Úvod
Témata
Všechna
Kontakt

Oblíbené

Vodojemy Žluťák
Wolfova vila
Podzemí
Nebeská štola
Vlečky
Tunely pod Radlasem

Nejčtenější

Druhé Brno
Druhá Praha
Wolfova vila Stárkov
Vodojemy při ulici Tvrdého
Brněnské podzemí
Bondyho vila Nově Město nad Metují

Nejnovější

Bytový dům Palackého 28
Sklepení za domem Pražská 40
Pivovar Meisterbräu Halle
Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod
Стоўбцы (žst)
Сянки (žst)
Kozubnik
Železniční trať Tišnov – Žďár nad Sázavou
Štola nad Hálovým mlýnem
Plzenecká železnice

Náhodné

Kvítkov
Kacákova Lhota
Tatenice
 
Jméno:
Heslo:

 
 
 

Vlečka Brno dolní nádraží - skladový areál

Faktografie

Vystavěna:mezi roky 1868 a 1887
Ukončení provozu:mezi roky 1959 a 1991
Číslo vlečky:?
Délka:0,4 km (s rozvětvením 0,5 km)

Článek o zrušené vlečce z brněnského dolního nádraží, která na konci 19. století přivedla dvě stříbrné rovnoběžky až do centra (dosud železnicí nedotčeného) Komárova u Brna je (zatím) poněkud netradiční. Přístupné zdroje obsahují minimum informací o vlečce a její historii, proto spoléháme na pomoc čtenářů, kteří by byli schopni naše povídání doplnit.

Zrušená vlečka ze stanice Brno dolní nádraží do skladovacího areálu (a možná původně továrny) mezi ulicemi Komárovskou a Svatopetrskou byla vybudována mezi roky 1868 a 1887 a zrušena mezi roky 1956 a 1991. Vlečka byla na brněnské poměry zajímavá svojí malebností - zhruba polovinu délky vedla skrze ulici nazvanou příznačně U Vlečky přímo mezi obytnými domy a vlaky tak projížděly po ulici způsobem připomínajícím tramvaje. Z vlečky se dále oddělovala kratší vlečka do továrny uvnitř bloku mezi ulicemi U Vlečky, Komárovská a Komárovské nábřeží. Podrobnosti o stavbě, využití a zrušení vlečky nejsou známy - prosíme o jejich případně doplnění v komentářích pod článkem.

Pláň romanticky tajemné stanice Brno dolní nádraží vlevo, její kolej č. 38 vpravo a místo (před přejezdem v pravé horní části snímku), kde odbočovala vlečka do komárovských skladů. Tak vypadá opuštěné kolejiště v roce 2017.
Pláň romanticky tajemné stanice Brno dolní nádraží vlevo, její kolej č. 38 vpravo a místo (před přejezdem v pravé horní části snímku), kde odbočovala vlečka do komárovských skladů. Tak vypadá opuštěné kolejiště v roce 2017.
Tak nějak by vypadalo totéž místo, kdyby nebyla vlečka do komárovských skladů vytrhána a zrušena. Kolej se ostrým obloukem o poloměru zhruba 120 m odklání od nádraží a míří směrem k městu.
Tak nějak by vypadalo totéž místo, kdyby nebyla vlečka do komárovských skladů vytrhána a zrušena. Kolej se ostrým obloukem o poloměru zhruba 120 m odklání od nádraží a míří směrem k městu.

Kluci z Arnoldské ulice

Leopold Němeček v kultovní knize Kluci z Arnoldské ulice vydané roku 1944 mimo jiné vzpomíná (snad s jistou dávkou umělecké fantazie):

Za železničním mostem, směrem k Zahradnické ulici, byla parní pila a velký sklad prken všeho druhu. Pila měla dva »gatry« a denně se pořezalo několik kubických metrů dříví na prkna. Majitelem pily byl pan Štěpánek, starší hodný pán, jenž klukům nebránil, když se mezi pyramidami a stohy prken proháněli. Kluci měli ještě jiného mocného zastánce. Pan Fric, majitel dvoupatrového domu, hostince a obchodu se smíšeným zbožím, byl na pile správcem… Pila měla vlečku k nákladnímu nádraží.

O několik stránek dál po líčení požáru předměstské továrny a slavnostním slibu Vendy chránit klubovní prapor pak čteme:

»Víte, že kluci ze Zahradnické ulice, kluci z Komárova, Žlutého kopce a tak dále po tom pasou, aby nám prapor ukradli, protože si jej v poctivém boji nemohou ukořistit. Proto vás všecky prosím, abyste v bitvě,kdyby náhodou Viktor padl a Venda musel pževzít prapor, hleděli, aby se nám to neštěstí nestalo a prapor nám nevzali«.
Kluci hlučně volali: »Neměj strach, to se nám nemůže stát, nám prapor nikdo nevezme«.
Nevěděli, že na železničním náspu se objevil grázl Albert ze Zahradnické ulice, jenž schován za vagónem všechno vyslechl.

Připustíme-li, že jako Zahradnickou označoval autor nepřesně ulici Zahrádkovou (dnes neexistující ulice v prostoru severního prodloužení ulice Klášterského směrem k domovu mládeže, před zrušením nazývaná U školky), zjišťujeme, že vlečka v knize je podle popisu totožná s trasou vlečky do skladového areálu. Bylo to tedy zde, kde měli kluci své rejdiště, sloužící jim namísto klubovny. (Skutečná ulice Zahradnická se nachází dále proti proudu řeky, tehdy však nesla jméno Janovicova (Janowitzgasse) - sem však koleje dospěly až mnoho let po dopsání knihy; vlečka na výstaviště navíc nevede po náspu, nýbrž středem ulice Poříčí).

Historie

Vlečka byla vystavěna v souvislosti s rychlým rozvojem průmyslu v brněnských předměstích před rokem 1900 (prokazatelně neexistovala v roce 1868, z mezilehlého období nemáme spolehlivé zdroje). Tehdy ovšem vedla skrze bývalá pole a zahrady, aniž by byla obklopena zástavbou - křížila pouze Zuischovu (později Komárovskou) ulici před branou skladového areálu (továrny?).

Pravděpodobně již na počátku své existence byla vlečka spojena s jinou vlečkou do jižněji umístěné továrny, tovřené jedinou odbočující kolejí. Uvnitř skladového areálu se pak vlečka větvila nejprve v pravém úhlu pomocí točny na kolej vedoucí do pobočných skladů(v 19. století byly točny velmi populární a díky menší hmotnosti a délce dvounápravovývh vozů poměrně praktická a často používaná zařízení) a následně na výhybce na dvě samostatné koleje končící kuse jen pár metrů od západního okraje Svatopetrské (dříve Petrohradské) ulice.

Vlečka byla v provozu přinejmenším šest desítek let, k jejímu zrušení a nahrazení panelovou vozovkou a rozšířením živičného povrchu ulice U Vlečky došlo pravděpodobně v 80. letech 20. století, jistě však v období mezi roky 1956 a 1991. Bližší informace prozatím nejsou k dispozici (prosíme o případné doplnění).

Popis

Vlečka se vydělovala z mladší (nákladové) východní části stanice Brno dolní nádraží, odkud poměrně ostrým obloukem (poloměr zhruba 120 m) odbočovala k východu a postupně klesala ze středně vysokého náspu (niveleta stanice je cca 5 m nad hladinou řeky Svratky) na úroveň křižovatky ulic U Vlečky a Hradlové. Zde se v severní části křižovatky oddělovala kolej vedoucí šikmo přes křižovatku do brány továrny umístěné jižně od ulice U Vlečky. Původně se výhybka nacházela přímo na mostě vedoucím přes bezejmenný potok protékající podél dnešní Hradlové ulice, který v průběhu rozšiřování města beze stopy zmizel. Potok pramenil v oblasti dolního nádraží a přesná pozice jeho pramene, jakož i zimzelý propustek pod kolejištěm patří mezi neobjasněné záhady této tajemné stanice. Viz článek Propustek pod dolním nádražím.

Hlavní kolej pokračovala po severní straně ulice U Vlečky původně volně, později mezi domy, vzdáleně podobna tramvajové koleji zadlážděné do povrchu ulice. Po kolmém překřížení ulice Komárovské (detaily fungování zdejšího přejezdu opět nejsou známy) ústila vlečka do areálu skladů při Svatopetrské ulici. Zde nejprve procházela točnou, ze které v pravém úhlu doleva odbočovala cca 40 m dlouhá kolej do severní části skladištního objektu a dále se jedinou výhybkou rozdvojovala na dvě rovnoběžné koleje vedoucí až ke stěne domu stojícího na západním okraji Svatopetrské ulice. Trasování vlečky uvnitř areálu se však patrně v průběhu času mírně měnilo, točna byla zřejmě zrušena dřív než zbývající části vlečky - opět není k dispozici dostatek informací a případné svědectví velmi uvítáme.

Snad jen černokněžník Zababa ví, proč je na výhybce č. 47 naspejováno číslo 81 a ještě napůl vzhůru nohama. Tady se od vytrhání vlečky nezměnilo snad vůbec nic a od roku 1900 jen málo…
Snad jen černokněžník Zababa ví, proč je na výhybce č. 47 naspejováno číslo 81 a ještě napůl vzhůru nohama. Tady se od vytrhání vlečky nezměnilo snad vůbec nic a od roku 1900 jen málo…
Touto zelenou branou kdysi vlečka opouštěla prostor dolního nádraží.
Touto zelenou branou kdysi vlečka opouštěla prostor dolního nádraží.
Násep, na kterém před 1. světovou válkou sváděli své velké bitvy kluci z Arnoldské ulice proti Křídlovickým a Zahradnickým, je stále dobře patrný; koleje ale nahradily panely.
Násep, na kterém před 1. světovou válkou sváděli své velké bitvy kluci z Arnoldské ulice proti Křídlovickým a Zahradnickým, je stále dobře patrný; koleje ale nahradily panely.
Brzo na jaře je lepší výhled přes odlistěné stromy a keře podél bývalé vlečky.
Brzo na jaře je lepší výhled přes odlistěné stromy a keře podél bývalé vlečky.
Těleso bývalé vlečné dráhy prochází mezi zahrádkami a zadními trakty komárovských domů jako ladná stuha.
Těleso bývalé vlečné dráhy prochází mezi zahrádkami a zadními trakty komárovských domů jako ladná stuha.
Směrem k ulici U Vlečky vlečka strmě klesala, aby se dostala na úroveň uliční sítě.
Směrem k ulici U Vlečky vlečka strmě klesala, aby se dostala na úroveň uliční sítě.
Hranice dvou světů - tady vlečka opouštěla uzavřený prostor nádraží, dnes připomínající Zemi nikoho a stávala se součástí města - další pokračování vedlo přímo ulicí U Vlečky.
Hranice dvou světů - tady vlečka opouštěla uzavřený prostor nádraží, dnes připomínající Zemi nikoho a stávala se součástí města - další pokračování vedlo přímo ulicí U Vlečky.
Na tomto místě se z vlečky do skladového areálu vydělovala směrem k jihu vlečka do továrny autoru zatím neznámého druhu, která křížila ulici U Vlečky.
Na tomto místě se z vlečky do skladového areálu vydělovala směrem k jihu vlečka do továrny autoru zatím neznámého druhu, která křížila ulici U Vlečky.
Pohled na ulici U Vlečky od východu, směrem zpět ke stanici. Vlečka vedla v pravé části ulice, přibližně na místě bílého kontejneru, dnes její trasu kryje  vrstva všudypřítomného asfaltu.
Pohled na ulici U Vlečky od východu, směrem zpět ke stanici. Vlečka vedla v pravé části ulice, přibližně na místě bílého kontejneru, dnes její trasu kryje vrstva všudypřítomného asfaltu.
Pohled do ulice U Vlečky od západu k východu. Na jejím konci je dobře vidět brána, kterou procházela vlečková kolej do areálu.
Pohled do ulice U Vlečky od západu k východu. Na jejím konci je dobře vidět brána, kterou procházela vlečková kolej do areálu.
Tak vypadá místo křížení vlečky s někdejší Zuischovou ulicí (dnes Komárovská) v roe 2017. Asfaltiště využívají běžně k parkování desítky osobních i nákladních aut.
Tak vypadá místo křížení vlečky s někdejší Zuischovou ulicí (dnes Komárovská) v roe 2017. Asfaltiště využívají běžně k parkování desítky osobních i nákladních aut.
Tak vypadá umělecká představa téhož místa, pokud by vlečka byla zachována v původní trase jako kolej se žlábkovými kolejnicemi, podobná tramvajové.
Tak vypadá umělecká představa téhož místa, pokud by vlečka byla zachována v původní trase jako kolej se žlábkovými kolejnicemi, podobná tramvajové.
Již přes třicet let neprojíždí vlaky branou do skladovacího areálu v Brně-Komárově. Její rozměry však stále odpovídají obrysu železničního vozidla.
Již přes třicet let neprojíždí vlaky branou do skladovacího areálu v Brně-Komárově. Její rozměry však stále odpovídají obrysu železničního vozidla.
Podobně jako na vlečce do Montursdepa, přesné rozměry brány udeří do oka každého železničního archeologa.
Podobně jako na vlečce do Montursdepa, přesné rozměry brány udeří do oka každého železničního archeologa.
Na vratech je umístěn plán areálu společnosti BSK, která sklady vlastní. Fialově jsme si dovolili dokreslit do schématu trasu vlečky včetně jedné výhybky a jedné točny.
Na vratech je umístěn plán areálu společnosti BSK, která sklady vlastní. Fialově jsme si dovolili dokreslit do schématu trasu vlečky včetně jedné výhybky a jedné točny.
Dostat se za bránu nebude lehké, průchod je totiž přísně zakázán. Mirek, Jindra a neobvykle odbarvený Jarka z Rychlých šípů nechají pozdravovat.
Dostat se za bránu nebude lehké, průchod je totiž přísně zakázán. Mirek, Jindra a neobvykle odbarvený Jarka z Rychlých šípů nechají pozdravovat.
Nezbývá než obejít areál, obehnaný překrásnou starobylou zdí. S jedním z mála kousků starého Komárova, který se dočkal dneška počítá i přestavba areálu od ateliéru Dobrý dům, který za zeď umístil nové komárovské centrum.
Nezbývá než obejít areál, obehnaný překrásnou starobylou zdí. S jedním z mála kousků starého Komárova, který se dočkal dneška počítá i přestavba areálu od ateliéru Dobrý dům, který za zeď umístil nové komárovské centrum.
Nedostane se každé brněnské vlečce takové cti, aby po ní byla pojmenována ulice. Nárožní cedule ještě podle starého pravopisu s malým „v“.
Nedostane se každé brněnské vlečce takové cti, aby po ní byla pojmenována ulice. Nárožní cedule ještě podle starého pravopisu s malým „v“.
Tak vypadá skladový areál zevnitř. Vlečka do něj vcházela branou v pozadí a vedla z našeho pohledu vpravo rovnoběžně s uježděnou cestou, místem, kde stojí auta.
Tak vypadá skladový areál zevnitř. Vlečka do něj vcházela branou v pozadí a vedla z našeho pohledu vpravo rovnoběžně s uježděnou cestou, místem, kde stojí auta.
Pohled z opačné strany: vlečka vedla podél zdi vlevo až k bráně. Přibližně v místě kanálového poklopu se dělila na dvě koleje pro nakládku a vykládku zboží. Na opačné straně brány se už nachází hlavní komárovská tepna - Svatopetrská (dříve Petrohradská) ulice.
Pohled z opačné strany: vlečka vedla podél zdi vlevo až k bráně. Přibližně v místě kanálového poklopu se dělila na dvě koleje pro nakládku a vykládku zboží. Na opačné straně brány se už nachází hlavní komárovská tepna - Svatopetrská (dříve Petrohradská) ulice.
 
Článek ze dne 2. 7. 2017 byl naposledy upraven dne 15. 8. 2017 a zobrazen celkem 939×, naposledy dne 20. 10. 2017 v 5:54.
 
   

Články související s tématem Vlečka Brno dolní nádraží - skladový areál

Zpět | Nahoru

Brno dolní nádraží (žst)
Brno dolní nádraží (žst)
Název stanice: Brno dolní nádraží Číslo stanice: 380154 Zkratka: BNO DN Kilometrická poloha: 2,…
Brněnské vlečky
Brněnské vlečky
Brno sice nepatří mezi nejprůmyslovější města Česka, ale svojí velikostí se řadí na druhé místo po Praze a tomu odpovídá také poměrně vysoký počet průmyslový…
Brno-Maloměřice (žst)
Železniční uzel Brno
Brněnský železniční uzel se postupně zamotává od konce roku 1838, kdy z Rajhradu přijel na brněnské nádraží první vlak. Ono původní nádraží bylo po 18 lete…
Propustek pod dolním nádražím
Propustek pod dolním nádražím
Přibližně 120 m dlouhý zděný tunel pod železniční stanicí Brno dolní nádraží je pravděpodobně jedním ze dvou původních propustků provádějících pod kolejišt…
Druhé Brno
Druhé Brno
Loader.load() Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittc…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2017-10-20]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Vle%C4%8Dka%20Brno%20doln%C3%AD%20n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%20-%20skladov%C3%BD%20are%C3%A1l.
 
Desktopová verze | Mobilní verze