Velitelský kryt Adamovských strojíren

Hlavní vstup je nenápadně ukryt za zdí s reklamními nápisy. Kdysi ji zdobil nápis „Staletá práce adamovských kováků“, později změněný na „tradice, budoucnost, prosperita“ a nakonec přetřený úplně. Co na to říkají kováci, se nám zjistit nepodařilo. Nápis ADAST však vykukuje z hlubiny lesa dál, zániku firmy navzdory. Hlavní vstup do nejdůležitějšího z adamovských krytů zrovna honosně nevypadá. Obklopen zelení a potřísněn hloupými sprejery mlčenlivě kryje jícen podzemní hlubiny. Větrací komínky rozeseté po okolí prozrazují i náhodným kolemjdoucím, že tady se ukrývá něco velkolepého.

Velitelský kryt je jedním z největších a současně nejdůležitější a nejhlouběji vyražený kryt pro ukrytí zaměstnanců Adamovských strojíren, vybudovaný v letech 1953–1955.

Historie

Ačkoliv první kryty civilní ochrany vznikly v Adamově již během 2. světové války, šlo v jejich případě pouze o ochranu před konvenčním bombardováním. Hrozba jaderného útoku ze strany USA během počáteční fáze studené války však donutila vedení Adamovských strojíren, které tehdy partřily s programem výroby vojenských raket mezi strategické zbrojovky, k vybudování modernějších krytů. Jednak s vyšší kapacitou a navíc schopných odolat jaderné explozi v bezprostřední blízkosti města. V roce 1952 tak vznikl projekt raženého štolového krytu pod masivem kopce Spáleniska nedaleko budovy ředitelství (tzv. na Mírově).

Kryt byl vyražen během tří let (1953–1955) a udržován pro okamžité použití byl až do roku 1996. Po jeho dokončení bylo v areálu strojíren nebo v jejich těsné blízkosti vybudováno pět dalších krytů, které však byly hloubené a tím pádem uložené poměrně mělko pod povrchem země. Žádný z nich neposkytuje tak masivní ochranu jako nejstarší, velitelský kryt. V roce 2008 kryt koupil soukromý majitel, který má povinnost jej zachovat pro případ budoucího využití pro civilní ochranu, pravidelnou údržbu nicméně zajišťovat nemusí. Podrobnosti o současném využití krytu nejsou autorům článku známy.

Popis

Kryt označený CO-1 se skládá z dvojice rovnoběžných ražených štol ústícíh na povrch úrovňově dvojicí protitlakových dveří. Obě štoly jsou navzájem propojeny systémem pobočných chodeb s lavicemi, které v součtu pojmou až 300 ukrytých osob. Kryt je vybaven odmořovací smyčkou (svlékárnou), vlastním dieselagregátem Škoda se zásobou paliva na několikahodinový provoz, filtroventilačním systémem poháněným elektricky nebo ručně, vlastní studnou, ordinací, hygienickým zařízením a velitelským stanovištěm, odkud by byla v případě útoku řízena civilní ochrana osob v celém Adamově a případně i v dalších závodech Adastu (Blansko, Cvikov, Dobruška, Humpolec, Polička).

Pro případ zavalení vstupu v průběhu bombardování působilo mezi ukrývanými osobami vycvičené vyprošťovací družstvo schopné částečně odkopat zával vstupu, alternativně byla možnost úniku nouzovým východem umístěným cca o 30 m výše ve svahu v objektu opevněné pozorovatelny. Ta umožňovala omezené pozorování strojírny shora v duchu předpokladů o leteckém jaderném útoku (od 60. let 20. století však hrozil spíš útok raketovými nosiči, proti kterému by byla pozorovatelna zcela neúčinná).

Kryt byl až do roku 2009 plně vybaven pro pobyt 300 osob (oděvy, hygienické potřeby, zdravotnický materiál, baterky, ochranné pomůcky) po dobu několika desítek hodin. V 0. letech 21. století byl kryt částečně poškozen zloději, kteří do něj vnikli nouzovýcm východem skrze pozorovatelnu a vyrabovali část uloženého materiálu. Později se vyskytly úvahy o převedení krytu do majetku technického muzea v Brně a zřízení pobočné expozice krytu v nedaleké jeskyni Výpustku (přičemž velitelský kryt v Adamově je svojí rozlohou dokonce větší), nicméně muzeum nakonec neprojevilo o kryt zájem a převod se nezrealizoval. V současnosti (2018) jsou všechny tři vstupy do krytu bytelně zabezpečeny a kryt je dokonale nepřístupný.

Vypadají trošku jako houby s betonovými kloboučky. Nad zábradlím se zatím bez údržby zachytilo pár tun tlejícího listí.

A to už vcházíme do vnitřních prostor krytu. Je zde nečekaně útulno, sucho a stěny zdobí válečkované ornamenty.

Generátorovna a elektrická rozvodna krytu. Zde by se v případě jaderného útoku vyráběl po dobu několika hodin proud pro osvětlení, filtroventilaci a čerpání vody z vlastní studny pod krytem. Splodiny by se pod tlakem vypouštěly ven.

Typický třívalcový diesealagregát Škoda, kterých je v krytech po republice stále ještě dost. V Adamově vyroben nebyl, přestože ve 30. a 40. letech 20. století zdejší strojírny patřily k plzeňskému koncernu.

Palivová nádrž generátoru o objemu cca 60 l.

Kyslíkové lahve, které měly udržovat dostatečný přetlak v krytu, aby se zamořené vnější ovzduší nedostalo do jeho útrob a lidé uvnitř měli stále dost čerstvého vzduchu.

Filtroventilační aparatura s filtry naplněnými aktivním uhlím dokázala prosávat vzduch dlouhé hodiny. Primírně hnána elektřinou, v nouzi pak i ruční klikou.

Ventilační komín na stráni v lese nad krytem.

Dveře do skladu kyslíkových lahví. V Adamově byli připraveni takřka na všechno.

Úkrytový řád mimo jiné nařizuje neprovádět cviky, které by narušovaly čistotu ovzduší!

Celý kryt je tvořen sítí pravoúhlých chodeb. Ačkoliv není podzemní labyrint nijak zvlášť složitý, neznalý návštěvník se tu ztratí během dvou minut.

Ukrývané osoby si mohou krátit čas do ukončení jaderného bomnbardování třeba pročítáním umělecky ztvárněných pravidel pro pobyt v krytu.

Není mnoho budov, ve kterých by měli místnost zvanou „svlékárna“.

Krytů civilní obrany je v Adamově celá řada. První vznikaly již za 2. světové války, nicméně ty skutečně zajímavé pochází až z války studené. Velitelský kryt je nejstarší a současně nejzajímavější. Označen je kódem CO-1.

Skromná kuchyňka či přípravna jídel. Na policích leží vyrovnané ešusy, na stěně jsou zásuvky pro dva elektrické vařiče (narozdíl od plynových totiž nespotřebovávají vzduch). Elektroinstalace byla rekonstruována zhruba v roce 2001, kryt je stále udržován v provozním stavu.

V případě zamoření radioaktivním spadem nebo bojovými látkami muselo být kontaminované oblečení při vstupu do krytu zlikvidováno a pro ukryté osoby byly v šatnách připraveny nouzové oděvy i obuv.

Pohled na cvičení úkrytového pracovního družstva v černých koženkových kabátech musel být rozhodně působivý.

Stísněná ordinace v tunelu musela v případě potřeby posloužit i jako improvizovaný operační sál.

Hromada polních lahví s elegantními hliníkovými kalíšky na pití měla posloužit až 300 ukrývaným osobám.

Elegantní zdravotnické kabáty jsou i po desítkách let jako nové. Na zdravotníky se za války neútočí, ale jaderným pumám by to asi bylo jedno.

Radistické soupravy pro nouzové spojení připutovaly do Adamova z pardubické Tesly. Ta je dnes v ještě větším rozkladu než Adamovské strojírny.

CO je na dně kýblu mezi stohy uhlíkových filtrů?

Řemeny z Řempa. Také těch by tu mělo být až 300 - pro všechny ukryté, kteří by se potřebovali opásat pořádným kusem kůže.

300 zcela nových baterek. Dle vkusu plochých či kulatých pro přečkání nejhoršího.

Helmy a úbory pro vyprošťovací družstvo, které by mělo v případě potřeby na starost vykopání zavalených vstupů. Celkem má kryt dva hlavní vstupy a jeden nouzový o pár desítek metrů výš v lese.

Toalety svým komfortem bezesporu předčily i to, co měli lidé v nejstarších adamovských dělnických domech k dispozici. Útěkem do krytu by si tak po hygienické stránce vlastně polepšili.

Plán východní části Adamova na velitelském stanovišti je cenný hned z několika důvodů. Zobrazuje město zhruba na konci 70. let 20. století, kdy továrna dosáhla svého největšího rozmachu a zachycuje současně starou i novou podobu vlečkové sítě strojíren. Po krátkou dobu několika let skutečně vedly v Adamově koleje skoro všude.

Na plakátech v krytu lze najít i odbornější výklad o účincích (termo)jaderných zbraní. Kryt byl dostavěn v roce 1955 a naučné plakáty pojednávají o hlavicích či bombách o síle ekvivalentu 1000 kt TNT. O pět let později nicméně americký armáda zařadila do výzbroje bombu B41 o síle 25000 kt, jejíž ničivý účinek je jednoduše nepředstavitelný. Není pochyb, že proti těmto zbraním by byly všechny kryty Adastu neúčinné.

Telefony pro spojení s kryty v ostatních částech závodu byly v roce 2009 ještě plně funkční. Do Dobrušky ani do Cvikova jsme se nicméně dovolat nepokoušeli.

Další podrobný plán města sloužil k zaznačení stavu příslušníků civilní ochrany. V době největší slávy se v areálu strojíren nacházelo 6 podzemních krytů různé velikosti a stáří.

Vzhledem k charakteru reliéfu v Adamově a jeho blízkosti k Brnu lze předpokládat, že pro zničení strojíren by byla využita jaderá nálož vybuchující několik kilometrů nad terénem.

Odsud by v případě útoku na Adamov probíhalo velení tomu, co zbylo ze strojíren a města okolo nich. Dva telefony na stole a štáb telefonistů za skleněnou přepážkou, žádné počítače, žádná potrubní pošta.

Úkrytový rozhlas a celozávodní rozhlas po drátě (oba značky Tesla) musí být v provozu po celou dobu pobytu v krytu. Jejich vypnutí je zakázané!

Přicházíme k nejdůležitější části krytu. Odsud by se v případě války a ohrožení velelo celému podzemnímu městu pod Adamovem.

Dálnopis T-100, předchůdce faxu a e-mailu, nebyl z Tesly. V západoněmecké licenci společnosti Siemens (sic) jej vyráběla brněnská Zbrojovka.

Adamovské strojírny byly skutečně velkolepým koncernem. Kromě hlavních výrobních závodů v Adamově, měly za socializmu pobočky také v Blansku, Cvikově, Dobrušce a východočeské Poličce. Mimo to byly v historii propojeny se strojírnami Daimler ze Stuttgartu, Bromovský v Hradci Králové, Škodou z Plzně, Zbrojovkou z Brna a strojírnou v Dubnici nad Váhom.

Který z jaderných výbuchů připravovali američtí vojenští stratégové pro Adamov?

V případě zasažení hovězí kýty ve skladu nedaleké závodní jídelny jaderným spadem, poslouží vhodně na stromě upevněná dřevěná tyč, plynová maska a hadice s vodou. za hodinu už se může vařit svíčková. Adamovští kováci byly vždycky drsní muži.

Zpátky k českým výrobcům. Podniková telefonní =ustředna s kolíčky je opět značky Tesla.

Do povrchové pozorovatelny spojené s únikovým východem vede žebřík úzkou válcovou šachtou, která se ztrácí nahoře ve tmě. Nic pro klaustrofobiky.

Pozorovatelna a současně únikový východ. Odtud mohla hlídka s určitou mírou (ne)jistoty nahlásit konec leteckého útoku na Adast. Kovový hřeben na zdi sloužil pro uchycení izolátorů vnějšího telefonního vedení.

Pozůstatky po telefonní lince do strojíren lze nalézt v okolních lesích dodnes.

Odvážná školačka probíhá přes strmé stráně v okolí a hledá další vstup do krytu. Zatím, zdá se, marně.

Když dojde palivo, stačí zvednout sluchátko a zavolat. Ciferník není potřeba, linka je tu jediná.

Zdravotnický materiál v krytu byl pravidelně obnovován ještě dlouho po ukončení zbrojní výroby ve strojírnách. Kryty byly deaktivovány až v pozdních 90. letech 20. století, ve funkčním stavu jsou ale udržovány i nadále.

Malá podzemní analytická laboratoř ve velitelském krytu Adamovských strojíren.

Jednoduché rozdílové tlakoměry patřily ke standardní výbavě krytů. Pomocí výšky hladiny vody ve skleněné trubičce ukazovaly odpor sání jednotlivých filtrů.

Lopat sice nejsou 300, ale minimálně dospělí mužové by se při odkopávání zavalených vchodů zřejmě slušně zapotili. Doufejme, že už nikdy nebudou zapotřebí!

V roce 2015 odtajněný seznam potenciálních cílů termojaderných útoků USA uváděl v roce 1956 Adamov (Czechoslovakia) na jednom z čelních míst. Tou dobou už byl velitelský kryt dokončen. Naštěstí nebyly seznam ani kryt nikdy doopravdy využity.

Zdroje

1. Skoták, H.: Funkční kryt pod Adamovem. Dostupné z https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/funkcni-kryt-pod-adamovem20090128.html.

Komentáře: