslední pohled na světlo světa ze Slavošovského tunelu.
Opravdu poslední pohled na světlo světa ze Slavošovského tunelu.
Při cestě od jihozápadu tunel prakticky v celé délce mírně zatáčí vpravo.
Při cestě od jihozápadu tunel prakticky v celé délce mírně zatáčí vpravo.
Najdeme tu ale i přímé úseky, na jejichž konec nedosvítíme.
Najdeme tu ale i přímé úseky, na jejichž konec nedosvítíme.
Severovýchoní portál tunelu ústí ve stavební jámě, jejíž erodující stěny zasypaly tunelovou rouru do poloviny její výšky.
Severovýchoní portál tunelu ústí ve stavební jámě, jejíž erodující stěny zasypaly tunelovou rouru do poloviny její výšky.
V roce 2012 tunel částečně zrekonstruovalo Lesné družstvo Slavošovce.
V roce 2012 tunel částečně zrekonstruovalo Lesné družstvo Slavošovce.

Slavošovský tunel je nedostavěný a nikdy nevyužitý jednokolejný železniční tunel o délce 2400 m pod kopcem Homôlka nedaleko obce Slavošovce ve Stolických vrších na Slovensku.

Historie

Slavošovský tunel leží na třetí tzv. Gemerské spojce, tj. dráze budované mezi roky 1941 - 1944 ze stanice Chyžnianské Vody do stanice Slavošovce jako spojka nově ustavenou hranicí s Maďarskem izolovaných místních drah Plešivec - Muráň a Plešivec - Slavošovce. Účelem spojek bylo propojení čtveřice slepých místních drah vedoucích od jihu k severu. Více o Gemerských spojkách v tomto článku.

Stavba započala 1. března 1941 a tunel byl proražený 14. dubna 1944 dělníky z řad místních obyvatel, válečných uprchlíků a ruské emigrace. Žulové kvádry zpracovávali hluchoněmí kameníci z ústavu v Kremnici. Práce pokračovaly i po skončení druhé světové války, kdy spojky pozbyly význam vzhledem k obnovenému spojení přes Plešivec, nicméně tempo stavby trvale upadalo až do úplného zastavení v roce 1949. Stavební stroje a materiál se v tomto roce přesunuly ze Slavošovců na stavbu tratě mládeže Banská Štiavnica - Hronská Dúbrava.

V současnosti je tunel oblíbeným cílem turistů a cyklistů, je celoročně otevřen a vede skrze něj cyklistické cesta po trase 3. Gemerské spojky, přecházející rovněž přes nedaleký Koprášský tunel a k němu přiléhající Koprášský viadukt.

Popis tunelu

Tunel vede přibližně jihozápadně-severovýchodním směrem s celkovou délkou 2400 m. Od jihozápadu se mírně zatáčí prakticky v celé délce (středový úsek je tvořen přímým úsekem) doprava. Ani jeden portál tunelu nebyl dokončen, jihozápadní konec tunelu nad obcí Kopráš je ve stísněném zářezu ponechán napospas vodopádu Mníšanského potoka vzniklému erozí původního koryta nad tunelem, severozápadní konec tunelu se nachází v asi 6 m hluboké stavební jámě, ke které nebyl zářez vůbec vyražen.

Samotná tunelová roura vejčitého profilu má výšku 6,5 m a šířku 4 m, což odpovídá profilu jednokolejné trati. Spodní čás tunelu je vybetonovaná se středovou kynetou pro odvod vody s mísrným spádem směrem ke koprášskému portálu. Stěny tunelu jsou převážně betonové se stropem a částmi stěn vyzděnými masivními žulovými bloky z lomu nad Čiernou Lehotou o hmotnosti 150 kg-200 kg ručně otesávanými a zdvíhanými do správné polohy.

Díky obloukovitému tvaru tunelu je uvnitř absolutní tma nenarušovaná světlem z žádného z portálů, kolejový spodek nebyl nikdy položen, proto je tunel dobře průchozí i průjezdný na kole.

Na jihozápadní konec tunelu navazují Koprášský tunel a k němu přiléhající Koprášský viadukt, severovýchodní konec ústí do údolí, které se otvírá směrem k obci Slavošovce. Trasu železniční trati zde lze dobře sledovat levotočivým obloukem k místu zamýšlené nové stanice Slavošovce až k ukončení vlečky do Slavošovských papíren, která přímo navazuje na nedokončenou stanici. Původní projekt nicméně počítal s odchylným trasováním v oblasti Slavošovců, za zastávkou Slavošovce zast. měla nová trať odbočovat ze současné dráhy doleva a potom obloukem překročit dvakrát současnou dráhu i silnici a dospět k severnímu zhlaví nové stanice nad papírnami, tak aby byla současná stanice Slavošovce zachována na trase papírenské vlečky. Společně s pozdější vlečkou a strmou stavební spojkou k nové stanici by tak protínaly prostor mezi Slavošovcemi a papírnami celkem čtyři tratě, navzájem se křížící v různých výškových úrovních. Dodnes lze pozorovat pozůstatky náspů a mostů zející ve zdánlivě nesmyslných úhlech okolo současné trati, an které byl osobní provoz zastaven již v roce 2010.

 
Článek ze dne 28. 10. 2014 byl naposledy upraven dne 28. 10. 2014 a zobrazen celkem 1882×, naposledy dne 29. 5. 2017 v 0:50.
 
   

Články související s tématem Slavošovský tunel

Zpět | Nahoru

Tunel pod Dielikom
Tunel pod Dielikom
Tunel pod Dielikom
Gemerské spojky
Názvem Gemerské spojky se označuje čtveřice železničních tratí budovaných ve 40. letech 20. století na Slovensku, z nichž 2 nebyly nikdy dokončeny a jedna an…
Sklepy pod Dominikánským náměstím
Podzemí
Podzemí přirozené i lidmi vyhloubené. Jeskyně, štoly, sklepy, chodby, bunkry, tunely a nádrže. Nejvíce článků je zatím na stránce Brněnské podzemí, al…
Slavošovský Tunel
Urbex
Urbex, zkratka z anglického Uban Exploration, neboli městský průzkum je činnost (či vášeň) spjatá se zachycováním (obvykle osobními návštěvami a fotografován…
Koprášský tunel
Koprášský tunel
Koprášský viadukt
Koprášský viadukt

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vertéši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2017-05-29]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Slavo%C5%A1ovsk%C3%BD%20tunel.
 
Desktopová verze | Mobilní verze